Stavbu Vítězného náměstí v Praze 6 zahájil architekt Antonín Engel před téměř sto lety. Dokončil jej ale jen ze tří čtvrtin. V příštích letech místo lidově zvané "Kulaťák" konečně dostane svůj čtvrtý kvadrant. A už se ví, jak bude vypadat. Vítězný návrh vzešel ze spolupráce Nizozemců z Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA.
Kvůli práci cestuje po celém světě, i proto se jeho rodina rozhodla usadit u pražské Ruzyně. Zakoupený řadový dům měl tři patra i vysněnou zahradu, vzhledem k jeho stáří ho ale bylo nutné celý přestavět. "Klient si dům přál přizpůsobit 21. století. I když byla stavba kvalitní, museli jsme ji z poloviny probořit a vybavit moderní infrastrukturou," líčí autoři rekonstrukce ze studia No Architects.
Číňané milují napodobeniny evropských staveb, ať už se jedná o solitéry, nebo celé tematické čtvrti, kterých je třeba v Šanghaji hned sedm. Na několika místech v zemi se také můžete vypravit na luxusní nákupy do "Itálie". A samostatnou kapitolou je kampus firmy Huawei tvořený "evropskými" paláci, hrady a zámky, včetně toho krumlovského.
Lyže si sundávali až přede dveřmi a po saunování skákali z okna do čerstvě napadaného sněhu. V áčkové chatě na Zahrádkách v Peci pod Sněžkou zažívali zaměstnanci Českého rozhlasu zlaté časy a radovali se i vlekaři. Obří nemovitost s kapacitou 100 lůžek pro ně znamenala stálé zákazníky. Od roku 2011, kdy ji Český rozhlas prodal, je prázdná a chátrá. Majitel ale slibuje, že jí svitne na lepší časy.
Jeho díla jsou plná emocí, strohá, a přesto výrazná. Autorské stavby Ivana Kroupy, jako je galerie moderního umění Dox nebo nové Technologické centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, bodovaly v zahraničních soutěžích a staly se ikonickými příklady moderní české estetiky. Architektem roku se ale Kroupa nestává jen jako autor, porotu přesvědčila i jeho pedagogická činnost.
Rozestavěný dům v Miličíně míjí na E55 stovky řidičů denně. Působí, jakoby čekal, až bude mít majitel dost peněz na jeho dokončení. Ve skutečnosti je ale vzpomínkou na plánované ředitelství JZD, které komunisti začali budovat v roce 1989. Kvůli sametové revoluci už ale své plány nedotáhli do konce, od té doby mění ruina vlastníky, chátrá a trápí obec.
Zvenku autenticky ošuntělý, uvnitř hřejivý a moderní. Takzvaný dům Na Lisu u Roudnice nad Labem koupili manželé Slunečkovi za pět minut dvanáct. Budova, v níž se kdysi lisovalo víno a popíjelo pivo, měla jen obvodové zdi a staré dřevěné trámy. Eliáš a Klára oslovili architekta Jana Veissera a pod jeho dohledem místo probudili opět k životu. Dnes místo propůjčují svatebčanům, jogínům i rodinám.
Vžilo se pro něj označení tiranská pyramida. Brutalistní muzeum postavené koncem 80. let minulého století v centru hlavního města Albánie na počest komunistického diktátora Envera Hodži se teď proměnilo v počítačové školicí středisko pro mladé. Podle agentury Reuters tak malá balkánská země odstranila poslední pozůstatek represivní minulosti.
Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
„Nechceme, aby děti přišly a dozvěděly se, že Antonín Dvořák žil tehdy a tehdy, měl rád mašinky a choval holuby. Chceme jim zprostředkovat setkání s hudbou, které si odnesou a zapamatují,“ říká architekt Lukáš Duchek, vedoucí správy a investic pražského Rudolfina, kde sídlí Česká filharmonie a působí Galerie Rudolfinum.
Plzeňská Velká synagoga je svědectvím bohaté židovské obce v tomto západočeském městě. V době druhé světové války byla zdecimována nacisty. Kromě náboženských účelů dnes slouží díky vynikající akustice a unikátní atmosféře i jako koncertní a výstavní sál.
