V Česku je více než třináct set malotřídních škol. Děti z různých ročníků se v těchto venkovských školách učí dohromady v jedné třídě. Stěžejní je pro ně spolupráce se svým zřizovatelem, tedy obcí. Ta často z velké části dotuje jejich provoz. Pro starosty malých obcí je důležité tyto školy zachovat, i když se jim to třeba nevyplácí. Pokud zmizí školy, zmizí i život, říkají.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Teprve osmnáctiměsíční ukrajinská dívenka Julia se před pár týdny opařila a utrpěla vážné popáleniny na šedesáti procentech těla. V kritickém stavu byla převezena do Česka, kde se její život snaží zachránit lékaři z vinohradské nemocnice. Julia už má za sebou několik operací, udělala obrovský pokrok. Už je schopná sedět, jíst a cvičit. Do pražské nemocnice dorazila na poslední chvíli.
Hotely a penziony se s příchodem Velikonoc začínají plnit turisty, v době humanitární krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu v nich ale nouzově bydlí uprchlíci před válkou. Brzy se budou muset vystěhovat. Kraje už chystají nouzové ubytování v tělocvičnách. Vláda ale tvrdí, že nebudou potřeba, a spoléhá na to, že uprchlíky lidé vezmou do svých volných bytů.
Vstřícná komunikace s učiteli, rozvoj digitálního vzdělávání nebo doučování znevýhodněných dětí. Tyto aktivity, které pomáhají zlepšit české školství, nyní ocenila Nadace České spořitelny. Cenu za přínos v oblasti vzdělávání za rok 2021 udělila nadace v pondělí večer čtyřem českým osobnostem.
Tři čtvrtiny Čechů jednoznačně viní Rusko z rozpoutání války, země má u lidí nejhorší reputaci od vzniku samostatného Česka. Zjistila to agentura STEM. Invazi podporuje desetina Čechů. "Kvůli dezinformacím jsme jich čekali víc. Silná emoce a šok z války i historická zkušenost s ruskou okupací ale hrají svoji roli. I proto Češi tolik pomáhají," říká ředitel STEM Martin Buchtík pro Aktuálně.cz.
Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.
Příchod 300 tisíc Ukrajinců do Česka znamená podle demografa Radima Perlína potenciál pro rozvoj venkova. Ten se podle něj stále nedaří tak, jak by měl. Některé oblasti se proto nadále vylidňují a hrozí, že zaniknou. "Vždy říkám starostům, ať si váží každého, kdo v jejich obci něco dělá, byť to je třeba diskotéka pro puberťáky. I ta pomáhá tomu, že v obci budou chtít lidé zůstat," říká Perlín.
Webová stránka wa.1920.in umožňuje prostřednictvím aplikace WhatsApp napsat náhodně vybraným Rusům a zeptat se jich na události na Ukrajině. Redakce Aktuálně.cz to vyzkoušela. Oslovila zhruba sto lidí, odpovědělo jich dvacet. Nikdo z těch, co přece jen odepsali, neuznal, že Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Rusům však za takové tvrzení může podle tamních zákonů hrozit až několikaleté vězení.
Ukrajinští lékaři a zdravotní sestry mohou nastoupit do českých nemocnic na stáž a pracovat pod dohledem jiných zdravotníků, než se naučí česky a složí zkoušky. "Stáže jsou od toho, aby zdravotník z Ukrajiny neseděl doma a neztratil kontakt se zdravotnictvím," říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Dozorující lékař podle něj hned pozná, zda je daný člověk skutečně zdravotníkem.
Tisíce ukrajinských uprchlíků potřebují péči praktických lékařů. Ti však v Česku dlouhodobě chybí, zvlášť těch dětských je nedostatek. Do přeplněných ordinací je proto lékaři neregistrují, ošetřují je jednorázově a často pracují na pokraji sil. Ulevit jim mají nově zřizované UA pointy, zvláštní ambulance pro uprchlíky. Zdravotníci varují, že do budoucna je nutné počet praktiků zvýšit.
Kolik je mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku veterinářů, IT specialistů nebo vyučených prodavaček, úřady nevědí, protože to dosud systematicky nesledovaly. Odborníci přitom upozorňují, že je tato znalost důležitá nejen pro nalezení práce Ukrajincům, ale i pro jejich integraci. Ministerstvo práce nyní slibuje, že vzdělání a pracovní kvalifikaci uprchlíků začne zjišťovat.
Přes 56 tisíc ukrajinských dětí ve věku od šesti do čtrnácti let dostalo v Česku speciální víza. Školy pro ně zřizují jednotřídky nebo je začleňují do běžných tříd. To je i případ dětí, které přijala základní škola v Loukově na Semilsku. Utíkaly rovnou z krytu a žádné věci si nestihly vzít, škola pro ně proto uspořádala sbírku. Hned si tam našly i kamarády. Přesto ale nejvíc touží vrátit se domů.
Čeští lékaři se snaží zachránit život teprve jedenapůlroční Julii, která při válce na Ukrajině utrpěla popáleniny třetího stupně na 60 procentech těla. Kvůli válce ukrajinští lékaři nebyli schopni holčičce pomoct. "Je stále v kritickém, ale už stabilizovaném stavu a má šanci, že přežije," říká přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Zajíček.
Ministerstvo zdravotnictví našlo způsob, jak v Česku mohou začít okamžitě pracovat zdravotní sestry i lékaři z Ukrajiny. Nejdříve nastoupí na tříměsíční až roční stáž. Když poté složí zkoušky, mohou zůstat natrvalo. Důležité podle resortu je, aby se Ukrajinci naučili česky, není to však podmínkou nástupu. Právě kvůli jazykové bariéře nyní zdravotníci často pracují na méně kvalifikovaných pozicích.
O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.
Do Česka uprchlo před válkou už tři sta tisíc lidí. Mezi nimi i čtyřiatřicetiletá Anna Aljeksjejevová, která na Ukrajině vyráběla a prodávala marmelády. V Praze by se k tomu ráda vrátila, nejdřív však potřebuje najít stálé bydlení, práci a naučit se česky. Především je ráda, že je v bezpečí. "Všichni se ale cítíme provinile, že jsme odešli a naši příbuzní zůstali na Ukrajině," popisuje.
Uprchlíci z válkou zasažené Ukrajiny budí nejen vlnu solidarity, ale přitahují také podvodníky, kteří se na situaci snaží přiživit. Často jde přitom o Ukrajince, kteří v Česku delší dobu žijí a lákají své krajany na pololegální práci. Nebo o neseriózní pracovní agentury. Podle policie a neziskových organizací se objevily i případy zneužívání Ukrajinek jako sexuálních otrokyň.
Na pražské hlavní nádraží vozí vlaky každý den tisíce lidí z Ukrajiny. Čekají tu na ně desítky dobrovolníků připravených jim pomoci. Někteří uprchlíci trávili dlouhé dny v krytu, jiní při útěku viděli vybuchovat bomby. Pražské nádraží pro ně po mnoha dnech na cestě představuje první bezpečné místo, kde si mohou v klidu odpočinout, dát si čaj a rozmyslet si, jestli budou chtít zůstat v Česku.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
