Praha už ví, jak bude vypadat nová budova hlavního nádraží. Vítězný návrh vytvořilo kodaňské studio Henning Larsen Architects. Čeští architekti v anketě pro Aktuálně.cz novou podobu kritizují. Podle nich se hodí spíše do zemí Blízkého východu a vůbec nerespektuje charakter původní historické budovy.
Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by se podle nového návrhu měla částečně zbourat, je kulturní památkou. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic, Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a namísto ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Proti návrhu již vznikla online petice.
Před pražským hlavním nádražím v budoucnu vznikne dřevěná střešní konstrukce, která propojí odbavovací halu, Vrchlického sady a plánovanou novou tramvajovou zastávku. Počítá s tím návrh architektů z kodaňského studia Henning Larsen Architects, kteří uspěli v soutěži na podobu úprav nádraží a jeho okolí. Přeměna nádraží a přilehlého parku by měla začít v roce 2028, vyjde na dvě miliardy korun.
Neobarokní budova v Děčíně z roku 1902 je upomínkou na rakousko-uherský model, kdy peněžní ústavy investovaly do rozvoje obcí a měst. Ze spořitelen odcházely peníze na stavbu škol, nemocnic nebo kultivaci zeleně. Teď jde historická budova, kde sídlil i úřad práce, do dražby. Má obří trezor a vyvolávací cenu 7,5 milionu korun, což je dvakrát méně než reálná hodnota domu.
Únik od starostí a hlučné dopravy našel pražský pár na pozemku nedaleko velkoměsta. V místech, kde ho kolem dokola obklopují vzrostlé stromy, si od studia Archicraft nechal navrhnout moderní víkendový dům s hliníkovou fasádou a prosklenými dveřmi do zahrady. "V chatě jsme se snažili skloubit současný design, respekt k přírodě a praktické využití," tvrdí autoři.
Vyjede-li městský člověk na víkendový glamping do Jizerek, může ho tam leccos překvapit. Pozastavit se může třeba nad tím, že potmě nikam netrefí, že noc je v horách tmavá jako uhel a samota v ní hlučnější než otevřená okna do ulice. A že když se probudí, přiloží si do kamen a rozhlédne se údolím, nad nímž vykypěla mlha, je po ránu tak nějak zvláštně šťastný.
Litomyšl je Mekkou současné architektury. Na jejím malém území vznikla od 90. let řada staveb, na něž se jezdí dívat lidé z celé republiky. Teď mají k návštěvě o důvod navíc. Vítězem České ceny za architekturu se stala tamní nová lávka, která v roce 2022 nahradila nadchod z 80. let a spojila městský úřad s centrem města. Autoři stavby Lukáš Ehl a Tomáš Koumar ji navrhli i jako vyhlídku.
Mezinárodní porota na dnešním galavečeru vyhlásí vítěze a finalisty České ceny za architekturu. Do užšího kola osmého ročníku se v červnu probojovalo 31 projektů, které na území republiky vznikly během posledních pěti let. Jsou mezi nimi soukromé a veřejné novostavby, moderní rekonstrukce i zajímavé projekty, které dávají recepty na znovuvyužití dosloužilých staveb technického charakteru.
Letňany jsou jediným územím v Praze, kde končí vestibuly metra uprostřed polí. Plán na proměnu oblasti, která měla původně nabízet obří stadion a sportoviště pro olympijské hry, se nikdy nerealizoval a jeho jediným pozůstatkem je autobusové nádraží a několik východů z metra. Město se po letech snaží prázdné pozemky využít a navrhuje na nich městskou čtvrť. Ne všem se ale nová výstavba zamlouvá.
Ze sídliště Bohnice autobusem do Kobylis, z nich metrem na Vltavskou a pak tramvají. Cesta z pravého břehu Vltavy do Dejvic v Praze 6 dnes lidem zabere nejméně 40 minut. Za pár let by se ale mohla výrazně zkrátit. Jak ukazuje nové video z dílny dopravního podniku a vítězného studia William Matthews Associates, lanovka přes Vltavu pojede sedm minut a přepraví až 4000 lidí za hodinu.
