Ministr školství Vladimír Balaš (za STAN) dosud neschválil zadání pro chystanou reformu výuky na základních školách. Udělat to měl už před několika měsíci. Navíc požádal odborníky o vypracování dalšího dokumentu. Desítky expertů, kteří na revizích pracují, tak zatím musí pracovat se zadáním, kterému ještě chybí razítko a jehož finální podobu neznají.
Česko stojí na prahu další vlny epidemie covidu. Už teď přibývá denně několik tisíc infikovaných, více než loni touto dobou. Navíc se mnohem méně testuje, ve skutečnosti je proto nakažených pravděpodobně ještě výrazně více. Ministerstvo zdravotnictví ale zatím žádná opatření nechystá. Lidé totiž mívají mírnější průběh a i díky očkování se nemocnice neplní tolik jako dříve.
Diabetiků v Česku přibývá. Pokud se životní styl populace výrazně nezlepší, bude u nás v roce 2030 již 1,3 milionu lidí s cukrovkou. Inflace a s ní související snahy ušetřit na jídle však mohou naopak zhoršit zdravotní stav Čechů. "Zdravě se dá jíst i za málo peněz," oponuje předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný. Varuje před plýtváním potravinami i kupováním prefabrikátů.
Vychýlení z kurzu Dimorphosu, měsíce planetky Didymos, o kterém informovala americká vesmírná agentura NASA, označuje Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd za překvapení. Doba oběhu kolem planetky se nárazem sondy DART zkrátila o 32 minut, i když vědci očekávali, že to bude méně. Potvrdili tak, že v budoucnu tímto způsobem bude možné chránit Zemi před nárazem asteroidu.
Blíží se konec kalendářního roku a školám chybí peníze na učebnice, pomůcky, plavání nebo nemocenské. Od státu mají na běžný provoz o miliardu korun méně než loni. Ředitelé musí převádět peníze z platů či odměn pro učitele, některé školy raději šetří a nekupují například pomůcky, jež nejsou naprosto nezbytné.
V uplynulých dvou letech kvůli koronavirové epidemii výrazně ubylo nakažených chřipkou. Lékaři ale očekávají, že letošní chřipková sezona už udeří v plné síle. Důrazně proto doporučují, aby se lidé nechali očkovat. Zájemců je však málo, dlouhodobě je vůči této nemoci chráněno pouze sedm procent populace. Loni se dokonce kvůli nízkému zájmu muselo likvidovat zhruba 150 tisíc nevyužitých vakcín.
Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.
Do Senátu či obecních zastupitelstev se v letošních volbách pokusily dostat mnohé známé tváře, ať už z politiky, nebo showbyznysu. Mezi nimi například žokej Josef Váňa, zpěvák Daniel Hůlka, exministryně financí Alena Schillerová nebo třeba hradní kancléř Vratislav Mynář. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak dopadli někteří ze známých kandidátů.
Vítězem prvního kola senátních voleb se stalo hnutí ANO, postoupilo 17 jeho kandidátů, jeden vyhrál už v prvním kole. Naopak STAN svých šest křesel neobhájí. Podle politologa Josefa Mlejnka však ani kandidáti ANO ve druhém kole neuspějí. Příznivci vládní koalice se podle něj budou snažit zabránit tomu, aby u nich uspěl zástupce ANO. Bez ohledu na výsledek si vládní strany udrží v Senátu většinu.
Mimořádně přátelský byl podle pamětníků vztah nového britského krále Karla III. k bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi. I díky němu se ještě coby princ opakovaně vracel do Česka. Navštívil zde nejen velká města, ale i malé obce. Král má tak podle odborníků mnoho pozitivních vzpomínek na Česko, což představuje výhodu.
Obyvatelé tisícovky obcí si při nadcházejících volbách do zastupitelstev nebudou moct vybrat, koho volit. Kandiduje tam přesně tolik lidí, kolik se jich může na radnici dostat. V dalších téměř osmi stech obcích je sice více uchazečů o zastupitelská křesla, všichni jsou ale na jedné kandidátce. Počet obcí pouze s jednou kandidátkou je letos nejvyšší v historii samostatného Česka.
