Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní. Vedoucí české delegace Jan Dusík ocenil, že do kompenzačního fondu budou přispívat i ty země, které se dosud hodnotily jako rozvojové.
Má jen pár milimetrů, přesto děsí své okolí. Bodnutí od černobíle pruhovaného komára tygrovaného může vyústit v nákazu horečkou dengue nebo virus zika. Dříve se ho obávali jen obyvatelé jihovýchodní Asie, kvůli stoupajícím teplotám se druh usazuje i v Německu. Situaci v zemi, která patří k silně ohroženým klimatickou změnou, popisuje text ze seriálu Ohroženi klimatem.
„Žijeme v prostředí klimatické krize. A nechceme, aby budoucnost, ve které budeme žít za padesát let, byla dystopická a katastrofální. Naše požadavky jsou adekvátní. Energetická krize je propojená s tou klimatickou a vláda musí obě řešit,” říkají Kryštof Tymiánek a Matěj Moravanský, studenti z hnutí Univerzity za klima, které pořádá okupační stávku na vysokých školách.
„Proti stávce za klima nic nemám. Mám problém s tím, že probíhá v budově fakulty, aniž by vůči fakultě studenti adresovali nějaké požadavky. Jejich nocování v atriu vybočuje z rámce všech akcí, které se tu kdy konaly. Studenti se vlamují do otevřených dveří, většinu jejich požadavků už plníme,” říká děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík.
Hosty vysílání jsou studenti Kryštof Tymiánek a Matěj Moravanský, děkan Stanislav Balík, Češka žijící v Kyjevě Veronika Stárková a cvičitelka koní Veronika Volgemutová.
Studenti několika vysokých škol od pondělí stávkují za klima. Chtějí přimět vládu Petra Fialy (ODS) k větší aktivitě v boji s globálním oteplováním a změnou klimatu. "Nechápu, proč stávkují na instituci, na kterou nemají žádné požadavky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Stanislav Balík, děkan brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde se studenti rozhodli nocovat.
Někteří studenti Univerzity Karlovy a dalších vysokých škol v Česku začali stávkovat za klima. Požadují aktivnější zapojení české vlády do řešení problémů klimatických změn. Například požadují, aby v Česku do roku 2033 skončily uhelné elektrárny a nahradily je obnovitelné zdroje energie či aby vláda chránila lidi s nízkými příjmy při současné energetické krizi.
S čím přichází na nové písňové desce Brian Eno, vlivná postava elektronické hudby a popkultury vůbec? Za albem, jehož název se dá přeložit jako Už žádné navěky věků, stojí radikální pocit: lidstvo opravdu může skončit, možná se blížíme apokalypse. Co je to za situaci? Jak se cítíme? A odkud čerpat naději?
Fakta jasně ukazují, že se planeta kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Čeká nás úmorné vedro ve městech, prázdné studny nebo uschlé lesy. Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky? Aktuálně přináší další díl velkého speciálu věnovaného změně klimatu.
Poprvé v historii bude Česko na důležité klimatické konferenci COP27 mluvit za celou Evropskou unii. Jako předsednický stát vede vyjednávání s dalšími 194 zeměmi z celého světa.
Evropská komise nahlásila, že z rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020 putovalo na podporu ekologických cílů 276 miliard eur (6,7 bilionu korun), ve skutečnosti ale byly klimatické výdaje spíše okolo 200 miliard. S takovýmto závěrem přišel Evropský účetní dvůr (ECA), který zkritizoval způsob, jakým unijní exekutiva evidovala výdaje na boj proti změně klimatu.
Třicet let stará dohoda, která měla chránit energetické společnosti, se obrací proti státům, které ji podepsaly. Firmy ji používají jako důvod, proč žádat vysoké odškodné od vlád, které se pokoušejí o přechod k obnovitelným zdrojům. Aktuálně.cz přináší říjnové novinky o klimatu.
Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila.
Vědci z aktivistické skupiny Scientist Rebellion se přilepili k podlaze v areálu muzea Autostadt patřící Volkswagenu ve Wolfsburgu, konkrétně v expozici automobilky Porsche. Provozovatelé muzea jim první noc zhasli a vypnuli topení, aktivisté si na sítích stěžují, že nedostali mísu, do které by vykonávali potřebu. V pátek do muzea dorazila policie, aby aktivisty vyvedla.
Extrémně mrazivé zimy a dlouhá sucha ohrožují jeden z posledních pasteveckých národů světa. Mongolští nomádi, kteří se svými svítivě bílými jurtami a stády zvířat křižují obrovské planiny, stále více pociťují projevy změn klimatu. Kvůli rozmarům přírody a touze po větších příležitostech se raději stěhují do měst. Mizející kulturu kočovníků přímo v Mongolsku zachytili reportéři Aktuálně.cz.
