David Kotek si u malé obce na Ostravsku koupil větrný mlýn z roku 1869. Uchvátila ho okolní krajina i charakter pozemku, jejž si mohl upravit podle svých představ. Vedle historické stavby dříve stával statek, ten však z pozemku zmizel po druhé světové válce, a památka tak přišla o své původní využití. Kotek ale měl plán, jak jí vdechnout nový život.
Nová radnice Ostrava se nachází v centru města na Prokešově náměstí. Projekt vznikl ve 20. letech minulého století na základě architektonické soutěže, kterou vyhrál brněnský architekt Vladimír Fischer. Jedná se o největší radniční komplex České republiky. Nyní je sídlem Statutárního města Ostravy, Moravskoslezské vědecké knihovny, pobočky České spořitelny a turistického informačního centra.
Místo chalupy si čtyřčlenná rodina koupila malou garsonku na pražském Žižkově. Prostor o 37 metrech čtverečních developer teprve dokončoval, a majitelé tak měli čas do stavebních prací ještě promluvit. Z původních dispozic 2+kk si ve spolupráci s architekty vytvořili jeden obytný prostor bez příček. Místo ušetřili spaním ve skříních i malou kuchyňskou linkou.
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě by po téměř století snah mohly již v příštím roce zahrát nové varhany. Nástroj, na který se ve veřejné sbírce vybralo přes 85 milionů, vyrobila španělská firma, finální podobu mu vtiskl designér Škody Auto. Inspiroval se známou Panskou skálou v severních Čechách a jako dominantní prvek zvolil křišťálové ozdoby.
Potraviny v centru Lednice na Moravě se staly novou chloubou obce. Normalizační budova, která stála naproti Lichtenštejnskému zámku, je pryč a namísto ní stojí tradiční městské stavení s moderními detaily. Původní objekt hyzdil historické centrum obce, město ho ale nemohlo přestavět, protože ho nevlastní.
Po Brně, Zlíně či městečkách v okolí Prahy se tento díl "Vycházek po vilových čtvrtích" online deníku Aktuálně.cz vydává na sever Čech - do Jablonce nad Nisou. Toto město proslulo výrobou skla či bižuterie a také architekturou významných budov, jako jsou radnice nebo kostely. Pozornost však zaslouží i jedinečné vily místní honorace, postavené převážně v secesním stylu architekty německého původu.
Na severu Panamy vznikají "revoluční obytné moduly”, které tu staví společnost Ocean Builders. Kapsule, jejichž cena se pohybuje od 295 tisíc do 1,5 milionu dolarů, jsou popisovány jako "první ekologicky obnovitelné domy na světě".
„Krása je subjektivní. Krásu Bruntálska vnímám i v objektech, které chátrají a na někoho mohou působit smutně a neesteticky. Je to ale zapomenutý kraj,” říká fotograf Ondřej Durczak, který před Bruntálskem fotografoval například Ostravu a Karvinou. „Jsem nostalgik, až přehnaně se vracím do minulých dekád. Snažím se zachytit původní symboly identity města než navždy zmizí,” popisuje.
Plánovat město tak, aby cesta na nákup potravin nebo do školky netrvala pěšky déle než 15 minut, je vizí mnoha moderních měst. Hlásí se k ní například Vídeň nebo Paříž. Poradce pařížské starostky, vědec a autor jedné z verzí města krátkých vzdáleností Carlos Moreno nedávno navštívil Prahu. Urbanisté i politici jeho "patnáctiminutové město" podporují, přiznávají ale, že k němu povede dlouhá cesta.
V horách nad italským městem Brixen, kde nuceně pobýval Karel Havlíček Borovský, se za vysokými smrky skrývá hotel My Arbor. Manželé Huberovi ho před čtyřmi lety nechali postavit ve svahu poblíž sjezdovky. A přestože ho obklopuje divoká příroda, nepadl při tom jediný strom. Rodina uvnitř nabízí řadu letních i zimních aktivit, odpočinek v lázních a zážitkovou gastronomii.
