


Panelový cirkus. České sídliště ovládla divoká lidová tvořivost
"Líčení je levnější než plastická operace." Má u barevných paneláků zasáhnout regulace?



"Líčení je levnější než plastická operace." Má u barevných paneláků zasáhnout regulace?



Je nejstarší dlážděnou ulicí v Praze, ale také historickým okénkem do dění 50. let minulého století. Hybernskou nedaleko Obecního domu po druhé světové válce zabrala Státní bezpečnost a zřídila v ní byty s odposlechy, pozorovatelny i své kanceláře. Lokality byly sice přísně tajné, v domech, kde je dnešní Kampus Hybernská, se ale našly artefakty, které přibližují policejní praktiky.



Stanici metra Letňany se přezdívá Syslov. To proto, že zde linka C končí uprostřed pole. Blíží se ale změna, na místě vznikne nová čtvrť, vyplývá z návrhu územní studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil pražský Institut plánování a rozvoje. Do roku 2050 by zde měly vyrůst byty pro deset tisíc lidí, školy, poliklinika i parky. Původně se uvažovalo o vybudování olympijského stadionu nebo vládní čtvrti.



Býval to docela obyčejný dvojdomek na předměstí malé obce Ostopovice nedaleko Brna. Pak se jeho polovina proměnila v moderní venkovskou architekturu a své obyvatele těší designem, který v sousedství nemá obdobu. Proměnu, která starý dům přizpůsobila nárokům na moderní bydlení, vedlo renomované studio ORA. To se soustředilo hlavně na otevření interiéru i svěží barevnost.



V 70. letech se z Prahy stalo největší staveniště v Československu. Komunisté spěchali s výstavbou několika zásadních staveb, kromě metra i desetitisíců bytů. Jejich vize se ale často lišily od doporučení odborníků. Od toho tady byl Blahomír Borovička. Muž, který jako hlavní architekt Prahy během normalizace hledal kompromisy mezi politiky a urbanisty. Jeho paměti nyní publikuje Akademie věd.



Na přeměně Švýcarského národního muzea v Curychu či nové budově Kunsthistorického muzea v Basileji se podílela architektonická kancelář Christ & Gantenbein, jejíž práci přibližuje nová výstava v českobudějovickém Domě umění. Začala tento pátek, potrvá do 19. listopadu.



Ač je hned u katedrály svatého Víta, dům Nového proboštství byl v jejím stínu a nepatřil mezi chlouby Pražského hradu. Nemovitost charakterizovala zničená fasáda, zabedněná okna a spor, který o ni vedl stát a katolická církev. Co majetek získala zpět Metropolitní kapitula, ale budova dostala druhou šanci. Nedávno dokončená oprava jí vrátila přísnost novogotického stylu a vdechla jí nový život.



Děkan pražské právnické fakulty neměl klidný start do nového týdne. Od rána se potkával s vyděšenými profesory a uklidňoval je, že do Kotěrovy budovy nevnikl vandal. Posprejované žulové stěny v atriu a vyvěšené transparenty, které zaskočily všechny příchozí, ho jako jednoho z mála nechávaly v klidu. Na rozdíl od kolegů totiž věděl, že jsou součástí tajného projektu Vladimira 518 a Epose 257.



On spal dvě, ona čtyři hodiny denně. Poslední týdny byly pro manžele Smetanovy těmi nejnáročnějšími v životě. Datum slavnostního otevření opravených Automatických mlýnů v Pardubicích se blížilo a ještě zdaleka nebylo vše hotovo. Do finálních prací se proto zapojila celá rodina. "Je to krásné, ale jde z toho hrůza. Raději bych, kdyby měli hezký, malý byt," říká maminka investorky.



Rohanský ostrov, který leží nedaleko nově otevřené Štvanické lávky mezi Holešovicemi a Karlínem, čeká revitalizace. V architektonické soutěži na jeho přeměnu v září vyhrál česko-belgický tým architektů. "Rohanský ostrov je území, které čeká na své probuzení," říká spoluautor vítězného návrhu Michal Fišer.



