V Česku je více než třináct set malotřídních škol. Děti z různých ročníků se v těchto venkovských školách učí dohromady v jedné třídě. Stěžejní je pro ně spolupráce se svým zřizovatelem, tedy obcí. Ta často z velké části dotuje jejich provoz. Pro starosty malých obcí je důležité tyto školy zachovat, i když se jim to třeba nevyplácí. Pokud zmizí školy, zmizí i život, říkají.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Vstřícná komunikace s učiteli, rozvoj digitálního vzdělávání nebo doučování znevýhodněných dětí. Tyto aktivity, které pomáhají zlepšit české školství, nyní ocenila Nadace České spořitelny. Cenu za přínos v oblasti vzdělávání za rok 2021 udělila nadace v pondělí večer čtyřem českým osobnostem.
Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
Index prosperity zkoumá na základě mnoha dostupných mezinárodních dat kvalitu života v Česku a porovnává je s ostatními státy EU. Zatímco v prvním díle, který Aktuálně.cz přineslo v únoru, se analytici zaměřili na stav ekonomiky, nyní svou pozornost obrátili na vědu a výzkum. A výsledky tentokrát moc pozitivní nejsou.
Mezinárodní den matematiky se slaví každý rok 14. března. Datum se totiž v některých zemích zapisuje jako 3/14, což připomíná konstantu pí (3,14). Den má pomoci popularizovat matematiku aktivitami pro studenty i širokou veřejnost. Zkuste si příklady z loňských přijímaček z matematiky na střední školy od organizace Cermat. Na rozdíl od uchazečů vám stačí správně tipnout jednu ze tří možností.
Válku na Ukrajině vnímají i děti a mají spoustu otázek. V neznámé situaci jim pomáhají zorientovat se i učitelé ve školách, kteří jim problém vysvětlují, zasazují informace do kontextu nebo je učí, jak pracovat se zdroji informací. Ministerstvo školství školám radí vytvořit stabilní a důvěryhodné prostředí, držet se faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi.
Projekt Dotkni se vesmíru chce žákům a studentům ukázat, jak fungují kosmické lety a jak zábavné a dobrodružné dokážou být školní předměty jako matematika, fyzika či přírodní vědy. A také jak jsou spolu propojeny a lze je učit společně. Děti si sestaví sondu, osází ji čidly a pošlou na stratosférickém balonu do vesmíru. Po jejím návratu ji vyhledají pomocí GPS signálu, často ve složitém terénu.
Čeští učitelé i žáci mohou cítit naštvání z agresivního útoku Ruska na Ukrajinu, mohou mít obavy, že se násilí rozšíří dál, ale zároveň musí zvládnout udržovat dobré vztahy ve třídě, kam třeba chodí školák původem z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Učitelé by podle expertů měli mluvit s dětmi o jejich pocitech a vysvětlit jím, že obavy i zmatek, které cítí, jsou normální.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
Na sociálních sítích lze najít kromě roztomilých štěňátek i lidi, kteří se na svých účtech snaží předávat své znalosti. Sledují je tisíce lidí, především však žáci a studenti, kteří se ve škole trápí s učivem matematiky, chemie, fyziky nebo nerozumí pravidlům českého pravopisu. Řeč je o učitelích a studentech, již se rozhodli pomáhat žákům s výkladem učiva přes sociální sítě.
Organizace na podporu vzdělávání EDUin vyhlašuje další ročník ceny Global Teacher Prize pro inspirativní pedagogy s individuálním přístupem k žákům, kteří vytvářejí ve třídě bezpečné prostředí, zapojují do výuky inovativní prvky nebo podporují děti v mimoškolních aktivitách. Pedagogy je možné nominovat do konce února.
Evropská kosmická agentura chce každý rok najmout sto nových lidí, šanci mají i Češi. Na Vysokém učení technickém v Brně proto letos otevřou obor, kde budou vychovávat kosmické inženýry. Studenti se tam mají naučit například sestavit vlastní satelit a stanou se specialisty na systémy vyskytující se v satelitech či kosmických plavidlech. Podívají se také do špičkových center vesmírného výzkumu.
První, co musí ministr školství Petr Gazdík ze STAN řešit, je dopad omikronu na školy. Nakažlivá varianta koronaviru začala uzavírat žáky do karantén právě v době, kdy do úřadu nastoupil. Nový ministr ale především chystá změnu maturit, přijímacích zkoušek a školských vzdělávacích programů. Maturity by mělo být možné skládat opakovaně. V ideálním případě už od roku 2024.
Svět se potýká s kritickým nedostatkem polovodičových čipů, které jsou dnes potřeba do nejrůznějších výrobků od mobilů po auta. Fakulta elektrotechnická ČVUT vychovává generaci žádaných odborníků na vývoj mikročipů a dalších elektronických součástek. Pomoci jim v tom má právě otevřený Nanolab, moderní laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.
Ředitelé škol řeší, jak se vypořádat s chybějícími učiteli. Ti kvůli rychle se šířící koronavirové variantě omikron často končí v karanténě či izolaci. Zavřít školu a nechat ji na distanční výuce však mohou pouze hygienici, kteří to dělají jen výjimečně. Pomoct by měl zákon, díky kterému by ředitelé mohli vyhlásit na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo sami zavést výuku na dálku.
Učitelé se setkávají s tím, že i žáci na prvním stupni sledují násilný seriál Hra na oliheň. Někteří chodí do školy v podobném oblečení, jako nosí hlavní postavy, a napodobují "vyvražďovací hry". Odborníci na mediální obsah varují, že dětem může sledování přinést úzkosti či traumata, malí diváci také mohou otupět vůči násilí a nemít soucit s oběťmi. Jako novou hrozbu ale experti seriál nevnímají.
