Zvenku autenticky ošuntělý, uvnitř hřejivý a moderní. Takzvaný dům Na Lisu u Roudnice nad Labem koupili manželé Slunečkovi za pět minut dvanáct. Budova, v níž se kdysi lisovalo víno a popíjelo pivo, měla jen obvodové zdi a staré dřevěné trámy. Eliáš a Klára oslovili architekta Jana Veissera a pod jeho dohledem místo probudili opět k životu. Dnes místo propůjčují svatebčanům, jogínům i rodinám.
Vžilo se pro něj označení tiranská pyramida. Brutalistní muzeum postavené koncem 80. let minulého století v centru hlavního města Albánie na počest komunistického diktátora Envera Hodži se teď proměnilo v počítačové školicí středisko pro mladé. Podle agentury Reuters tak malá balkánská země odstranila poslední pozůstatek represivní minulosti.
Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
„Nechceme, aby děti přišly a dozvěděly se, že Antonín Dvořák žil tehdy a tehdy, měl rád mašinky a choval holuby. Chceme jim zprostředkovat setkání s hudbou, které si odnesou a zapamatují,“ říká architekt Lukáš Duchek, vedoucí správy a investic pražského Rudolfina, kde sídlí Česká filharmonie a působí Galerie Rudolfinum.
Plzeňská Velká synagoga je svědectvím bohaté židovské obce v tomto západočeském městě. V době druhé světové války byla zdecimována nacisty. Kromě náboženských účelů dnes slouží díky vynikající akustice a unikátní atmosféře i jako koncertní a výstavní sál.
Jako umělecká galerie působí opravené Fügnerovo náměstí v Praze 2. Stěny a betonové zídky podchodů pod vytíženou magistrálou pokryly muraly a desítky citátů, které kolemjdoucím přibližují vnitřní svět lidí z LGBTQ+ komunity, témata lásky a sebepřijetí. "Přáli bychom si, aby tento projekt vedl k toleranci, porozumění a větší inkluzi ve společnosti," shodují se autoři instalace Queer all year.
Svět podle Jana Blažeje Santiniho-Aichela byl plný stínu, světla, čísel i harmonie. Narodil se sice částečně ochrnutý, přesto se dokázal vyučit architektem a za svou dvacetiletou kariéru v tuzemsku navrhnout asi 80 staveb. Jeho rukopis dnes nejlépe poznáte na Vysočině, především v okolí Žďáru nad Sázavou. Projděte se po stopách mistra barokní gotiky, letos uběhne 300 let od jeho smrti.
Jen pár kroků od kolonády a s výhledem na zelený svah. Byt v historické zástavbě Karlových Varů má výhodnou polohu a prvky z doby, kdy byty byly velkorysé na svůj materiál i rozlohu. Autorky rekonstrukce ze studia Plus One Architects se nicméně musely vypořádat s pozdějšími přestavbami, které narušily atmosféru místa a zakryly původní noblesu.
Jedna svým tvarem připomíná starou litinovou žehličku, jinou archeologové přirovnávají k ruské matrjošce, další si zase od veřejnosti vysloužila přezdívku okurka. Někdy stačí vidět jejich základní obrysy a člověk má okamžitě jasno, o jakou stavbu se jedná. Vyzkoušejte si, jestli ikony světové architektury poznáte jen podle siluety.
V době baroka sem mířily tisíce věřících ročně, dnes Zelená hora láká hlavně milovníky Santiniho architektury. Památka ve Žďáru nad Sázavou je vrcholným dílem stavitele italského původu, posedlého symetrií a symbolikou čísel. Loni skončila náročná rekonstrukce kostela, letos řemeslníci dokončují práce na okolních ambitech. Z areálu zmizel hřbitov a do interiéru církevní stavby se vrátil lesk.
Žádný erb nebo lustr poskládaný ze stovek lidských lebek. Kostnice v Nížkově je poměrně strohá a možná díky tomu se tu smrt zdá o něco pravdivější než v pompézní Sedleci. Tisíce ostatků jsou vyskládány do mohutných sloupů a po vzoru barokní architektury dotváří prostor asi o 20 metrech čtverečních. Člověk, který se chce ubránit pomyšlení na smrt, tady selhává. A o to také sběratelům kostí šlo.
