Pětadvacet mladých vědců české Akademie věd dostalo v pondělí Prémii Otto Wichterleho. Získali ji například za výzkum trilobitů, významu vojny nebo úprav pitné vody. S cenou určenou vědcům do 35 let se pojí odměna 330 tisíc korun. Akademie věd tyto ceny udílí již dvacet let, za tu dobu je získalo téměř pět set lidí.
Závrať vůbec nemusí souviset jen se strachem z výšek, ale může být i projevem vážnější nemoci. Pro dětské pacienty, které závrať nebo jiné poruchy rovnováhy trápí, otevírá Fakultní nemocnice Motol novou ambulanci. "Poruchy rovnováhy mají i lidé s depresemi," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zdeněk Čada, přednosta dětské ORL kliniky, pod niž bude ambulance spadat.
V pražských Řepích se 21. června uskuteční sedmý ročník akce Yellow Ribbon Run, Běhu se žlutou stužkou. Jedná se o závod, na kterém běží bok po boku vězni a dozorci. Každý rok se zapojují stovky lidí. Smyslem projektu je upozornit na to, že je pro odsouzené často obtížné začlenit se po propuštění z vězení do běžného života, i na předsudky, které vůči nim lidé mají.
Profesionální pilot, informatika či kybernetika a robotika. Až na výjimky nesmí studenti z Ruska a Běloruska pokračovat v Česku ve studiu těchto vysokoškolských oborů. Spadají na ně sankce Evropské unie, která zakázala poskytování technické pomoci těmto dvěma zemím, což se týká i vysokoškolského vzdělání. Univerzity tak nyní musí vytipovat kritické obory na svých fakultách.
Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně - jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.
Magdaleně Málkové bylo necelých čtyřicet let, když onemocněla encefalitidou a rozhodla se, že svůj život od základu změní. Odešla z japonské firmy a vystudovala pedagogiku. Nyní učí v malotřídní škole, oblíbila si Hejného metodu výuky matematiky a děti nechá klidně sedět na koberci. Ve čtvrtek zvítězila v národním kole soutěže Global Teacher Prize a stala se nejinspirativnější učitelkou Česka.
Od září začne pro ukrajinské děti v Česku platit povinná školní docházka. Zda je zvládnou školy pojmout, zatím není jasné. Problém je hlavně ve velkých městech. Je proto nutné přesunout uprchlíky do regionů, kde jsou ve školách volná místa, řekli hosté debaty Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Upozornit na práci kvalitních a inspirativních pedagogů je cílem ocenění Global Teacher Prize, které každoročně vyhlašuje vzdělávací organizace EDUin. Cenu pro nejinspirativnější učitele Česka letos vyhrála učitelka malotřídní Základní školy Prosperity v Nové Vsi u Kolína Magdalena Málková. Do letošního ročníku se přihlásilo 153 učitelů, finalistů bylo deset.
Ve středu začaly na základních školách zápisy ukrajinských dětí do prvních tříd. Od září začne i pro ně platit povinná školní docházka. Školy ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, je však nezvládnou pojmout. Odborníci proto hovoří o nutnosti přerozdělit uprchlíky do všech krajů. Ministerstvo školství chce také školy nechat nadále zřizovat zvláštní třídy pro ukrajinské děti.
Květen je měsícem školních zahrad, který má dostat děti na čerstvý vzduch, rozvíjet jejich vztah k přírodě, dát jim nové podněty a zároveň díky pobytu venku zlepšit jejich psychické rozpoložení. Do projektu, který pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku, se zapojují každý rok stovky škol či školek. Letošní ročník se zaměřil na stromy.
U příležitosti 80. výročí od likvidace jednoho z nejvlivnějších nacistů Reinharda Heydricha připravila redakce Aktuálně.cz test pro žáky devátých tříd. Cílem bylo zjistit, zda znají okolnosti atentátu. Ukázalo se, že žáci mají povědomí o tom, jakou funkci Heydrich zastával nebo jak se jmenovali parašutisté, kteří ho smrtelně zranili. Cizí jim je ale pojem heydrichiáda a neznají důsledky atentátu.
Anglicky psaný server Prague Morning ve čtvrtek na sociálních sítích zveřejnil fotografii dvou pražských obchodů, které měly mít ve výloze nápis "Ukrajincům vstup zakázán". Majitelé obou obchodů však Aktuálně.cz řekli, že jde o fotomontáž a nic takového nevylepili. Mezitím se fotka šíří po sociálních sítích a lidé obchodům píší kritické zprávy. Web fotku po pár hodinách smazal, později se omluvil.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátek představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.
Na pražském hlavním nádraží stále zůstávají stovky Romů. Někteří se tam z asistenčního centra vrací bez víza dočasné ochrany. Při kontrole dokladů úředníci mnohdy zjistí, že se uprchlíci už registrovali v jiné zemi nebo mají například maďarské občanství. Redaktorky Aktuálně.cz strávily s jednou z romských rodin několik hodin. Včetně cesty z nádraží do asistenčního centra ve Vysočanech.
Stát stále nevyřešil situaci s romskými uprchlíky, kteří nocují na hlavním nádraží v Praze. Ministr vnitra Rakušan chce pro ně vypravit vlak do Maďarska a poslat na nádraží lidi, kteří budou uprchlíky lustrovat a poskytovat jim informace. Systém ale musí schválit krizový štáb Prahy a primátor s navýšením služeb na nádraží nesouhlasí. "To, co se tam teď děje, se neslučuje s funkcí nádraží," říká.
Míra pomoci, kterou Češi poskytli Ukrajině, je podle prezidenta mezinárodní humanitární organizace ADRA Michaela Krugera pozoruhodná. "Jsem na Čechy velmi hrdý," říká. Zároveň upozorňuje, že aby se integrace uprchlíků zdařila, je potřeba navázat konverzaci s "křiklouny", lidmi, již se bojí, že je uprchlíci připraví o práci. Prahu navštívil při příležitosti 30. výročí vzniku organizace v Česku.
Přes třicet let v Česku klesal počet srdečních onemocnění, zlom nastal až za covidu. Lidé nechodili na preventivní prohlídky, někteří doktoři nefungovali, péče se soustředila na covidové pacienty. Teď se zase stresují kvůli situaci nebo rostoucím cenám. Výskyt infarktu přitom závisí i na stresu či na tom, v jakých podmínkách žijeme, říká předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Jednou z priorit ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je změnit podobu maturit. Odborníci nyní řeší, jak by zkoušky měly vypadat. Jedním z návrhů je, že by se skládala profesní nebo vysokoškolská maturita. První typ by umožňoval výkon povolání vyžadujících maturitu, druhý vstup na vysokou školu. Někteří ředitelé škol ale míní, že změn bylo dost a chtějí, aby maturita zůstala ve stávající podobě.
Někteří zaměstnanci by v budoucnu už nemuseli povinně před nástupem do nové práce na vstupní lékařskou prohlídku. Ministerstvo zdravotnictví chce prohlídky zrušit hlavně pro administrativní pracovníky, jejichž činnost není riziková. Tím se má uvolnit kapacita praktických lékařů, kteří dnes nemají dost času na preventivní prohlídky. Návrh podporuje Hospodářská komora i některé firmy.
