Kapacity pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny se dají navýšit třeba rekonstrukcí nevyužívaných prostor v obcích, stanová městečka problém nevyřeší, míní předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Složitější než zařídit ubytování však podle něj bude zajištění zdravotní péče nebo míst ve školách. "Ty větší problémy nás teprve čekají," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ve dvou největších českých městech docházejí kapacity pro ubytování ukrajinských uprchlíků. V Praze už musí zhruba dvě stě lidí přebývat v tělocvičnách nebo kulturních sálech, v Brně spí na výstavišti. Hejtmani po vládě žádají, aby navýšila příspěvek za ubytování uprchlíků. Vláda s tím už počítá, stejně jako s rozdělováním uprchlíků mezi kraji, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
Nečekaný příval ukrajinských uprchlíků dopadá i na české lékaře. V prvních dnech za nimi Ukrajinci chodí pro léky na spaní či na stres, budou ale potřebovat i vakcíny. Přicházejí ze země, kde je méně očkovaných a vyšší výskyt spalniček či tuberkulózy. Očkovat bude potřeba hlavně děti před nástupem do školek. Nápor se ale čeká i jinde, uprchlíci potřebují na dialýzu či léčit chronické nemoci.
Manželé Vrbkovi, majitelé Farmy pod Ještědem, poskytli svoji prázdnou chalupu lidem prchajícím z Ukrajiny před válkou. Nyní tak u nich bydlí Světlana se čtyřmi dětmi, které už začaly chodit do nedaleké školy. Rodina utekla před válkou jen s batohy, od místních dostala oblečení i hry pro děti. "Počáteční solidarita byla skvělá. Těžší to budou mít ti lidé, co teprve přijdou," říká Alena Vrbková.
Tisíce lidí utíkajících z Ukrajiny před válkou přicházejí do Česka a budou tu brzy hledat práci. Vláda slibuje, že jim to co nejvíce usnadní. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza uvádí, že se chystá návrh na uznávání kvalifikace Ukrajinců na základě čestného prohlášení. Některé firmy jim už teď nabízejí volná pracovní místa.
První škola v pondělí přivítala děti, které utekly z Ukrajiny před válkou. Zhruba sto dětí různého věku přivítalo 1. Slovanské gymnázium v Praze. Vyučovat je tu budou ukrajinští učitelé, aby děti mohly navázat na výuku, kterou měly ve své domovině. Postupně se po celém Česku otevře mnohem víc jednotřídek. Atmosféra ve třídě čtvrťáků na pražském gymnáziu v pondělí připomínala první školní den.
Přesně před dvěma lety se v Česku potvrdily první tři případy nakažených covidem. Od té doby ovlivnila pandemie a s ní spojená vládní opatření životy všech obyvatel země, téměř všechna odvětví vědy, podnikání i řemesla. V něčem Čechy rozdělila, v jiném je zase naučila více spolupracovat. Aktuálně.cz přináší vyjádření devíti odborníků z různých oblastí, jak dva roky s koronavirem změnily Česko.
Ještě v pátek čeští skauti přemýšleli, jak lidem zasaženým válkou na Ukrajině pomoci. O víkendu uspořádali sbírku, která předčila očekávání. Místo, aby dary naložili do jedné bedny, poslali na Ukrajinu 55 dodávek, dvě nákladní auta a dva autobusy. Vlna solidarity s napadenou zemí se zvedla po celém Česku. Lidé nabízejí ubytování, pořádají sbírky, nakupují potřebné věci a vozí dary k hranicím.
Na pražské nádraží Florenc přijíždějí plné autobusy Ukrajinců. Utíkají před válkou, kterou v jejich zemi Rusko rozpoutalo. "Vzbudila mě maminka, ať vstávám, že je válka. Zeptala jsem se, jestli si dělá legraci. Nevěřili jsme tomu," svěřuje se Maria reportérkám Aktuálně.cz. Na ni i mnohé další tu čekají jejich příbuzní, se kterými se hned po výstupu z autobusu s úlevou a dojetím vítají.