Jako umělecká galerie působí opravené Fügnerovo náměstí v Praze 2. Stěny a betonové zídky podchodů pod vytíženou magistrálou pokryly muraly a desítky citátů, které kolemjdoucím přibližují vnitřní svět lidí z LGBTQ+ komunity, témata lásky a sebepřijetí. "Přáli bychom si, aby tento projekt vedl k toleranci, porozumění a větší inkluzi ve společnosti," shodují se autoři instalace Queer all year.
Svět podle Jana Blažeje Santiniho-Aichela byl plný stínu, světla, čísel i harmonie. Narodil se sice částečně ochrnutý, přesto se dokázal vyučit architektem a za svou dvacetiletou kariéru v tuzemsku navrhnout asi 80 staveb. Jeho rukopis dnes nejlépe poznáte na Vysočině, především v okolí Žďáru nad Sázavou. Projděte se po stopách mistra barokní gotiky, letos uběhne 300 let od jeho smrti.
Jen pár kroků od kolonády a s výhledem na zelený svah. Byt v historické zástavbě Karlových Varů má výhodnou polohu a prvky z doby, kdy byty byly velkorysé na svůj materiál i rozlohu. Autorky rekonstrukce ze studia Plus One Architects se nicméně musely vypořádat s pozdějšími přestavbami, které narušily atmosféru místa a zakryly původní noblesu.
Jedna svým tvarem připomíná starou litinovou žehličku, jinou archeologové přirovnávají k ruské matrjošce, další si zase od veřejnosti vysloužila přezdívku okurka. Někdy stačí vidět jejich základní obrysy a člověk má okamžitě jasno, o jakou stavbu se jedná. Vyzkoušejte si, jestli ikony světové architektury poznáte jen podle siluety.
V době baroka sem mířily tisíce věřících ročně, dnes Zelená hora láká hlavně milovníky Santiniho architektury. Památka ve Žďáru nad Sázavou je vrcholným dílem stavitele italského původu, posedlého symetrií a symbolikou čísel. Loni skončila náročná rekonstrukce kostela, letos řemeslníci dokončují práce na okolních ambitech. Z areálu zmizel hřbitov a do interiéru církevní stavby se vrátil lesk.
Žádný erb nebo lustr poskládaný ze stovek lidských lebek. Kostnice v Nížkově je poměrně strohá a možná díky tomu se tu smrt zdá o něco pravdivější než v pompézní Sedleci. Tisíce ostatků jsou vyskládány do mohutných sloupů a po vzoru barokní architektury dotváří prostor asi o 20 metrech čtverečních. Člověk, který se chce ubránit pomyšlení na smrt, tady selhává. A o to také sběratelům kostí šlo.
Je to téměř rok, co se na statku v Lošanech na Kolínsku podařilo dokončit a otevřít Památník tří odbojů. Dcera odpůrce nacistického režimu, generála Josefa Mašína, o to usilovala deset let. Společně s architekty se jí v místě podařilo skloubit historii s výrazným estetickým jazykem. Stavba koncem června získala cenu předsedy Senátu a nominaci na Českou cenu za architekturu.
"Navrhli jsme ji jako bílou subtilní linku, která se vine krajinou," říká o pražské lávce mezi Karlínem a Holešovicemi její architekt a spoluautor Petr Tej, který ji navrhl spolu s kolegou Markem Blankem. Pěší most přes Vltavu Pražanům slouží od 28. července 2023. Vyrazte na virtuální procházku díky fotogalerii Aktuálně.cz.
Na proměně mezonetového bytu v krčském panelovém domě pracovala architektka Mária Maninová mnoho let. Majitel ji s rekonstrukcí oslovil už v roce 2011 a nechtěl na ni spěchat. Panelák z roku 1964 je v mnoha směrech ojedinělý, má čtrnáct pater, byty v něm se rozprostírají na dvou podlažích. Tandem investora a architektky ponechal v interiéru kvalitní konstrukce a vybavil ho v moderním retro stylu.
