Jedna, dva... 205, počítám auta na silnicích pod srázem. Stojíme na jedné z lodžií nové budovy Barrandovských teras, kde řemeslníci dolaďují interiéry celkem 45 apartmánů. "Takhle tu vypadá poklidný večer," říkám si a snažím se vžít do kůže budoucích obyvatel, jak po práci pozorují dění na Jižní spojce. Je tu hluk. Investor ale věří, že auty odříznutý "Cliff House" bude i tak lákat lidi k bydlení.
Původně barokní stavba v Kravsku na Moravě sloužila jako zájezdní hostinec na trase Praha-Vídeň, v 19. století se z ní stala manufaktura. Keramiku z ní vyváželi na Balkán i do asijských zemí. S restitucí ale její věhlas skončil a areál chátral. Teprve před dvěma lety se začala psát jeho nová kapitola. Nový majitel budovy opravuje a mění je na ubytování s restaurací i kulturním prostorem.
“Kde zaostáváme? My nejsme schopni se o ten veřejný prostor starat, nejsme schopni ho opečovávat, čistit, opravovat, měnit defekty,” kritizuje architekt Adam Gebrian přístup Čechů k veřejnému prostoru. Hlavní problém podle něj je, že nejsme zvyklí trávit tolik času "venku". Čím je to způsobené? A co by se muselo v českých městech změnit, aby spolu mohli chodci, řidiči a cyklisti žít v souladu?
Budova Státní opery se nachází v Praze na pomezí Vinohrad a Nového Města. Stavěla se mezi lety 1885-1888. Tento neoklasicistní objekt si nechali vybudovat pražští Němci jako divadelní scénu pro činohru i operu. Státní opera Praha je v současné době jedna ze čtyř scén, kterými disponuje Národní divadlo. Patří k nejvýznamnějším hudebním stánkům v Evropě.
Do Červeného kostela v Olomouci přestali lidé chodit už v 50. letech minulého století. Komunisté začali omezovat bohoslužby a z církevní stavby udělali sklad na knihy. Teprve před čtyřmi lety se vědecká knihovna a kraj pustily do nákladné rekonstrukce, která kostel letos otevřela lidem. Z církevní stavby je kulturní prostor, přistavené černé foyer zase slouží jako informační centrum. Podívejte se.
Zatímco většina expozic na prestižním Bienále architektury v italských Benátkách se točí kolem dekolonizace, klimatu, životního prostředí a neevropských kultur, ta česká upozorňuje na jiný problém. Mladí architekti v ní ukazují, s čím se potýkají v začátcích své kariéry. Tíží je neplacení za práci, nucení k švarcsystému, finanční nejistota, extrémní tlak a nejistota.
Má-li volno, přemlouvá biskupy, aby ho pustili do jednoho z církevních chrámů. Michal Bařinka už pět let jezdí po Česku a dokumentuje místa, která v minulosti přitahovala davy poutníků. "Vydáte-li se do knihkupectví, najdete pestrou paletu turistických průvodců po našich hradech a zámcích, ale církevní stavby stále zůstávají stranou pozornosti," říká autor knihy Poutní místa Česka.
Mramor, dřevo a stěny modré jako obloha má nově zrekonstruovaný byt na Pohořelci v Praze 6. Architekt mu vtiskl šarm a na přání majitele, který se vrátil do Čech z diplomatické mise, proměnil i část dispozic. "Byt měl nespornou kvalitu, naším úkolem bylo ho spíš provětrat, otevřít a dát mu osobní vrstvu našeho klienta," říká autor návrhu Štěpán Tláskal ze studia The Builders. Podívejte se.
Asi 150 tun váží nový koncertní sál pro filharmoniky, který vyrostl v neorenesanční budově Císařských lázní v Karlových Varech. Jednotlivé části konstrukce řemeslníci dovnitř nedostali dveřmi, ale střechou. Ty pak uvnitř skládali jako stavebnici Merkur. Architekt Petr Hájek objekt navrhl v červené barvě. V divácích má vzbudit emoce, vášeň a připravit je na silný zážitek.
Naučit se "kickflip" a strávit čas se svými přáteli. Mladí lidé z Řeporyj se konečně mají kde vyžít. Městská část pro ně otevřela nový skatepark s U-rampami a mobiliářem. Pro ty, kteří neholdují prknu ani BMX, jsou v areálu další aktivity, jako je ping-pong, parkour nebo večerní letní kino.