Je to téměř rok, co se na statku v Lošanech na Kolínsku podařilo dokončit a otevřít Památník tří odbojů. Dcera odpůrce nacistického režimu, generála Josefa Mašína, o to usilovala deset let. Společně s architekty se jí v místě podařilo skloubit historii s výrazným estetickým jazykem. Stavba koncem června získala cenu předsedy Senátu a nominaci na Českou cenu za architekturu.
"Navrhli jsme ji jako bílou subtilní linku, která se vine krajinou," říká o pražské lávce mezi Karlínem a Holešovicemi její architekt a spoluautor Petr Tej, který ji navrhl spolu s kolegou Markem Blankem. Pěší most přes Vltavu Pražanům slouží od 28. července 2023. Vyrazte na virtuální procházku díky fotogalerii Aktuálně.cz.
Na proměně mezonetového bytu v krčském panelovém domě pracovala architektka Mária Maninová mnoho let. Majitel ji s rekonstrukcí oslovil už v roce 2011 a nechtěl na ni spěchat. Panelák z roku 1964 je v mnoha směrech ojedinělý, má čtrnáct pater, byty v něm se rozprostírají na dvou podlažích. Tandem investora a architektky ponechal v interiéru kvalitní konstrukce a vybavil ho v moderním retro stylu.
Suchdolští mají poprvé v historii svůj vlastní hřbitov. Doposud nebožtíky pohřbívali v nedalekých Úněticích, kde už před 300 lety vzniklo místo posledního odpočinku pro obě obce. Moderní stavba od studia Objektor člení prostor před opravenou kaplí svatého Václava a z dálky místo působí, jako by ho rozdělovala malá zemědělská políčka. Podívejte se.
Dnes jde o naprostou ikonu české architektury, ale všechno mohlo být jinak. Deset různých hypotetických podob stavby na vrcholu Ještědu mohou nyní vidět návštěvníci Severočeského muzea v Liberci. Modely jim nastiňují, jak to mohlo vypadat, pokud by před šedesáti lety v architektonické soutěži nevyhrál nadčasový návrh Karla Hubáčka.
Jedna, dva... 205, počítám auta na silnicích pod srázem. Stojíme na jedné z lodžií nové budovy Barrandovských teras, kde řemeslníci dolaďují interiéry celkem 45 apartmánů. "Takhle tu vypadá poklidný večer," říkám si a snažím se vžít do kůže budoucích obyvatel, jak po práci pozorují dění na Jižní spojce. Je tu hluk. Investor ale věří, že auty odříznutý "Cliff House" bude i tak lákat lidi k bydlení.
Původně barokní stavba v Kravsku na Moravě sloužila jako zájezdní hostinec na trase Praha-Vídeň, v 19. století se z ní stala manufaktura. Keramiku z ní vyváželi na Balkán i do asijských zemí. S restitucí ale její věhlas skončil a areál chátral. Teprve před dvěma lety se začala psát jeho nová kapitola. Nový majitel budovy opravuje a mění je na ubytování s restaurací i kulturním prostorem.
“Kde zaostáváme? My nejsme schopni se o ten veřejný prostor starat, nejsme schopni ho opečovávat, čistit, opravovat, měnit defekty,” kritizuje architekt Adam Gebrian přístup Čechů k veřejnému prostoru. Hlavní problém podle něj je, že nejsme zvyklí trávit tolik času "venku". Čím je to způsobené? A co by se muselo v českých městech změnit, aby spolu mohli chodci, řidiči a cyklisti žít v souladu?
Budova Státní opery se nachází v Praze na pomezí Vinohrad a Nového Města. Stavěla se mezi lety 1885-1888. Tento neoklasicistní objekt si nechali vybudovat pražští Němci jako divadelní scénu pro činohru i operu. Státní opera Praha je v současné době jedna ze čtyř scén, kterými disponuje Národní divadlo. Patří k nejvýznamnějším hudebním stánkům v Evropě.
