V bývalé industriální části Bratislavy dělníci dokončili tři věže ve tvaru doutníku. Navrhlo je studio světoznámé architektky Zahy Hadid, která před svou smrtí vyprojektovala i novou část pražského Masarykova nádraží. Bronzové stavby v Bratislavě mají v porovnání s "Masaryčkou" odvážnější architekturu, jsou vyšší a nabízí výhled na Staré Město.
Studenti střední odborné školy v Hrdlořezech v Praze 9 šli v září poprvé do nové školy. Budova ze 70. let minulého století je pryč a na jejím místě stojí dům s dřevěnou fasádou, fotovoltaickými panely a hřištěm. Rekonstrukce trvala tři roky. Kromě prostornějších učeben má škola chytré technologie, které v době energetické krize ušetří na elektřině. Vyrobí jí víc, než spotřebuje.
Indický architekt si vysnil města budoucnosti. Jejich obyvatelé by bydleli v zakřivených mrakodrapech obalených rostlinami, ale i ve výškových domech vsazených do kmenů stromů. Vizualizace futuristických budov přitom na základě slovních pokynů vytvořila umělá inteligence.
Moderní budova Husova sboru dominuje pražským Vinohradům nejen štíhlou zvonicí. Ve svém interiéru ukrývala dokonce i divadlo. Stavbu navrhl ve 30. letech architekt Pavel Janák v konstruktivistickém stylu, doplnil ji ale i o prvky i industriální architektury.
Zámek Balmoral ve Skotsku patřil mezi nejmilejší místa královny Alžběty II. Sídlo s obřími pozemky a několika dalšími nemovitostmi využívala k relaxaci a pobytu v přírodě. Od července do října v něm trávila většinu svého času, oficiální návštěvy v něm přijímala jen výjimečně. Právě díky nim si dnes ale můžeme alespoň trochu představit, jak zámek vypadal uvnitř.
Sušice a zápalky. Tohle spojení fungovalo takřka dvě století. A svým způsobem platí dodnes, byť v městečku v podhůří Šumavy se již žádné sirkárny nenachází. Památek, které jsou se zápalkami spojené, je tu však stále mnoho. Například půvabná vila, pro své věže nazývaná Daliborka, kterou obývali úředníci sirkárny SOLO. Další díl seriálu architektonických vycházek se vydává na jihozápad Čech.
Jeden z nejkrásnějších bytů v Plzni se koncem září otevře veřejnosti. Takzvanou Semlerovu rezidenci, kterou po Adolfovi Loosovi dokončil jeho žák, řemeslníci rekonstruovali 10 let. Jméno nese podle svých tehdejších majitelů Oskara a Jany Semlerových a z Loosových realizací je jediným místem, které v Plzni přibližuje princip raumplanu.
Na několika místech v bývalých Sudetech jsou od léta automaty na básně. Takzvané Poesiomaty, které před pár lety vymyslel pražský kavárník Ondřej Kobza, stojí v krajině u opuštěných kostelů a pomyslně odkazují na zvuk zaniklých zvonů. K přehrání jedné z audionahrávek stroj nepotřebuje žádnou elektřinu, stačí jen zatočit klikou, zvolit si druh zvuku a poslouchat.
Funkcionalistický dům u pražské magistrály, který dnes nese název Fuchs 2, zachraňuje stejnojmenný kulturní spolek. Chátrající prázdnou budovu proměňuje v kulturní místo s klubem, komunitním centrem, hudebními zkušebnami i barem.
Šestnáctiletý Ondřej Filgas se ještě během studia základní školy zamiloval do architektury. Zlomovým okamžikem pro něj byla návštěva Archeoparku Pavlov na Moravě, který ho uchvátil svou nevšední atmosférou. Začal se více dívat kolem sebe a rok nato s kamarádem založili online průvodce. Své tipy na domy, mosty, muzea nebo rozhledny chce teď vydat v knižní podobě.