Pozoruhodná stavba na pražském Žižkově patří mezi ukázkové příklady meziválečné avantgardní architektury. Dům Radost navrhli mladí projektanti Karel Honzík a Josef Havlíček na přelomu 20. a 30. let minulého století a uplatnili tak nejnovější dobové poznatky. Tehdy proto vznikla nadčasová budova, která i dnes překvapí svou promyšleností.
Ve věku 93 let v úterý v Praze zemřel významný architekt Miroslav Řepa z Pardubic. Známým architektem byl i jeho otec Karel Řepa, jeho syn v roce 2015 získal cenu za celoživotní dílo od Obce architektů.
Herec divadla Sklep David Vávra prohlásil, že satirický pořad Česká soda, který slaví 30 let od prvního dílu, už dnes není potřeba, protože politici dodávají kompletní balíček, realitu a surrealitu najednou. "Jsou rychlejší, vtipnější, a tím pádem už pro nás vlastně není místo," komentuje Vávra, který je zároveň činným architektem. A jaké české město je podle něj pro ostatní nejlepším příkladem?
Majitel zboural krkonošskou boudu Dvoračky na úpatí Lysé hory. Původně plánoval menší stavební úpravy, ale při nich zjistil, že statiku celého objektu narušila dřevomorka. Nová bouda, která by měla být zvenčí téměř identickou kopií té původní, by na místě měla stát za dva roky. Uvedla to dnes večer televize Nova.
V údolí řeky Blanice, na téměř nedotčeném místě v Pošumaví si majitelé nechali proměnit starou stodolu na ideální místo k setkávání. Společně s architekty otevřeli mohutná vrata, prořezali stropy a přidali stoly se židlemi. Ještě předtím se ale museli vypořádat s některými neduhy. "Celá stodola byla zaskládaná harampádím až po hřeben, prostor byl téměř neprůchozí a úplně tmavý," líčí architekti.
V centru staré části Břeclavi - Poštorné v roce 2021 otevřel nadační fond Moravská krása zrekonstruovanou historizující vilu. Stavba, kterou původně navrhl lichtenštejnský dvorní architekt Karel Weinbrenner, dlouhá léta sloužila jako bytový dům, ale také zdravotní středisko. V roce 2020 ji zdědili manželé Vintrlíkovi, kteří založili už zmiňovaný nadační fond, pečující o místní kulturní tradice.
Bývalý hotel Veliš se secesní fasádou na náměstí Žďáru nad Sázavou dříve nepůsobil jako kulturní památka. Z oken lezla skelná vata, v parteru byla herna, v patře zase noční klub. "Člověk zvenku viděl dům, který vypadal hezky, ale když přišel dovnitř, připadal si jako ve squatu. Vše bylo vybydlené," líčí manželé Ulrichovi, kteří objekt v roce 2014 koupili a pustili se do nákladné rekonstrukce.
Z desítek přihlášených jich postoupila jen hrstka. Soutěž na dostavbu Vítězného náměstí v Praze 6 vstoupila do finále pěti nejlepšími návrhy. Vítěze porota vybere v září, do té doby se k návrhům může vyjadřovat veřejnost. Tvář Kulaťáku už před 100 lety určil architekt Antonín Engel, zhruba čtvrtinu náměstí ale nedokončil a nepodařilo se to ani jeho následovníkům.
Patří k dominantám české architektury a dobře známá je i v zahraničí. Brněnskou Vilu Tugendhat navrhl v roce 1928 architekt Ludwig Mies van der Rohe pro průmyslníka Fritze Tugendhata a jeho ženu Gretu. Budova na Černých polích je unikátní svou konstrukcí, prostorovým uspořádáním, vybavením interiéru i začleněním do přírody.
Rudolf Brančovský z hudební skupiny Poletíme? se za život tolikrát stěhoval, že to nejde věrohodně spočítat. Narodil se v centru Brna, bydlel v divadelní zkušebně, na pavlači i v bytě s třemi balkóny. Teď je šťastný po boku své ženy a dvouletého syna na pomezí vesnice a netknuté přírody u Velkého Meziříčí. Jejich domov není nuda. Mají slabost pro barvy, lidskou kreativitu i poťouchlý humor.