Grossmannova vila patří k architektonickým perlám Ostravy. Dlouhá léta zanedbaný objekt v těchto dnech prochází rekonstrukcí. V budoucnu bude vila sloužit jako kulturní centrum a v částech domu bude dokonce možné se ubytovat. Ve vile se do dnešní doby zachovalo původní vybavení.
Náves, rozlehlé zahrady a zámek na okraji. Takový byl Zlín před příchodem Tomáše Bati, který v malé obci na východě Moravy vybudoval továrnu na boty z plátna. Aby podnik mohl růst, stal se starostou, změnil plán města a jako továrník skoupil uvolněné lány u centra. Z vesnice se stalo prosperující město s obchodním centrem a fabrikami. Tento týden uplyne od založení slavné obuvnické firmy 130 let.
Rodina Ristova má od 70. let minulého století penzion v malebné krajině Tyrolska. Před pár lety se rodiče rozhodli odejít do důchodu a vedení hotelu se ujal jejich syn Markus. S přítelkyní Silvií Gschösserovou a třemi dětmi se do něj přestěhovali a tradiční dům proměnili v designové ubytování s wellness a večeřemi o šesti chodech. Krásný hotel láká sportovce, rodiny s dětmi i vegany.
I na sídlišti se dá bydlet atraktivně. Z ostravského 3+1 mladá dvojice vykouzlila velkorysý byt, kde teď žije i pracuje. Prostor je rozdělený na dvě části. V jedné je wellness a do druhé se vešla ložnice s pracovnou, kuchyní a zimní zahradou. Vybavení bytu je minimální. Většina úložných prostor se skrývá v dřevěné podestě.
Po rozsáhlé rekonstrukci je veřejnosti opět zpřístupněna Bílkova vila na pražských Hradčanech. Mimořádnou stavbu i jejího autora přibližuje kunsthistorik Martin Krummholz.
Pomyslná brána do historického centra Českých Budějovic se promění v klidnou oázu. Návrh rekonstrukce Senovážného náměstí počítá s odkrytým vodním korytem mlýnského náhonu a parkem. Auta nechá vítěz architektonické soutěže zmizet. Studio Pavel Hnilička Architects+Planners je schová do podzemního parkoviště.
Bratři Kuršelovi si na sebe vzali těžké břímě. V Českém ráji se ujali několika chátrajících továren s vizí, že jim vrátí původní charakter a najdou pro ně smysluplné využití. Ke starým fabrikám má rodina vztah. Její předek v regionu vlastnil textilku, o niž rodina přišla znárodněním. Jeho potomci navázali na rodinnou tradici, namísto průmyslové výroby ale v areálech organizují svatby a festivaly.
Proluka v pražských Holešovicích dostala po několika letech smysluplné využití. Mezi činžovními domy v ulici Na Zátorách vznikl důstojný palác, který slouží jako ubytování pro studenty. Dům o šesti patrech nabízí přes 500 pokojů, řadu společenských místností a studoven, kino i střešní terasy s grilem. Návrh kolejí 21. století vypracovalo studio Pavel Hnilička Architects+Planners.
Domy z režných cihel, zahrady a u nich vzrostlé stromy. Čtvrť Letná je dnes jednou z nejkrásnějších částí Zlína a po sto letech se znovu stává ideálem pro mladé rodiny. Tomáš Baťa, který před 90 lety nešťastně zahynul při havárii letadla, ji nechal vystavět pro své zaměstnance. Plánoval, že v budoucnu ustoupí modernější výstavbě, k tomu ale nikdy nedošlo a dnes znovu stoupá na ceně.
Ministerstvo kultury chce v Terezíně investovat peníze do opravy a nové přístavby Muzea ghetta. V mezinárodní soutěži zvítězil návrh skleněné věže za 160 milionů korun. Záměr vyvolal kritiku obyvatel, vedení města i tamních spolků. Peníze by podle nich pomohly stabilizovat rozpadající se památky holokaustu, jimž stát slíbil pomoc.
