Golfový areál v Ostravici má jedno z nejhezčích hřišť v republice, výhledy na vrcholky Beskyd a Lysou horu ale kazily staré sklady a zázemí pro zaměstnance. Majitel proto oslovil architekty Martina Šilhana a Jiřího Papouška s tím, aby pro resort navrhli nové technické zázemí, které by zapadalo do malebné krajiny. Výsledkem jsou tři domy se sedlovou střechou a fasádou z modřínu.
Návštěvníkům vietnamské provincie Son La se v květnu otevřela unikátní atrakce. Most pojmenovaný Bach Long (Bílý drak) se rozpíná ve výšce 150 metrů nad horskou roklí a jeho dno je ze skla. Turisté tak při přecházení z jednoho vrcholu na druhý jasně vidí, co všechno mají pod sebou.
Najdeme zde masivní chátrající hotely, zářící prezidentský palác nebo třeba dodnes funkční experimentální kulatý věžák ve tvaru heřmánku. Sovětský brutalismus v Kišiněvě vyrůstá zpoza všudypřítomných stromů. Pojďte se projít centrem moldavského hlavního města, které platí za jednu z nejzelenějších metropolí Evropy.
Dům pro vysloužilého hospodáře stojí v obci Dolní Chřibská v malebné, kopcovité krajině Českého Švýcarska. Před pandemií koronaviru si ho přes inzerát vyhlédl mladý pár z Prahy, který dlouho sháněl víkendovou chalupu. "Nechtěli jsme nic rekonstruovat, věděli jsme, že bychom na to neměli čas ani finance. Sehnat něco, co by bylo vkusně opravené, se ale zdálo téměř nemožné," tvrdí.
Byly v něm kanceláře, jednalo v něm Národní shromáždění a později do něj přesídlila banka. Cukrovarnickému paláci v centru Prahy je už přes sto let a díky své neobarokní architektuře je kulturní památkou. Poslední roky pro něj nebylo využití, chátral, a památkáři tak svolili, že v něm americká společnost Hyatt vybuduje pětihvězdičkový hotel.
„Podařilo se vytvořit jedinečnou stavbu, která není barákem, ale prostorem,” říká o vítězném projektu budovy Vltavské filharmonie v Praze architekt Josef Pleskot. „Budovu potřebujeme ke společenskému životu, který nedokážeme realizovat v současných stavbách a je to veliká škoda. Potřebujeme takový společenský život, abychom si oddechli od traumatu, které třicet let prožíváme,” dodává.
Nový koncertní sál slibuje českou metropoli změnit k lepšímu. Ne kvůli tomu, že se díky němu stane "světovější", ale proto, že s ním bude obyvatelnější i zábavnější. A především nabídne lidem možnost, aby se stali více sami sebou.
„Podařilo se vytvořit jedinečnou stavbu, která není barákem, ale prostorem,” říká o vítězném projektu budovy Vltavské filharmonie architekt Josef Pleskot a dodává: „ Budovu Filharmonie potřebujeme ke společenskému životu, který nedokážeme realizovat v současných stavbách a je to veliká škoda. Potřebujeme takový společenský život, abychom si oddechli od traumatu, které třicet let prožíváme.”
Mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nové budovy filharmonie v Praze vyhrálo dánské studio Bjarke Ingels Group, které se proslavilo spalovnou odpadu se sjezdovkou na střeše v Kodani. "Navrhnout koncertní sál pro filharmonii je pro mě splněný sen," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz zakladatel studia Bjarke Ingels. Podle plánu města má být koncertní hala dokončena v roce 2032.
Jak uvnitř vypadá Lannova vila, v jakém stavu je usedlost Cibulka a povedla se rekonstrukce bývalých Elektrických podniků? O víkendu to ukáže festival Open House, který v Praze zpřístupní historické památky, kostely, paláce nebo nově opravené ikony z dob funkcionalismu.
Praha ukázala vítězný návrh moderní budovy Vltavské filharmonie. Přitom hlavní město usiluje o moderní koncertní sál již sto let. Příklady ze zahraničí naznačují, jak se může proměnit část města, kde by měl stát. Exkluzivně na Aktuálně.cz si prohlédněte návrhy všech devatenácti soutěžních týmů architektů, které chtěly v Praze "chrám hudby" postavit.
Čerpací stanice nedaleko Průhonic připomíná dobu první republiky, kdy si pro stavbu na tankování investoři najímali prestižní architekty. Takzvaná Pumpa se nachází na dálnici D1 a slouží jako protihluková stěna, má nabíječky pro elektroauta a restauraci s pekárnou. A letos také kandiduje na Českou cenu za architekturu.
Lesní hospodáři v Pacově na Vysočině mají konečně moderní hájenku. Ještě donedávna totiž museli do areálu kompostárny dojíždět i s veškerou technikou z nedaleké obce, teď jim architekti navrhli a postavili dřevostavbu se sedlovou střechou, která nabízí i kanceláře nebo ubytování pro sezonní pracovníky.
V centru Barcelony si mladí byt nekoupí. Ceny jsou vysoké, a tak se studenti nebo mladé rodiny často uchylují k bydlení v komunitě nebo na okraji města, říkají španělští architekti ze studia Peris + Toral, kteří se letos dostali mezi finalisty ceny Mies van der Rohe. Jejich bytové domy nabízí dostupné komunitní bydlení a oproti klasické výstavbě chytře pracují s prostorem i udržitelnými materiály.
Palác První české zajišťovací banky, v současné době Goethe-Institut, je budova na Masarykově nábřeží, která vznikla jako součást obytného bloku v letech 1903 až 1905. Objekt paláce je ze souboru staveb nejvýraznější díky své poloze na nároží ulic Na Struze a Masarykovo nábřeží. Na projektu domovního bloku se podíleli významní čeští architekti.
Ničení našeho národního dědictví ruskými vojáky je sofistikované a nespočívá jen v ostřelování ikonických staveb a kulturních památek, myslí si ukrajinská historička architektury Ievgenia Gubkina, která o situaci ve své zemi přijela přednášet na Fakultu architektury pražské ČVUT. V rozhovoru mluví o rodném Charkově, válečných zločinech Rusů, korupci i rehabilitaci měst.
Trafostanice na kopci Kozí Horka, kterou za druhé světové války postavil wehrmacht, dostala nové využití. Do konce 20. století byla součástí nedalekého vojenského areálu, pak ale dosloužila a začala chátrat. Architekti ze studia Laplan v ní před pár lety uviděli potenciál a společně s majitelem ji proměnili na malý byt a zázemí pro ateliér.
Majitelé starého domu jezdili do vesnice k hoře Říp jen na víkendy a dovolenou. Po několika letech jim ale místo přirostlo k srdci, a tak se do chalupy rozhodli přestěhovat. Architekty oslovili s přáním, aby jim dům proměnili v moderní venkovské bydlení. Během rekonstrukce se ale ukázalo, že stavba je v horším stavu, než majitelé předpokládali, a tak se s úpravami muselo začít od základů.
Hospodářský dvůr v Borotíně na jihu Čech měl dlouho smůlu na majitele. Barokní a klasicistní budovy, které stojí u zříceniny hradu zvaného Starý zámek, se od restitucí jen přeprodávaly, aniž by se dočkaly oprav. V roce 2010 se proto o místo začal zajímat místní rodák a patriot Milan Tejnor. "Dvůr dostal dost na frak. Zloději v něm ukradli vše, co šlo, včetně třeba ručně tesaných trámů," říká.
