Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
Bude vypadat lépe než kdejaký český satelit. Uprchlický tábor, jejž navrhli ukrajinští architekti z ateliéru Balbek Bureau, připomíná moderní vesnici s veřejným prostranstvím, chodníky i hřištěm. Její autoři ji vymysleli během měsíce a po nedávném vyjednávání s prezidentem Volodymyrem Zelenským je pravděpodobné, že se začne stavět. První výstavba modulárních domů pomůže zničenému městu Buča.
Park v pražských Čakovicích se změnil v krásné místo pro odpočinek dospělých i dětí. Pozemek, na němž se nachází socha mistra Jana Husa, radnice svěřila do rukou krajinářských architektek, a tak v něm nechybí voda, zeleň ani nově vysázené stromy. Sad s malými jabloněmi odkazuje na příběh upáleného kněze a kromě potěšení v lidech probouzí i úctu k historii.
Mezonetový byt, penzion, vinárna i rodinný dům na vsi oslovily mezinárodní porotu soutěže Interiér roku, jež už sedmým rokem vybírala nejkrásnější bydlení z Česka a Slovenska. Absolutním vítězem všech kategorií se stal pražský byt se symbolem 69 od studia No Architects. "Číslo 69 je numerickým vyjádřením jing a jang a symbolem stability nebo třeba harmonie,“ vysvětlují vítězové.
Vesnice Pelhřimovy na česko-polské hranici blízko Krnova měla ještě před druhou světovou válkou 300 obyvatel. Po tvrdých bojích a odsunu Němců ale pustla, až bylo rozhodnuto o její demolici. Dnes tu stojí jen pár objektů včetně zdevastovaného kostela ze 13. století. Toho se po roce 2000 ujalo Hnutí DUHA Jeseníky a postupně ho zachraňuje.
Lannova vila v Praze 6 – Bubenči byla postavena jako novorenesanční letní sídlo pro podnikatele, sběratele umění a mecenáše Vojtěcha Lanna mladšího. Autorem stavby je Vojtěch Ignác Ullmann, který stavbu realizoval společně se svým zetěm, začínajícím architektem Antonínem Barvitiem, v letech 1868 až 1872. Sídlo se znaky severoitalské renesance mělo sloužit rodině jako klidná oáza.
Přestože v okolí stojí hlavně stavby z doby normalizace, fotograf Přemysl Jurča a jeho manželka se rozhodli postavit si v obci Valašská Bystřice úzký dům se sedlovou střechou, proskleným ateliérem a malou přístavbou porostlou zelení. Svým stylem odkazuje na architekturu selských staveb, místo stodol a skladů na zahradní techniku má v přístavbě ložnici a výhled na zarostlou louku.
V Roztokách vzniklo nejstarší vilové letovisko v okolí Prahy. Výstavba prvních rodinných domů u Únětického potoka spadá již do poloviny 19. století, kdy byla zprovozněna železnice do Drážďan. Stále bohatší a náročnější majitelé si původní skromné vily přestavovali na honosná letní sídla. Některá byla raritní, snad až výstřední, jako třeba stavba připomínající japonský chrám.
Hrad Opálka v Plzeňském kraji dlouhá léta chátral bez povšimnutí obce, kraje i státu. Dokonce ani lidé z blízkého okolí netušili, že by se v areálu ohrazeném zdí mohla skrývat památka ze 14. století. Marcele Radlingerové bylo hradu líto, tak ho koupila. "Byl v hrozném stavu. Řekla jsem si, že když do toho nepůjdu já, tak asi nikdo," říká.
Ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic si přál letní domek v pražských Strašnicích. Oslovil tehdy mladého architekta Jana Kotěru, podle jehož návrhu patrovou stavbu v roce 1903 postavili. Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období a stylově ho lze zařadit k secesi.
Na pražských sídlištích žije zhruba půl milionu lidí. Často mohou působit jednotvárně, podle odborníků je ale každé svým způsobem jedinečné, ať už (ne)kvalitou stavby, nebo architektonickou hodnotou. Některé z nich, zejména Ďáblice, Solidarita nebo Invalidovna, patří k evropské sídlištní špičce. "Jsou naším rodinným stříbrem," říká památkářka Hana Řepková.
V malebném údolí na Náchodsku nedaleko špitálu Kuks se skrývá nové tábořiště pro lidi, kteří chtějí utéct z města a na čas splynout s přírodou. Pohodlné spaní tu společně s místními buduje podnikatelka Monika Bruknerová, která po letech strávených ve finančnictví chtěla utéct od počítače a vrátit něco světu. "Chceme, aby člověk vypadl ze své role a zažil si místo se všemi emocemi," říká.
Funkcionalistický styl prezentovaný brněnskou školou je pověstný. V tomto díle si představíme různé formy tohoto směru, ale trasa nás zavede i do romantického vilového letoviska, jež vyrůstalo v poslední třetině 19. století v údolí řeky Svratky. Prim ovšem budou hrát dvě slohově jednotvárné kolonie domů, které měly propagovat moderní formy bydlení. Úspěchu se však v Brně příliš nedočkaly.
Dvůr v Noutonicích ve Středočeském kraji se po několik staletí dědil z generace na generaci. Poslední majitelka, jíž v žilách proudila krev rodiny Trojanů z nedaleké Okoře, už ale o stavení neměla sílu pečovat, a dům tak poprvé v historii přešel do cizích rukou. Koupili ho podnikatelé z Prahy, kteří ve statku vybudovali kavárnu a navázali na chov koní a jezdeckou školu.
Vršovickou vodárnu v Michli navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách. Od roku 1907 zásobovala pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila až do roku 1975. Původním cílem bylo dostat vodu z Vltavy až do Vršovic.
Pražskou řadovku podle typizovaného vzoru, který se v 90. letech uplatnil hned v několika okolních ulicích, architekti proměnili v moderní městský dům pro celou rodinu. Historii stavby dnes připomíná jen její skelet, zbytek architekti nahradili moderními materiály i novou přístavbou. Výsledkem je luxusní bydlení s posilovnou, saunou i zahradou, na niž se dá vstoupit přímo z obýváku.
V zahrádkářské kolonii v Praze původně stávala malá chatka. Nový majitel ji koupil v zuboženém stavu, a oslovil proto architektku na její kompletní rekonstrukci. Aneta Dvořáková přišla s návrhem tiny housu, který může fungovat jako pracovna, kino i celoroční útočiště od každodenních starostí.
Barrandovský most je nejvytíženější dopravní stavbou v Česku. Ale to není jediné unikum, kterým se může pyšnit. Neobvyklý je třeba jeho šikmý tvar nebo fakt, že při jeho plánování před čtyřmi dekádami pomáhaly počítače. Nyní ale stavbu na jihu Prahy čekají rozsáhlé opravy a s nimi spojené uzavírky. Podívejte se, jak Barrandovský most, dříve známý jako most Antonína Zápotockého, vznikal.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
Bukovanská chaloupka stojí na jihu Moravy a postavil ji Václav Navrátil se svou ženou Janou. Václav je architekt, a tak se postaral o návrh novostavby i celkovou rekonstrukci pozemku. Původně na místě stával starý dům, který však podle majitele nešel zachránit. Teď chaloupku lze i pronajmout a přespat v ní.
