Čtyřčlenná rodina si koupila pozemek v příměstské části Prahy a najala si architekty, aby jí navrhli dům, který bude ze všech stran obklopovat zahrada. Studio Nacházel si její požadavky vzalo k srdci a zvolilo zeleň jako ústřední motiv celého projektu. Výsledkem je přízemní moderní křídlová vila, která vychází z uspořádání renesančních a barokních sídel.
Architekt navrhne dům tak, aby byl z jeho pohledu dokonalý. Během let se však jeho dílo proměňuje, lidé opravují nefunkční prvky a upravují si mnohé věci podle svého. Slovenská fotografka jedenáct let pečlivě dokumentovala tyto proměny v jednom bratislavském funkcionalistickém domě, který vznikl v roce 1936 podle návrhu architekta Alexandra Skuteckého.
Do Hrzánské pasáže v kulisách pražského Starého města dříve Češi neměli proč chodit. V obchůdcích se zelenými okenními rámy sídlily firmy, které svou nabídkou cílily hlavně na zahraniční turisty. Se začátkem nového roku se ale nabídka razantně mění. Sídlit tu mají hudebníci i umělci, kteří průchod do Celetné ulice kulturně povznesou. Nedávno tu už otevřel prostor pro českou mladou módu "Sláva!".
"Způsobem, jakým se plánuje, je tady člověk pořád ve svěrací kazajce. Tím, že se otevře svobodná situace, tak vznikne architektura dobrá i špatná. Ale v historii to vždycky tak bylo, že se zachová to, co je lepší," říká architektka Eva Jiřičná k tomu, že by Praha měla být po roce 1989 víc "odvážná" a přestat se tak pietně chovat ke komunistické architektuře. Co změnit? A za co by ji pochválila?
Australani Anthea a Wayne jako by v padesáti chytli druhou mízu a rozhodli se něco udělat se svým dosavadním stylem života. S dcerami snili o udržitelnějším přístupu k přírodě, a tak prodali dům a u přátel na farmě si postavili dva pojízdné domky. Téměř identická dvojčata, která si vyrábí vlastní elektřinu, si manželé Riedovi sami navrhli, postavili i vybavili.
Proslavila se hlavně v Číně, kde navrhla město pro milion lidí, nádraží pro rychlovlaky, knihovny, koncertní sály a řadu dalších staveb včetně 25 mrakodrapů. Během kariéry v cizině se původem česká architektka a urbanistka Eva Le Peutrec musela vypořádat s mnoha kulturními rozdíly. "Češi mají nízké sebevědomí, protože jsou často zformátovaní vzdělávacím systémem," říká.
Michael a Alžběta bydlí v klatovském bytě z první republiky, který jim z lásky zapůjčili prarodiče. Místo, které jako součást domu před 90 lety vybudoval předek blízkých příbuzných, je cenným dědictvím předávaným po generace, avšak po letech užívání už potřebovalo oprášit a přizpůsobit jinému stylu života. Rekonstrukci, která do bytu vnesla svěží barvy a design, vedlo studio JanskyDundera.
Bývalá pošta u Masarykova nádraží v centru Prahy se promění dle návrhu českého architekta Jakuba Klašky. Bývalý člen britského studia Zaha Hadid Architects vyhrál v soutěži s návrhem, který má prvorepublikovou budovu změnit v prosklený parter s obchody a čtyřmi patry kanceláří. Majitele budovy Pentu Real Estate architekt oslovil i tím, že pracoval na výstavbě nedávno dokončené Masaryčky.
Od řeky stoupá pára a nad ní se vlnovitě zvedají terasy, které utvářejí budovu se čtyřmi čelními fasádami. Brzy uplynou dva roky od zveřejnění vítězného návrhu Vltavské filharmonie. Nový pražský koncertní sál otevře v roce 2032, z odhadované ceny 9,4 miliardy korun se však kvůli úpravám okolí prodraží téměř na 13 miliard korun. Upravenou podobu architekt příští týden představí v české metropoli.
O něčem takovém Tomáš Jamník dlouho snil. Violoncellista, který sedmnáct let působí v Berlíně, chtěl v centru Prahy vybudovat obchůdek, kde by místo suvenýrů nebo kosmetiky byli za výlohou muzikanti. "Přišlo mi to jako dobrý fór. Přál jsem si, aby lidi přišli z ulice a stali se součástí koncertu," vysvětluje. Jeho vize se teď stává skutečností. V Hrzánské pasáži buduje nejmenší síň v republice.