Přestože přibývá dětí, počet míst ve školách roste výrazně pomaleji. V řadě měst není možné přijmout všechny uchazeče, někde dokonce o přijetí losují. Situace se navíc zhoršila s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny. Potíže má hlavně Praha a okolí. Nově zvolená vedení radnic budou muset kapacity škol navyšovat. Aktuálně.cz přináší pátý díl volebního speciálu.
V Česku jsou první školy či projekty, které se věnují podpoře nadaných nebo mimořádně nadaných dětí. Podle odborníků to však nestačí. Chybí systémová podpora, které se přemýšlivým žákům dostává jedině od osvícených učitelů či jednotlivců. Varují, že pokud se nepodaří zlepšit práci s nadanými a jejich diagnostiku, bude země dál přicházet o talenty. A trpět tím budou i samotné děti.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část. Neumí jazyk, chybí jim informace nebo se chtějí vrátit na Ukrajinu. Pokud do škol chodit nebudou, hrozí, že se místo přínosu stanou pro společnost zátěží, která vyjde na miliony korun.
Staří lidé obvykle potřebují více tepla než mladí. Nefunguje jim tak dobře termoregulace a méně se hýbou, takže se i méně zahřejí. Upozorňují na to ředitelé domovů pro seniory, kteří odmítají návrh ministerstva průmyslu na omezení vytápění. Resort plánuje snížit teplotu v koupelnách na 20 stupňů. Návrh se ale ještě může změnit, proti je kromě domovů i ministerstvo práce a sociálních věcí.
S novým školním rokem se ukazuje, jak moc dopadne nynější raketové zdražování na děti. Rodiče si musí kromě energií nebo potravin připravit více peněz také na kroužky, školní pomůcky a obědy nebo sportování pro děti. U halových sportů připlatí ročně o stovky i tisíce korun víc. Někteří rodiče proto zvažují, zda budou moct dětem jejich oblíbené sporty nadále dopřát.
Úspory energií v případě krize se dotknou také škol a školek. V zimě by se měly učebny vytápět na 19 stupňů Celsia, stejná teplota má být i v umývárnách. Děti jsou přitom zvyklé na teploty o několik stupňů vyšší. Zatímco podle oslovených ředitelů škol to nebude větší problém, ve školkách s návrhem nesouhlasí. Za pravdu jim dává i ministerstvo školství.
Nadané děti nemají jen vyšší IQ, ale také přemýšlejí jinak než ostatní. Zajímají je náročná témata. Už velmi malí například řeší, zda rodiče dokážou splácet hypotéku. Jelikož jsou v mnohém napřed, mají problém najít si stejně staré kamarády. Bývalá místopředsedkyně Mensy Dana Havlová proto pro takové děti pořádá na Znojemsku tábory, kde si každé z nich může najít přátele mezi svými vrstevníky.
Do českých škol se podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) přihlásilo 57 tisíc ukrajinských žáků. Oproti původnímu odhadu je to sice méně, přesto je jasné, že v některých lokalitách nebude pro děti z Ukrajiny místo ve třídách. Například v Praze 10 vzniknou adaptační skupiny, kterým se však odborníci i ministerstvo chtěli vyhnout, protože nedokážou dostatečně nahradit standardní výuku.
Chodit do školy bude pro ukrajinské děti od září povinné. Během léta proto mnohé z nich navštěvují kurzy, kde se učí česky a také se snaží navyknout na prostředí českých škol. Například do příměstského tábora na Základní škole Dukelská v Benešově chodí 13 ukrajinských dětí. Některé už se dorozumí, jiné zatím ovládají jen pár slov. "Nemůžu se dočkat, až v září začne výuka," říká jedenáctiletá Máša.
