Sotva se výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek vrátil z Etiopie, kde jeho dobročinná organizace pomáhá, zamířil mezi žáky zapojené do projektu Světová škola. Ten vede děti k tomu, co přivedlo Pánka třeba právě do Etiopie. Tedy zájem o dění ve světě. "Je úžasné, že něco děláte a nenecháváte se znechutit atmosférou v Česku," řekl školákům.
Už potřetí letos stát vyhlásil akci Milostivé léto, při které se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné iniciativy nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se proto v hodinách matematiky i češtiny baví o tom, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
Mladé u řemesla odrazují nízké nástupní platy, proto často přecházejí k rozvozovým službám či do fastfoodů. "Ovšem pokud je to aspoň průměrně schopný kluk nebo holka a vydrží pár let pracovat, pak si může založit živnost nebo vlastní malou firmu a plat se znásobí. Může si vydělávat i dost přes sto tisíc měsíčně, to je už dnes u soukromníků naprosto běžné," říká ředitel Střední odborné školy Jarov.
Herec a režisér Jiří Mádl v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil pro něj netypicky o vzdělávání. Zapojil se totiž do kampaně Měníme osnovy, která si klade za cíl rodičům a učitelům vysvětlovat, proč a jak reformovat výuku.
O nástrahách, které přináší online prostředí, se mluví roky. Často se s nimi setkávají i nejmenší děti, a to ještě dříve, než jim kdokoli sdělí, jak internet používat bezpečně. Program Internetoví úžasňáci se to snaží změnit. Školí učitele, aby pak ve svých hodinách mohli interaktivními způsoby vysvětlovat dětem, jak si poradit s hackery či kyberšikanou. Dosud se dostal k téměř 80 tisícům žáků.
Matematika patří u maturitních zkoušek k tomu nejobávanějšímu. Z obvyklých předmětů u ní pravidelně neuspěje největší procento žáků. Přesto se najdou tací, kteří si dobrovolně vyberou těžší variantu testu z matematiky. Deset žáků letos zvládlo tuto verzi bez jediné chyby. Někteří z nich ale přiznávají, že jim naopak dělal problém český jazyk.
Tereza, Natálie a Oldřich patří mezi skupinu studentů, kteří se loni rozhodli přibližovat svým vrstevníkům politické dění a přenášet ho do škol. Loni v prosinci začínali debatou pěti kandidátů na prezidenta a pokračovali vůbec prvním rozhovorem, ve kterém vystupoval nový prezident Petr Pavel společně se svou manželkou Evou. Nyní studenti přichází se zcela novým projektem.
Žáky neučí jen učitelé ve školách, ale také každodenní život, který může mít na vytváření jejich osobnosti mnohem větší vliv než vědomosti získané v lavici. Odborníci tomu říkají informální učení. "Klíčem je uvědomit si, že k němu dochází a je pro studenty zásadní. I proto s ním musí pracovat také učitelé," říká ředitel britské Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
Učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a gymnázia neobsahuje podle ministerstva školství žádné zásadní chyby, není tak důvod pro odnětí schvalovací doložky. Nicméně ve čtyřech případech ministerstvo doporučuje opravy nepřesností. V pondělí to s odkazem na stanovisko resortu sdělilo Nakladatelství Fraus, které knihu vydalo.
Loňský školní rok byl pro deváťáky a jejich rodiče frustrující. Dostat se na střední školu bylo více než jindy obtížné, kvůli silnému populačnímu ročníku. Spousta dětí neprošla prvním kolem přijímaček a natlačila se na druhé kolo tam, kde ho školy vypsaly. Kolik žáků se nakonec nikam nedostalo, ministerstvo zatím neví. Ohlasy však naznačují, že situace byla o poznání méně dramatická, než se zdálo.
Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina, zjistila Česká školní inspekce.
Učebnice dějepisu Soudobé dějiny nakladatelství Fraus se loni stala na knižním veletrhu ve Frankfurtu druhou nejlepší učebnicí Evropy. Teď je však předmětem sporu mezi historiky. Ústav pro studium totalitních režimů tvrdí, že je plná chyb, a obrátil se kvůli tomu na ministerstvo školství. Úřad její důvěryhodnost posoudí. Vydavatelství mezitím pracuje na podobných učebnicích pro nižší ročníky.
Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.
Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.
Nadané děti se ve společnosti většinou setkávají s nepochopením. Spolek Dítě badatel je proto propojuje se stejně přemýšlivými dětmi. Na společných výletech důkladně studují různá témata, socializují se a zjišťují, že vždy nemusí být nejchytřejší ve skupině. Reportér Aktuálně.cz byl u toho, když se malí badatelé vydali do světa ornitologie.
Domácí úkoly zatěžují děti, prohlubují nerovnosti ve vzdělávání a navíc nemají oporu v zákoně. Tvrdí to petice, která žádá, aby úkoly na doma byly pro žáky dobrovolné. Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN je ale toho názoru, že by si o jejich povinném nebo nepovinném vypracovávání měla rozhodovat každá škola sama, stát by se jim do toho neměl plést.
Ve škole učil rok, pak na dvanáct let pedagogickou kariéru vyměnil za dráhu fitness trenéra. Tam si Roman Göttlicher uvědomil, že se stále cítí být učitelem. Nastoupil jako dějepisář na střední odbornou školu ve Frýdku-Místku. Žáky učí hlavně moderní dějiny a nejenže dává známky on jim, ale i sám od žáků dostává vysvědčení. Nyní získal cenu pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize.
Systém přijímacích zkoušek na střední školy se musí změnit, říká nový ministr školství Mikuláš Bek ze STAN. Fronty a papírové přihlášky zmizí, deváťáci se budou hlásit elektronicky. Není ale jisté, že se to povede už od příštího roku, přiznává ministr. O platech učitelů říká, že jsou nastavené špatně. Zároveň chce prodloužit povinnou školní docházku, což by zpomalilo chystanou reformu vzdělávání.
Skoro 38 procent Čechů se domnívá, že čelí dezinformacím, ukázal nový průzkum. K jejich rozpoznání má pomoci kampaň na YouTube s názvem "Dejte si pauzu" zaměřená na mediální gramotnost. Má za cíl naučit lidi správně vyhodnotit obsah, který sledují či sdílejí. Radí například, jak poznat, kdy jsou zprávy jednostranné nebo kdy se snaží působit na city.
Bezradní rodiče hledají pro své děti místa na střední škole. Pokud v prvním kole neuspěli ve svém městě, neváhají je mnohdy zapsat i na stovky kilometrů vzdálené gymnázium. Druhé kolo přijímaček vyhlašují školy s volnými místy. Naději v něm vidí například uchazeči z Prahy, kde byl v prvních kolech velký přetlak.