Měl pozemek v Říčanech a na něm starou chatu. Majitel do ní jezdil od svého útlého dětství, a tak se při plánování rodinného domu nejprve nechtěl smířit s tím, že chatu bude lepší zbourat a na jejím místě postavit modernější novostavbu. Přesvědčil ho až návrh od architektů z Atelieru Hajný, který navazuje na tvar původního domu a propojuje minulost se současností.
V roce 2024 bude v Praze rušno. V plánu je hned několik projektů, které zlepší dopravu, oživí některé části Prahy i její brownfieldy. Jednou z nejočekávanějších investic je oprava horní části Václavského náměstí, kam se po 40 letech vrátí tramvaje. V souvislosti s železnicí na letiště se zmodernizují nádraží a tratě a začít má i stavba části Pražského okruhu. Podívejte se na všechny projekty.
Počasí bylo v Drastech u Prahy nachlup stejné jako před lety. Mokrý sníh rozostřoval zorné pole, oblohu pokryla nehezká šeď a všude bylo bláto. Znovu tu byla i pozitivně naladěná sestra Marie, která mě v roce 2020 provázela zchátralým hospodářským dvorem a snažila se přiblížit, jak ho karmelitky promění v klášter. Jen dnes opravdu stojí, a to i díky lidem, kteří na něj tři roky přispívají.
Postavil ji autor pražského Národního divadla a Karel Čapek v ní napsal Krakatit. Přesto se výletní restaurace Rudolfov v Jindřichově Hradci v roce 2004 téměř rozpadala. Definitivně zachránit a znovu otevřít veřejnosti se ji podařilo až letos. Akademik Petr Chvojka musel po odkoupení památky překonat řadu překážek včetně soudních sporů o pozemky, restituce, rozkrádání materiálu i pandemie covidu.
Návrh nového hlavního nádraží v Praze od dánského studia Henning Larsen Architects budí u lidí emoce i po třech týdnech od vyhlášení výsledku soutěže. Na sociálních sítích koluje stále mnoho dotazů i mýtů. Návrh jsme si prošli ve virtuální realitě v hale Virtuplexu a zástupců Institutu plánování a rozvoje se při tom ptali na nejpalčivější detaily i okolnosti rekonstrukce.
Pražští silničáři budou muset při rekonstrukci Libeňského mostu zbourat větší část, než se původně předpokládalo. Statické zkoušky ukázaly, že most přes Vltavu nesplňuje současné nároky. Z původní konstrukce zbydou jen pilíře, na kterých vznikne replika mostu. Její podoba bude věrná původní kubistické stavbě architekta Pavla Janáka.
Ačkoli věděli, že pustit se do oprav 500 let starého domu v centru Českého Krumlova nebude nic jednoduchého, na to, s čím vším se budou muset potýkat, je nikdo nemohl připravit. "Dům byl po povodních staticky narušený, neměl kanalizaci, střecha byla v havarijním stavu a krov mnohem cennější, než kdokoliv tušil," říká pár, který si po letech práce pro cizí přál vybudovat něco svého.
Poblíž Hradce Králové přetvořil Matyáš Fuchs s přítelkyní Klárou Novotnou pískovnu v glampingový ráj. Před třemi lety otevřeli ostrov Písník a dokončují práce na stylovém hausbótu. Ruční práce, osobní vztah a kreativita celé rodiny nesou své ovoce, získávají ceny a mají zaplněné rezervace. "Zjistili jsme, že životní cesta nemusí být o soutěžení a zisku, ale o sdílení krásy a klidu," říká Fuchs.
Česko je kulturně zase o něco bohatší. Status národní památky získalo celkem 18 klenotů, které jsou neodmyslitelně spjaté s historií země a jejím vývojem. Na seznam se nově dostala Křižíkova a Primátorská tramvaj, pomník krále Jiřího z Poděbrad nebo hrad a zámek Poběžovice. Ministerstvo kultury také ocenilo radniční stavby, a to v celkem 14 městech. Podívejte se na ně v galerii.
Pohled do zahrad bere jako inspiraci, proto ho mrzí, když vidí promarněnou příležitost udělat si hezký pozemek. Zahradní designér Ferdinand Leffler ale tvrdí, že se situace mění k lepšímu, a ve své nové knize Zahrada je pro radost řeší, jak se nestát otrokem zeleně kolem vlastního domu. "V dokonalé zahradě jsme spokojeni. Musíme si ale pokládat správné otázky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
