Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Zlín má naprosto unikátní urbanismus a architekturu, která je charakteristická konstrukční i vzhledovou jednotou. Kombinace železobetonového skeletu s cihelnou vyzdívkou a pásovými okny či strohé tvary vymodelované červeným neomítaným zdivem stojí za jednou z nejpozoruhodnějších linií meziválečné moderní architektury. V tomto dílu seriálu vycházek Aktuálně.cz se vypravíme do severní části Zlína.
Ještě před pár lety se karlínským vinotékám přezdívalo špeluňky. K mání v nich bylo levné sudové chardonnay a posezení s potemnělou atmosférou. Nově otevřené podniky ale nastavují laťku hodně vysoko. Patří mezi ně i celkem nenápadný prostor v Křižíkově ulici, který se proměnil ve svěží vinárnu s růžovým barem a samoobslužnými automaty.
Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
Budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy byla postavena především podle návrhu slavného architekta Jana Kotěry. Naproti měla stát i budova německé právnické fakulty, z její stavby ale sešlo.
Jezeří v Krušných horách, Důl Michal v Ostravě nebo Vila Stiassni v Brně se staly dějištěm nového seriálu Skryté skvosty z produkce České televize. Po památkách, které patří mezi ty méně známé v Česku, diváky každý čtvrtek provádí herec a samouk historie Jaroslav Plesl. "V podstatě jsem navázal na svoji středoškolskou zkušenost z průvodcovství po hradech a zámcích. Je to pro mě práce snů," říká.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
Pražské Bubny jsou bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. Od té doby byla tato lokalita systematicky zastavována bloky činžovních nebo družstevních domů. Autory staveb byli především architekti židovského původu, kteří zde žili.
Rodina známého šéfkuchaře koupila během pandemie koronaviru byt, od nějž si do budoucna slibuje vedlejší příjem i zhodnocení peněz. Bydlení poblíž centra Prahy bylo sice nově zrekonstruované, chyběla mu ale citlivá ruka, která by mu vrátila originalitu a zhodnotila některé jeho původní prvky, jako štukové stropy nebo historickou dlažbu.
Je to ještě výšková budova, nebo na sebe někdo naskládal směsici pestrobarevných krabic, které připomínají gigantické vánoční dárky a jen zázrakem drží křehkou rovnováhu?
V centru Nového Města na Moravě vznikl dům, do nějž se pohodlně vejde čtyřčlenná rodina. Moderní stavba navazuje na prostředí historického dvora a sousedních měšťanských domů přibližně ze 16. století. Protože je to lokalita s nejlépe dochovanou původní zástavbou ve městě, hlavním zadáním pro architekty bylo respektovat atmosféru místa.
Fakulta architektury pražské ČVUT se stala věčným mementem zesnulé Aleny Šrámkové. Vedle budovy, kterou sama navrhla a v níž i léta působila, teď na její počest plápolá černá vlajka. Kolegové na ni vzpomínají jako na ráznou ženu se smyslem pro poctivost a pokoru, kterou uplatňovala ve své práci i v přístupu k životu.
Majitel bytu v novém domě si nechtěl lámat hlavu s vybavením interiéru, a tak požádal o pomoc dvě mladé architektky. Jejich úkolem bylo byt nejen zútulnit, ale vdechnout mu i některé ženské prvky. Výsledkem je světlý byt se zlatými detaily. "Pro nás je zajímavým zjištěním, že co je určeno primárně mužům, nemusí být stereotypně jen v černé a šedé," tvrdí studio.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
Swéerts-Šporkovský palác je komplex budov v pražském Novém Městě s hlavním průčelím v Hybernské ulici a zadními trakty v ulici V Celnici. Celý palácový komplex je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Jednotlivé budovy jsou architektonicky odlišné. Ačkoliv je dnes objekt běžně nazýván jako Šporkův palác, jeho oficiální název zní palác Swéerts-Sporck.
Na kopci za jehličnatým lesem obce Malá Zdobnice v Orlických horách se nachází malá dřevostavba. Stojí v místech, kde kdysi býval dům původních německých obyvatel. Ti ho však po druhé světové válce museli kvůli Benešovým dekretům násilně opustit, a z původního obydlí tak zbyly jen kameny. Teď se místo na palouku za vzrostlými stromy znovu probouzí k životu.
Ikonické stavby v řadě metropolí světa se v posledních dnech rozsvítily do modro-žlutých barev. Světová i evropská města tím vyjadřují svůj nesouhlas s ruskou invazí, která sužuje život milionům ukrajinských rodin. Žlutě a modře svítí například Eiffelova věž, Braniborská brána, Bratislavský hrad i mrakodrap Tchaj-pej 101 nebo radnice v jihoamerickém São Paulu.
O tom, že šetrné stavby se stávají trendem dnešní doby, ví architekt Adam Rujbr své. Navrhování jiných typů staveb se už v podstatě nevěnuje. Z jeho výkresů vzešla i první nemocniční pasivní budova v Česku, která v říjnu 2020 vyhrála v soutěži E.ON Energy Globe Award. Proč jsou podle něj dřevostavby budoucností a proč se vyplatí za šetrnou stavbu připlatit, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zámek Lány je barokní stavba, která se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji, západně od Prahy. Zámek se nachází na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů. Součástí areálu je i rozlehlý zámecký park, rybník, palmový skleník a obora.
Ondřej s Kateřinou léta pracovali v bankovním sektoru, našetřili si peníze, a když je práce přestala bavit, odešli z Prahy. V rodném Českém ráji si koupili starou usedlost mezi ovocnými stromy a za pomoci architektů ji proměnili na pěstitelskou palírnu, moštárnu a místo k žití. Pálenku tu vyrábí dvě sezony a pěstují ovoce bez chemických postřiků.