Jabloncem nad Nisou se prohnaly třaskavé dějiny 20. století, stejně jako celým pohraničím. Téměř všechny místní vily během války, nebo po ní, změnily násilně majitele. Domy odkazují k německé architektuře a nabízí bohatý, a někdy i tajemný, dekor na fasádě. Zručný arabista v jednom z reliéfů na vile jabloneckého exportéra nedávno rozluštil záhadný arabský nápis. Aneb další díl seriálu "Vycházek".
Vedení Muzea Cheb a Karlovarského kraje nechalo opravit památkově chráněný statek v Milíkově. Znovu září červeno-bílé hrázdění a uvnitř stavení je stálá výstava, která ukazuje, jak v 19. století vypadala typická domácnost v bývalém Egerlandu, tedy historickém Chebsku.
Věžové domy v Kladně postavené koncem padesátých let předběhly dobu: měly pokoje s vytápěním zabudovaným ve stropě, rekreační střešní terasu se sprchou, vlastní spalovnu odpadu, společenské místnosti a vzhledem k době i protiatomový kryt s podzemní únikovou chodbou. Jejich unikátní architekturu připomíná Muzeum věžáků Kladno. Pojďte se podívat.
Za první republiky se v Domažlicích vařil světlý ležák, který patřil k nejlepším v Čechách. V posledních letech však měšťanský pivovar chátral a radnice zvažovala, že celý areál srovná se zemí. Nakonec ho nechala zrekonstruovat a nemovitosti vrátila historickou podobu z 19. století. Dnes je v obří budově pivnice, restaurace, městská knihovna nebo komunitní centrum.
Na přelomu 19. a 20. století vzniklo v Praze několik tržnic. Jednou z nich je i Vinohradská tržnice postavená v letech 1903 až 1905. Jedná se o zděnou stavbu s železnou prosklenou střechou, která se nachází mezi Vinohradskou třídou a Slezskou ulicí. Budova ve stylu historismu s prvky secese se řadí mezi typické příklady architektury obdobných staveb tehdejší doby.
Do konce prázdnin zbývá posledních pár dní. Kam vyrazit na výlet nebo prodloužený víkend? Možností se nabízí spousta. Tři tipy od Aktuálně+ vás mohou inspirovat - oslovili jsme tři členy redakce, kteří se s vámi podělí o svá oblíbená místa.
V krásné krajině u rakouského města Saalbach stojí moderní butik hotel, který si před třemi lety otevřel mladý pár Madlen a Andreas. Od mala vyrůstali v pohostinství, a tak bylo přirozené, že až dostudují, vybudují si něco svého. Koupili pozemek, najali si architekta a stavbu vyladili do nejmenších detailů. Jejím symbolem se stala soška Maneki Neko, která hosty láká na štěstí a radostné zážitky.
Milla Montis je nový hotel v malé vsi v Jižním Tyrolsku. Perfektně zapadá do okolní krajiny a nabízí výhledy na Dolomity i do údolí. Majitelé si v horách chtěli postavit něco nezaměnitelného, avšak v harmonii s okolní přírodou. "Nikdy jsme nepřemýšleli nad hotelem, jaký má každý druhý. Lidé, kteří k nám přijíždí, by měli cítit sílu přírody," vysvětlují mladí majitelé.
V zastrčené části pražského Smíchova se nachází malá trafostanice v rondokubistickém stylu, kterou ve 20. letech minulého století navrhl žák Jana Kotěry. Přestože je památkově chráněná, za posledních několik desetiletí dostala zabrat a chátrala. Před pár lety si jí všiml architekt Patrik Hoffman, který začal jednat s majitelem o jejím prodeji.
David Kotek si u malé obce na Ostravsku koupil větrný mlýn z roku 1869. Uchvátila ho okolní krajina i charakter pozemku, jejž si mohl upravit podle svých představ. Vedle historické stavby dříve stával statek, ten však z pozemku zmizel po druhé světové válce, a památka tak přišla o své původní využití. Kotek ale měl plán, jak jí vdechnout nový život.
