Student ČVUT Petr Čanda v roce 2019 obhájil diplomovou práci, ve které navrhl stavbu školy v Zambii. O čtyři roky později tam odcestoval a s dalšími čtyřiceti dobrovolníky první budovu na pusté louce postavil. Pro místní je raritou, protože střední školy jsou na africkém venkově výjimkou. Projekt má pomoct Zambijcům naučit se nové dovednosti, aby z nich nemuseli být jen zemědělci.
Roubenka v Jizerských horách, kterou za pandemie koronaviru koupili a přestavěli manželé Petrovi, budí dojem, jako by ve svahu u Příchovic stála celou věčnost. Dřevěné trámy, dvojitá okna a šindelová střecha navazují na techniku stavění dávných předků a interiéry kopírují původní dispozice. Jako předlohu měli majitelé starou chalupu, která na místě stála desítky let, byla ale ve špatném stavu.
Byl to podnikový dům nedaleké Waltrovky, po revoluci se z něj stal hotel. Dům v pražských Jinonicích, který v době socialismu inženýři ozdobili boletickým panelem, před pandemií koronaviru zrekonstruovala společnost PSN a jeho interiéry proměnila v malometrážní byty se společným zázemím a recepcí. Přestože ho část veřejnosti vnímá jako "ošklivou architekturu", většina bytů je už prodaných.
Ve stínu brdských kopců, kde se krajina ráno skrývá v mlhavém oparu, vyrostl bytový dům. Stojí v části obce Bohutín nazývané Vysoká Pec a nabízí bydlení pro ty, které láká život blízko přírody a zároveň nechtějí řešit údržbu vlastního domu. Apartmány od studia Karnet architekti vznikly proměnou bývalé truhlárny a staré školy, které už dávno dosloužily svému účelu.
Tříčlenná rodina z jižní Moravy si pro svůj nový dům vybrala pozemek v okrajové části menšího města. Půdu u Modrých hor obklopují vinohrady, meruňkové sady a mírně zvlněná krajina s malebnými vesničkami. K tomu, jak má novostavba vypadat, majitelé oslovili architekty ze studia Prodesi/Domesi, kteří rodině navrhli snové bydlení splývající s okolní krajinou.
Pražané možná už nestojí o ikonické stavby tak moc, jak si plánovači města i developeři myslí, uvažuje v rozhovoru architektka a kunsthistorička Pavla Melková. Zamýšlí se v něm mimo jiné nad tím, proč se lidé negativně staví k návrhu na rekonstrukci pražského hlavního nádraží, jak strategie města odráží priority jeho obyvatel a proč v Česku chybí kvalitní kritika architektury.
Nádraží v Budějovicích patří mezi nejkrásnější stavby na české železnici. Vzniklo na počátku 20. století a jeho neorenesanční styl se od té doby nezměnil. V posledních letech se ale začalo dostávat do špatného stavu. Odpadávala fasáda, interiér zašel a zahltil ho vizuální smog. Správa železnic proto nechala budovu zrekonstruovat a po čtyřech letech ji v únoru plně zprovoznila cestujícím.
Turisté, kteří rádi zabloudí i do odlehlejších koutů Česka, budou mít v divočině nová útočiště. České lesy a firma Via Czechia pro ně v následujících letech vybudují až 150 nových míst, kde se bude dát schovat před deštěm nebo složit hlavu na noc. Některé útulny se sedlovou střechou by mohly dostat podobu, kterou navrhlo studio Landa Ruhmkorf Landscape Architekti. Prvních 20 by mělo stát už letos.
Vinohradský domov Karla Čapka a místo, kde se scházeli slavní pátečníci, se promění v muzeum podobné vile Tugendhat. Praha 10 chce do léta dokončit projekt, v němž část vinohradského dvojdomu z pera architekta Ladislava Machoně navrhuje citlivě zrekonstruovat a přizpůsobit spisovatelově stylu života za první republiky.
Byť je uvnitř zdobná a orientální, o synagogu v Čáslavi Kutnohorští dlouhé roky nezavadili. Modlitebna ve stylu maurské secese z pera architekta Wilhelma Stiassného jako by se po druhé světové válce vytratila z ikon náboženských staveb i mentální mapy místních lidí. Dostat ji tam zpátky se podařilo až mecenáši Martinu Lieblovi, který si synagogu na 25 let pronajal, opravil ji a otevřel lidem.
