Když si chtějí studenti vydělat, obvykle hledají brigády. Někteří jdou ale vlastní cestou a už v osmnácti zakládají vlastní firmy. Studium kvůli podnikání nezanedbávají, naopak jim pomáhá. Podnikají v módě, marketingu, IT, gastronomii, ale vydělávají si na sebe i manuální prací. V začátcích jim mohou pomoct podnikatelské soutěže a další programy.
Pohádky mnohem více zachycují současnost než historii. Polibek dvou mužů v Popelce byl očekávatelný, předělávky odpovídající době tu byly vždycky. Třeba postava Lociky v pohádce bratří Grimmů v původní verzi otěhotněla, pak sexuální motiv odstranili. České pohádky jsou už od Pyšné princezny feministické, stereotyp hloupých panovníků ale přetrval. Experti vysvětlují, jak pohádky ovlivňují diváky.
Nejhorší scénáře z dob pandemie covidu se podle České školní inspekce nenaplnily. Výuka na dálku neměla vliv na zvládnutí výuky češtiny nebo matematiky, větším problémem je prohlubování rozdílů mezi školami. Ukázalo to zjišťování výsledků žáků pátých a devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Proběhlo na jaře, zapojilo se do něj téměř 300 tisíc žáků.
Na sedmi desítkách základních i středních škol ministerstvo školství ověřuje, zda by mělo smysl ukotvit ve školském zákoně výuku na dálku. Podle zapojených škol je kombinovaná výuka skvělou příležitostí třeba pro rodiče, kteří potřebují kvůli práci často cestovat, nebo pro žáky, kteří musí dojíždět. Některé děti ale už zjistily, že výuka na dálku jim nevyhovuje a vrátily se na denní studium.
Česko a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí online výuka z ukrajinských škol. Sdělili to ministr školství Vladimír Balaš a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří smlouvu podepsali. Týká se všech stupňů vzdělávání.
S tím, jak přibývá kybernetické kriminality, se zároveň potvrzuje, že nejčastějšími oběťmi jsou děti. Čelí nebezpečnému obtěžování i podvodům. Experti se proto snaží nabízet vzdělávání a prevenci, jako je například nový projekt Univerzity Palackého v Olomouci. Výuku kyberbezpečnosti na školách komplikují často nedostatečné znalosti pedagogů, kteří by ji měli učit.
Syndromem vyhoření se v posledním roce cítila ohrožena asi čtvrtina učitelů základních škol. Zhruba třetina pedagogů byla někdy ze své práce vyčerpaná, přesto je ale většina (93 procent) se svým zaměstnáním spokojená. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu Mapa školy, který v minulém školním roce udělala společnost Scio. Průzkumu se zúčastnilo 2600 učitelů z 90 základních škol v Česku.
Až dvojnásobně vyšší účet za energie očekávají letos české školy oproti loňskému roku. Masivní zdražování elektřiny i tepla vede ředitele k hledání způsobů, jak co nejvíce ušetřit. Na pražském Jarově například vzniká energeticky soběstačná škola, jinde mění plynovou kotelnu za vytápění na štěpku. Pomůže také zastropování cen, které začne platit od ledna.
Cestou do školy na mobilu zjistí, že jejich intimní fotografie kolují na sociálních sítích. Obtěžují je spolužáci na messengeru a vyhrožují zveřejněním dalších osobních materiálů. Kyberšikana u dětí je na vzestupu a Česko není výjimkou. Množí se především případy vydírání intimními fotografiemi. Oběťmi jsou nejčastěji dívky. Svěřit se policii bojí, šikana je přitom může dohnat až k sebevraždě.
Přivýdělek má 92 procent vysokoškolských studentů v Česku, více než ve většině ostatních zemí Evropy. Nejčastěji pracují proto, aby si mohli pořídit věci, které by si jinak nemohli dovolit, nebo aby získali zkušenosti. Velká část má zaměstnání i proto, aby si mohli dovolit život ve městě, kde studují. Oproti jiným státům ale jen malá část českých studentů uvádí, že bez práce by nemohli studovat.
V červnu rezignoval kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem, jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Teď se bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) na úřad vrací jako poradce ministra Vladimíra Balaše. Na poloviční úvazek za 35 tisíc hrubého. A to přesto, že na některé věci má jiný názor. Třeba na druhý povinný jazyk. "Můžu se vztekat, ale on musí politicky rozhodovat," říká Gazdík.
Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.
Ve třídách jsou k dispozici sociálně znevýhodněným žákům, zlepšují atmosféru a pomáhají učitelům i ředitelům. Zákon ale se sociálními pedagogy nepočítá, školy na ně nemohou pohlížet jako na učitele, mají pro ně méně peněz i dovolené. Vyplácí je hlavně díky krátkodobým grantům. Asociace, které je sdružují, teď žádají nápravu po ministrovi školství Vladimíru Balašovi ze STAN.
Ministr školství Vladimír Balaš (za STAN) dosud neschválil zadání pro chystanou reformu výuky na základních školách. Udělat to měl už před několika měsíci. Navíc požádal odborníky o vypracování dalšího dokumentu. Desítky expertů, kteří na revizích pracují, tak zatím musí pracovat se zadáním, kterému ještě chybí razítko a jehož finální podobu neznají.
Blíží se konec kalendářního roku a školám chybí peníze na učebnice, pomůcky, plavání nebo nemocenské. Od státu mají na běžný provoz o miliardu korun méně než loni. Ředitelé musí převádět peníze z platů či odměn pro učitele, některé školy raději šetří a nekupují například pomůcky, jež nejsou naprosto nezbytné.
Přestože přibývá dětí, počet míst ve školách roste výrazně pomaleji. V řadě měst není možné přijmout všechny uchazeče, někde dokonce o přijetí losují. Situace se navíc zhoršila s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny. Potíže má hlavně Praha a okolí. Nově zvolená vedení radnic budou muset kapacity škol navyšovat. Aktuálně.cz přináší pátý díl volebního speciálu.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část. Neumí jazyk, chybí jim informace nebo se chtějí vrátit na Ukrajinu. Pokud do škol chodit nebudou, hrozí, že se místo přínosu stanou pro společnost zátěží, která vyjde na miliony korun.
V době pandemie covidu a výuky na dálku byli školáci online téměř neustále. Někteří ve virtuálním světě zůstali i po návratu do škol. Nadměrné a nesprávné užívání internetu však podle psychologů vede k úzkostem, sociálním fobiím či závislostem. Ministerstvo školství proto připravuje celoevropskou strategii, která má připravit žáky a jejich učitele na výzvy moderní doby.
S novým školním rokem se ukazuje, jak moc dopadne nynější raketové zdražování na děti. Rodiče si musí kromě energií nebo potravin připravit více peněz také na kroužky, školní pomůcky a obědy nebo sportování pro děti. U halových sportů připlatí ročně o stovky i tisíce korun víc. Někteří rodiče proto zvažují, zda budou moct dětem jejich oblíbené sporty nadále dopřát.
Úspory energií v případě krize se dotknou také škol a školek. V zimě by se měly učebny vytápět na 19 stupňů Celsia, stejná teplota má být i v umývárnách. Děti jsou přitom zvyklé na teploty o několik stupňů vyšší. Zatímco podle oslovených ředitelů škol to nebude větší problém, ve školkách s návrhem nesouhlasí. Za pravdu jim dává i ministerstvo školství.
