V mládí zkoumal vědce, experimenty i technologie. V posledních letech čím dál důrazněji hlásal, že dosavadní způsob lidské existence naráží na meze možného rozvoje. Ve věku 75 let zesnul Bruno Latour, významný francouzský sociolog, antropolog a filozof vědy. Byl držitelem Holbergovy ceny a emeritním profesorem Pařížského institutu politických věd známého jako Sciences Po.
Gruzie má pověst první země na světě, v níž lidé začali z vinné révy vyrábět alkoholický nápoj. Na postavení prvních vinařů jsou tamní obyvatelé patřičně hrdí. Jedna z rodin, která pěstuje na západním pobřeží víno již po několik generací, přečkala už leccos, třeba zvůli stalinského režimu. Teď ale pěstování tradičního gruzínského vína ohrožuje jiný nepřítel – klimatická krize.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Pákistánská armáda za poslední den zachránila další dva tisíce lidí z oblastí, které v předchozích týdnech zaplavily rekordních povodně. Ty si od poloviny června vyžádaly už přes 1200 obětí, včetně více než čtyř stovek dětí. Mnoha dalším dětem hrozí podle organizace UNICEF smrt kvůli nemocem, jako jsou cholera či malárie. Zaplavena je třetina země a postiženo je přes 33 milionů obyvatel Pákistánu.
Dopady vlivu lidí na přírodu jsou ve světě stále patrnější. A i když se globálnímu oteplování, rostoucí hladině oceánů nebo suchu právem dostává pozornosti, jiné aspekty zůstávají stranou a neřeší se ani na mezinárodních klimatických summitech. Jedním z nich je i mizející druhová rozmanitost.
Průměrná teplota na planetě se od průmyslové revoluce výrazně zvýšila a poslední desetiletí bylo nejteplejší v historii. Experti přitom upozorňují, že zvýšení průměrné roční teploty o dva stupně Celsia může mít pro životní prostředí katastrofické důsledky. Klimatické změny pochopitelně dopadají i na lidské společenství, proto se musí státy či města soustředit na zmírnění dopadů sucha či horka.
Turisty u největšího italského jezera Lago di Garda překvapilo obnažené skalnaté dno v místech, kde ještě před nedávnem bývala voda. Jeho hladina se kvůli největšímu suchu za posledních sedmdesát let blíží k rekordně nejnižším hodnotám.
Vlna veder v Evropě vzniká tehdy, když se sem dostane horký africký vzduch, což souvisí s určitým postavením tlakových níží a výší, vysvětluje pro Aktuálně.cz Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Experti podle něj v poslední době ale pozorují, že se zmíněný jev děje mnohem častěji a vzduch ze Sahary je zároveň mnohem teplejší. "A to je právě jeden z projevů klimatické změny," říká.
Zprávy o vlnách veder v médiích mnohdy doprovázejí fotografie šťastných lidí u bazénu. Takový vizuální doprovod ale podle zakladatele projektu Fakta o klimatu Ondráše Přibyly může jen napomáhat k nesprávnému pochopení projevů klimatické změny u veřejnosti. "Fotky lidí, kteří jsou z vedra unavení a omývají si hlavu, mohou komunikovat vlnu veder mnohem lépe," uvádí pro Aktuálně.cz.
Západní Evropa se potýká s obrovským suchem, v řadě zemí vůbec nejhorším v historii. Vysychají koryta řek, klesají hladiny přehrad a umírají ryby. Na některých místech se po desítkách let objevily dávno zatopené památky nebo vraky lodí z druhé světové války, jinde farmáři bojují o úrodu.
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech.
Kvůli rychlému zdražování nemá část mladých na nájem. Šetří na jídle a hledá práci s lepším výdělkem. Téměř polovina mladých v anketě Aktuálně.cz přiznává, že má problém vyjít s penězi. Přestože nepatří mezi nejzranitelnější, vláda by se jejich problémům podle sociologů měla věnovat. "Mají pocit, že bude v příštích letech jen hůř," říkají. Pomoci mohou vyšší výdělky z brigád bez odvodů pojistného.
Vlny veder a požáry, které v červenci zasáhly Evropu, za sebou zanechaly nejen spálenou půdu, ale i tisíce mrtvých. Mezitím se také ukázalo, že hranice věčného sněhu stoupla až nad vrchol nejvyšší evropské hory. Červencové novinky o klimatu přináší pravidelný měsíčník online deníku Aktuálně.cz.
Farmáři v Toskánsku - tradičně úrodném italské kraji - bojují se suchem a vedrem. Pěstitelé vinné révy a oliv budou letos mít horší úrodu, což se projeví na produkci dvou známých toskánských "komodit". Vína a olivového oleje.
Sucho, vlny veder, ale i lesní požáry a povodně. Dopady klimatických změn zažívá letos celý svět včetně Česka. Pro mnohé je to podnět k větší ochraně životního prostředí, vědci se ale shodují, že i kdybychom proti globálnímu oteplování zakročili ihned, projeví se to až za desítky let. Novým podmínkám je tak potřeba se přizpůsobit.
Obyvatelé Fidži stejně jako další lidé žijící na ostrovech v Tichém oceánu pociťují dopady změny klimatu na vlastní kůži. Stoupající hladina moří jim zaplavuje domy a stavění hrází už nestačí. Stovky z nich se musí přestěhovat, ale mnozí nechtějí opustit rodné domovy a místa, kde jsou pochováni jejich předci. Jejich život zachytila agentura Reuters na fotografiích.
Jihovýchodní oblast Maďarska mezi řekami Dunaj a Tisa sužuje rekordní sucho. Farmářům na venkově, kteří chovají koně a pěstují obilí, tak hrozí, že si budou muset najít jinou obživu, protože nejsou schopni vypěstovat dost krmiva pro zvířata. Vláda sice slibuje pomoc, ale místní z ní zatím moc neviděli.