Měl to být hit, který nahradí panelový byt o velikosti 3+1. Montovaný domek, který v roce 1959 navrhl slavný architekt Karel Hubáček, ale nakonec úspěšný nebyl, lidé technologii nevěřili. "Nenašel se nikdo, kdo by patent převzal a dům začal nabízet, a tak zůstalo jen u prototypu," říká šéf libereckého muzea Jiří Křížek o skromné kostce z panelů, do níž se Hubáček po neúspěchu nastěhoval s rodinou.
Raději se díval, než mluvil. Karel Hubáček by se dal popsat jako skromný člověk, který se díky své píli a představivosti zařadil mezi nejvýznamnější československé architekty poválečné doby. Za návrh stavby Ještěd, která v sobě spojuje hotel a vysílač, získal uznání několika generací architektů i kolegů v zahraničí.
Jak dosáhnout velkých věcí za použití minimálních prostředků ukazuje výstava nazvaná A Lot With Little (Hodně s málem) v pražském Centru architektury a městského plánování. Kromě zahraničních projektů je v sále u Pragerových kostek také řada českých realizací, které chytře a udržitelně řeší témata jako bydlení, vzdělávání, nouzovou architekturu nebo proměny.
Je to jedna z mála vzpomínek na industriální Prahu. Budova s tabulkovými okny, která byla v minulém století součástí slavného závodu Českomoravská-Kolben-Daněk ve Vysočanech, dlouhá léta chátrala a památkáři ztráceli naději, že se ji ještě podaří zachránit. Teď má továrna odhalený skelet a pod dohledem architektů Masák & Partner se mění na bytový dům s industriální atmosférou.
Stále více lidí opouští starý způsob života a hledá štěstí a klid na menším prostoru, než na jaký byli dosud zvyklí. Řeč je o takzvaných tiny housech, maringotkách nebo přestavěných autobusech. Podívejte se na inspirující proměny, které vedle rodinných domů působí jako krabičky od sirek.
Poslední týden mohou architekti a designéři přihlašovat své práce do soutěže Interiéru roku. Projekty za rok 2023 porota posoudí a vybere vítěze, které v květnu vyhlásí v pražském DOXu. Podle ředitele Petra Tschakerta se od založení soutěže v roce 2015 leccos změnilo. Design přestal být výsadou bohatých a propsal se i tam, kde do něj dříve nikdo nechtěl investovat.
Rodinný dům na Bílé Hoře v Plzni na první pohled zaujme svým tvarem a prosklenou stěnou do ulice. Architekti ho navrhli jako soubor několika sedlových střech a vytvořili tak dojem, že je jeho střecha klikatá podobně jako cesta životem. Hlavním motivem domu ale ve skutečnosti nebyl jeho tvar, nýbrž atrium se stromem, kolem nějž se odehrává vše podstatné.
Čtyřčlenná rodina si koupila pozemek v příměstské části Prahy a najala si architekty, aby jí navrhli dům, který bude ze všech stran obklopovat zahrada. Studio Nacházel si její požadavky vzalo k srdci a zvolilo zeleň jako ústřední motiv celého projektu. Výsledkem je přízemní moderní křídlová vila, která vychází z uspořádání renesančních a barokních sídel.
Architekt navrhne dům tak, aby byl z jeho pohledu dokonalý. Během let se však jeho dílo proměňuje, lidé opravují nefunkční prvky a upravují si mnohé věci podle svého. Slovenská fotografka jedenáct let pečlivě dokumentovala tyto proměny v jednom bratislavském funkcionalistickém domě, který vznikl v roce 1936 podle návrhu architekta Alexandra Skuteckého.
Do Hrzánské pasáže v kulisách pražského Starého města dříve Češi neměli proč chodit. V obchůdcích se zelenými okenními rámy sídlily firmy, které svou nabídkou cílily hlavně na zahraniční turisty. Se začátkem nového roku se ale nabídka razantně mění. Sídlit tu mají hudebníci i umělci, kteří průchod do Celetné ulice kulturně povznesou. Nedávno tu už otevřel prostor pro českou mladou módu "Sláva!".