Člověk si před ní připadá jako mravenec. Devítipatrová Masaryčka, která byla jednou z nejočekávanějších pražských staveb, je hotová. Holé interiéry z pera Zahy Hadid se proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Lidé si mohou užít hlavně nové náměstí, restaurace v parteru a pochozí střechu s výhledy na Žižkovskou věž, Vítkov i Letnou.
Národní cenu za architekturu letos získala dřevostavba postavená pro společnost Kloboucká lesní na Valašsku. Střídmý dům se chlubí tím, že je největší dřevostavbou v Česku, navíc nezávislou na externích zdrojích energie. "Stavbu jsme navrhli tak, aby udávala trend budoucnosti. Ekologii a jednoduchost jsme doplnili o ty nejmodernější technologie," tvrdí architekti ze studia Mjölk.
Dva kamarádi Adam a Dominik si na cestách norskou přírodou uvědomili, že jim doma chybí místo, kde by se mohli zašít a oprostit se od digitálního šumu i neustálé potřeby kontrolovat telefon. Proto když se vrátili, našli si pozemek v netknuté moravské přírodě a postavili na něm chatu ve skandinávském stylu. Takzvanou Hyttu dnes využívají k soustředěné práci i pronájmu.
V architektonickém ateliéru zvaném Cake Houses se nakupuje podobně jako v cukrárně. Člověk si vybere formu, ingredience a jako třešničku na dortu má v ceně "upečení" a dovoz na zahradu. Vítězové hlavní ceny Designbloku vymysleli typizovanou rodinnou stavbu, která se navrhne a vyrobí v továrně. Jde ji snadno upravit dle chutě, je z kvalitních materiálů a má estetiku i komfort 21. století.
Plzeňský dům v rodinné zástavbě se majitelé rozhodli přešít podobně jako starý kabát. Vyměnili podšívku, přišili nové knoflíky a jeho konfekčnímu střihu vtiskli osobitost 21. století. Nový styl, který pro rodinu navrhlo studio Pro-story, domu sluší. Má dva menší štíty se sedlovou střechou a zábavný interiér s různými úrovněmi mezipater a otevřením do krovu.
Věra Janoušková přestane tavit jeden ze smaltovaných hrnců, který našla na smetišti, a projde do druhé poloviny domu. Je čas na oběd, chystá se říct muži, ale ten ji předstihne. "Neměli bychom tu trochu poklidit?" ozve se. "Dyť jsme přece v sochařském ateliéru," namítne Věra. Tak to kdysi vypadalo v jejich domě v pražských Košířích, který byl po náročné rekonstrukci nedávno proměněn v muzeum.
Zhruba před patnácti lety si bytoví designéři a výrobci nábytku povšimli, že se pomalu začíná měnit vkus Čechů a Češek a z ukřičené, esteticky rozhárané dvacetiletky po pádu komunismu vstupujeme do éry umírněnější, klidnější, méně výstřední. Meruňkový mor, nemocniční či brčálová zeleň a mnohdy divoké kombinace sytých barev začaly postupně ustupovat jemnějším odstínům a více "vyladěným" vzorům.
"Líčení je levnější než plastická operace." Má u barevných paneláků zasáhnout regulace?
Je nejstarší dlážděnou ulicí v Praze, ale také historickým okénkem do dění 50. let minulého století. Hybernskou nedaleko Obecního domu po druhé světové válce zabrala Státní bezpečnost a zřídila v ní byty s odposlechy, pozorovatelny i své kanceláře. Lokality byly sice přísně tajné, v domech, kde je dnešní Kampus Hybernská, se ale našly artefakty, které přibližují policejní praktiky.
Stanici metra Letňany se přezdívá Syslov. To proto, že zde linka C končí uprostřed pole. Blíží se ale změna, na místě vznikne nová čtvrť, vyplývá z návrhu územní studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil pražský Institut plánování a rozvoje. Do roku 2050 by zde měly vyrůst byty pro deset tisíc lidí, školy, poliklinika i parky. Původně se uvažovalo o vybudování olympijského stadionu nebo vládní čtvrti.