Česko se chystá pomoci Ukrajincům utíkajícím před válkou. O kolik lidí půjde, bude záležet na rozsahu konfliktu. Česko však bude jednou ze tří zemí, ve kterých budou Ukrajinci nejčastěji hledat útočiště. "Na webu ministerstva vnitra je mnohem větší provoz než běžně, zejména z Ukrajiny. Lidé zřejmě vyhledávají, jestli tu najdou bezpečí," říká náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík (Piráti).
Česko předpokládá, že velká část lidí, kteří budou v případě eskalace konfliktu na Ukrajině utíkat před válkou, pravděpodobně zamíří právě sem. Ministerstvo vnitra se proto připravuje na případnou uprchlickou vlnu. V případě, že přijde víc než pět tisíc uprchlíků, plánuje aktivovat nouzový stav. Je možné, že určitou část uprchlíků by v takovém případě pomohly ubytovat hotely nebo ubytovny.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
Předseda SPD Tomio Okamura řečnil v úterý v Poslanecké sněmovně šest hodin, aby zablokoval jednání o pandemickém zákonu. Pak obvinil předsedajícího Jana Skopečka (ODS), že porušil jednací řád, když vyhlásil přestávku a po ní mu hned nevrátil slovo. "Postup ve sněmovně byl přijatelný," míní ústavní právník Jan Wintr. S případnou stížností by podle něj opozice u Ústavního soudu nejspíš neuspěla.
Poté, co ministerstvo zdravotnictví ukončilo plošné testování na covid-19 a kontrolu bezinfekčnosti ve službách či na akcích, ruší i další opatření. Od soboty přestanou hygienici posílat do karantén lidi, kteří přišli do kontaktu s nakaženými. Výjimkou budou například nemocnice. Ze všech dosavadních opatření by tak v březnu mělo zbýt jen nošení respirátorů, a to pouze v uzavřených prostorech.
Školy zůstaly při stávající vlně covidu otevřené, přestože většina dětí není proti viru očkovaná. Nákaza mezi žáky a studenty se tak rychle šíří. Od začátku pandemie se dokonce nakazil už každý druhý čtrnáctiletý a patnáctiletý. I děti přitom končí s covidem v nemocnicích. Příští pátek má přitom skončit plošné testování žáků ve školách, stejně jako v případě zaměstnanců ve firmách.
Nemocnice se potýkají s chybějícími zaměstnanci a zároveň nárůstem počtu pacientů s covidem. Situaci jim pomáhají zvládnout takzvané pracovní karantény. Díky mimořádnému opatření ministerstva zdravotnictví nyní do práce mohou i ti, kteří by jinak museli zůstat doma. Zároveň zástupci nemocnic doufají, že se situace nebude zhoršovat, některé jsou totiž už teď na hranici kapacit.
Očkovací látka od společnosti Novavax funguje stejně jako vakcíny běžně užívané proti chřipce, říká vakcinolog Marek Petráš. Mohla by proto k očkování nalákat i lidi, kteří ho dosud odmítali. Prospěšná může být i jako posilující třetí dávka, jakmile ji k tomu úřady schválí. Do Česka látka dorazí koncem února, proti omikronu odhaduje Petráš její zhruba padesátiprocentní účinnost po dvou dávkách.
Na světě umírá kvůli přílišnému užívání antibiotik přes milion lidí ročně. Ukázala to nová studie zveřejněná v prestižním odborném časopise Lancet. Problém je, že lidé užívají antibiotika na nemoci, na které neúčinkují, a také jim je často nevhodně předepisují lékaři. "Čím méně se antibiotika budou užívat, tím lépe," říká lékař Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Milan Trojánek.
První, co musí ministr školství Petr Gazdík ze STAN řešit, je dopad omikronu na školy. Nakažlivá varianta koronaviru začala uzavírat žáky do karantén právě v době, kdy do úřadu nastoupil. Nový ministr ale především chystá změnu maturit, přijímacích zkoušek a školských vzdělávacích programů. Maturity by mělo být možné skládat opakovaně. V ideálním případě už od roku 2024.
Ředitelé škol řeší, jak se vypořádat s chybějícími učiteli. Ti kvůli rychle se šířící koronavirové variantě omikron často končí v karanténě či izolaci. Zavřít školu a nechat ji na distanční výuce však mohou pouze hygienici, kteří to dělají jen výjimečně. Pomoct by měl zákon, díky kterému by ředitelé mohli vyhlásit na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo sami zavést výuku na dálku.