Třináct let vypráví příběhy o obyčejných věcech, kterých si většina lidí ani nevšimne. Tvůrci amerického podcastu "99% Invisible" Roman Mars a Kurt Kohlstedt poukazují na zdánlivě nudné prvky veřejného prostoru a ukazují na nich genialitu městského plánování a infrastruktury. Podcast nedávno vyšel i knižně, pod názvem Neviditelné město je k mání v pražském Institutu městského plánování a rozvoje.



Vymlácená okna, zarostlé pozemky, opadaná fasáda a shnilé stropy. Budoucnost zámku v jihočeské obci Nová Včelnice ještě před pár lety nevypadala růžově. Někdejší tvrz, jejíž historie sahá do středověku, čtyřicet let chátrala a vypadala, že je na odpis. V roce 2019 se ji ale podařilo prodat a během dvou let se z ní stala pýcha obce, která dnes nabízí domov a péči lidem v pokročilém důchodovém věku.



Desítky staveb po celé republice, které lidé často znají jen zvenku, se o víkendu volně zpřístupní veřejnosti. Díky festivalu Den architektury budou otevřené ikonické stavby i méně známé budovy, které v uplynulých letech dostaly novou tvář nebo vyrostly na zelené louce. Nahlédnout budete moct například do proměněných lázní v Karlových Varech, vratislavské školky i nového sídla Kloboucké lesní.



Od chvíle, kdy poprvé zažehl plamen pardubického krematoria, na konci září uplynulo sto let. Navrhl ho architekt Pavel Janák a proslavil ho také trezorový film Spalovač mrtvol, který tam během pražského jara natočil režisér Juraj Herz. V době, kdy kunsthistorikové vzývali funkcionalismus, přitom byla stavba ve stylu art deco znevažovaná. Nahlédněte do jejích zákoutí.



Čerpací stanice nemusí vypadat jen jako obyčejné tuctové škatule bez nápadu, u kterých je nejlepší jen zastavit, rychle natankovat a vyrazit vstříc zajímavějším místům. Existují pumpy, kam lidé míří cíleně. Třeba proto, že jsou vizuálně originální, mají zajímavou historii nebo je příjemné na nich trávit čas. Vybrali jsme ty nejzajímavější z celého světa.



Ačkoli má 1260 metrů čtverečních, ve zvlněné krajině není téměř vidět. Novostavba vinařství Gurdau, která nese historický název obce Kurdějov, působí jako vrchol jednoho ze zelených kopců jižní Moravy. Její zaoblené tvary připomínají lasturu mořského šneka, již časem pohltí řasy a rostliny. Architektonický počin loňského roku vznikl ve spolupráci investora Zdeňka Horta a autora Aleše Fialy.



Přijíždějící vlak viděli už ze strojoven na věžích. Když nebe zahalila pára a zpěv ptáků přehlušilo skřípání brzd, stáli zaměstnanci dole na peronech, aby vyložili dovezené zboží. Funkcionalistické nádraží na pražském Žižkově patřilo mezi nejrušnější překladiště světa. Od doby, kdy na něm zastavil poslední vlak, ale chátrá a čeká na své využití.



Stavbu Vítězného náměstí v Praze 6 zahájil architekt Antonín Engel před téměř sto lety. Dokončil jej ale jen ze tří čtvrtin. V příštích letech místo lidově zvané "Kulaťák" konečně dostane svůj čtvrtý kvadrant. A už se ví, jak bude vypadat. Vítězný návrh vzešel ze spolupráce Nizozemců z Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA.



Kvůli práci cestuje po celém světě, i proto se jeho rodina rozhodla usadit u pražské Ruzyně. Zakoupený řadový dům měl tři patra i vysněnou zahradu, vzhledem k jeho stáří ho ale bylo nutné celý přestavět. "Klient si dům přál přizpůsobit 21. století. I když byla stavba kvalitní, museli jsme ji z poloviny probořit a vybavit moderní infrastrukturou," líčí autoři rekonstrukce ze studia No Architects.



Číňané milují napodobeniny evropských staveb, ať už se jedná o solitéry, nebo celé tematické čtvrti, kterých je třeba v Šanghaji hned sedm. Na několika místech v zemi se také můžete vypravit na luxusní nákupy do "Itálie". A samostatnou kapitolou je kampus firmy Huawei tvořený "evropskými" paláci, hrady a zámky, včetně toho krumlovského.