Do českých škol se podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) přihlásilo 57 tisíc ukrajinských žáků. Oproti původnímu odhadu je to sice méně, přesto je jasné, že v některých lokalitách nebude pro děti z Ukrajiny místo ve třídách. Například v Praze 10 vzniknou adaptační skupiny, kterým se však odborníci i ministerstvo chtěli vyhnout, protože nedokážou dostatečně nahradit standardní výuku.
Kolik procent povrchu Země tvoří světový oceán? Jaké jsou jednotlivé sféry Země nebo geografie států? Čtenáři Aktuálně.cz si mohou otestovat své znalosti v otázkách, se kterými by se jako studenti gymnázií klidně mohli setkat i u maturity ze zeměpisu. Redakce vybrala zajímavosti z různých oblastí tohoto předmětu. Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Vladimír Balaš (STAN) vede od července ministerstvo školství. Největší změnou, kterou navrhuje, je posunutí začátku výuky na devátou hodinu. "U pubertální mládeže může brzké vstávání vést až k depresím a psychickým poruchám," zdůvodňuje. Na rozdíl od svého předchůdce Petra Gazdíka je pro zachování výuky druhého cizího jazyka, navrhuje ale výjimky pro některé děti.
Počet dětí a dospívajících závislých na digitálních technologiích roste, podle nové zprávy Národního monitorovacího střediska má problém pětina z nich. Po covidu se zároveň prodloužil čas strávený před obrazovkou. Nadužívání technologií vede k poruchám spánku, problémům ve škole, ale také úzkosti a depresi. Odborníci radí se s dětmi domluvit na kompromisu, striktní zákazy podle nich nefungují.
Jedním z nejdůležitějších úkolů nového ministra školství bude dokončení revize rámcového vzdělávacího programu. Reforma počítá mimo jiné s rozdělením učiva na základní a rozvíjející. "Jádrový obsah budou muset zvládnout všichni, zároveň budou školy žákům povinně nabízet rozvíjející vzdělávací obsah," vysvětluje ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Michal Černý.
O novém ministru školství Vladimíru Balašovi, kterého má prezident Miloš Zeman jmenovat dnes, učitelé pochybují, zda dostatečně zná základní a střední školy. Řešit ale bude muset i to, jak do školství nalákat a udržet v něm více mladých pedagogů. Tisíce jich chybí, často navíc zvažují, že ze školství odejdou. Ukázal to červnový průzkum společnosti GTS Alive.
Waldorf, Montessori, Dalton, Scio. Zájem českých rodičů o alternativní způsoby vzdělávání stále roste. Školy, které takovou výuku nabízí, proto zdaleka nezvládají přijímat všechny zájemce. Pro tyto školy je typické třeba to, že neznámkují, spíše než učebnice ukazují dětem reálný život a učitelé se snaží co nejméně stát před tabulí. Často také do dění ve škole zapojují rodiče žáků.
Připravuje se změna výuky na základních školách. Revize takzvaného rámcového vzdělávacího programu má přinést zmenšení objemu učiva, jeho rozdělení na základní a rozvíjející či pravidelné testování znalostí žáků. Proč je potřeba měnit výuku a co dalšího revize přinese? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal analytik společnosti EDUin Jan Zeman.
Žáci na základních školách by se znovu mohli povinně učit jen jeden cizí jazyk a druhý jen v případě, že by chtěli. Ministerstvo školství tuto změnu navrhuje, aby ulehčilo dětem, které druhý jazyk nezvládají, stresuje je, a navíc zdržují spolužáky, kteří jsou nadanější. Učitelská sdružení by tento krok uvítala, učitelé jazyků se však zcela neshodnou.
Funkční styl v češtině a kombinační čísla v matematice trápily studenty při letošních maturitách nejvíce. V nejproblematičtějších úlohách správně odpověděl pouze každý pátý maturant. Celkem v maturitních testech neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Vyzkoušejte si úlohy z českého jazyka, matematiky a angličtiny, ve kterých studenti udělali nejvíce chyb.
Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně - jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevily případy učitelů šířících proruské dezinformace. Podle výzkumů věří dezinformacím deset procent českých kantorů. Expert na vzdělávání ze skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous říká, že jsou učitelé špatně vybíráni. Je prý nutné vybavit je informační gramotností. Dodává, že zatím vláda v praxi neučinila kroky, které by dezinformace řešily.
Magdaleně Málkové bylo necelých čtyřicet let, když onemocněla encefalitidou a rozhodla se, že svůj život od základu změní. Odešla z japonské firmy a vystudovala pedagogiku. Nyní učí v malotřídní škole, oblíbila si Hejného metodu výuky matematiky a děti nechá klidně sedět na koberci. Ve čtvrtek zvítězila v národním kole soutěže Global Teacher Prize a stala se nejinspirativnější učitelkou Česka.
Ve středu začaly na základních školách zápisy ukrajinských dětí do prvních tříd. Od září začne i pro ně platit povinná školní docházka. Školy ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, je však nezvládnou pojmout. Odborníci proto hovoří o nutnosti přerozdělit uprchlíky do všech krajů. Ministerstvo školství chce také školy nechat nadále zřizovat zvláštní třídy pro ukrajinské děti.
Květen je měsícem školních zahrad, který má dostat děti na čerstvý vzduch, rozvíjet jejich vztah k přírodě, dát jim nové podněty a zároveň díky pobytu venku zlepšit jejich psychické rozpoložení. Do projektu, který pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku, se zapojují každý rok stovky škol či školek. Letošní ročník se zaměřil na stromy.
U příležitosti 80. výročí od likvidace jednoho z nejvlivnějších nacistů Reinharda Heydricha připravila redakce Aktuálně.cz test pro žáky devátých tříd. Cílem bylo zjistit, zda znají okolnosti atentátu. Ukázalo se, že žáci mají povědomí o tom, jakou funkci Heydrich zastával nebo jak se jmenovali parašutisté, kteří ho smrtelně zranili. Cizí jim je ale pojem heydrichiáda a neznají důsledky atentátu.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátek představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.
Na českých univerzitách se začíná objevovat nová pozice. Školy reagují na rostoucí počet podezření ze sexuálního zneužívání na akademické půdě a zřizují post ombudsmanů. Právě oni mají být těmi osobami, na které se mohou studenti obracet. Jednotná pravidla však pro ně neexistují, a tak si je každá škola zřizuje po svém.
Chytré Česko vstoupilo do své čtvrté sezony. Speciál, který pomáhal otevřít debatu o stavu českého školství a ukázat, jak se dají některé problémy efektivně řešit, rozšiřuje svůj záběr o nová témata. K článkům navíc přibyly podcasty, videodebaty nebo interaktivní infografiky.
