Poprvé od začátku pandemie covidu nečekají Česko během Vánoc žádné plošné restrikce. Oproti předchozím rokům je mnohem méně nakažených, zároveň se však také neprovádí ani zdaleka tolik testů. Reálně tak lidí s covidem může být mnohem víc. Důležité však je, že je jen málo lidí ve vážném stavu. A to i díky získané imunitě i očkování.
Jedním z důsledků ekonomické krize a zdražování může být i výrazný nárůst lidí se srdečním selháním, upozorňují kardiologové. V roce 2030 může být takto nemocných až 450 tisíc Čechů. A to kvůli snaze šetřit na sportovních aktivitách nebo na kvalitních potravinách. Důvodem je i stres, který lidé pociťují z nastalé situace.
Na sedmi desítkách základních i středních škol ministerstvo školství ověřuje, zda by mělo smysl ukotvit ve školském zákoně výuku na dálku. Podle zapojených škol je kombinovaná výuka skvělou příležitostí třeba pro rodiče, kteří potřebují kvůli práci často cestovat, nebo pro žáky, kteří musí dojíždět. Některé děti ale už zjistily, že výuka na dálku jim nevyhovuje a vrátily se na denní studium.
Čeští vědci chtějí ušetřit čas lékařů i pacientů za pomoci umělé inteligence. Na projektu, jehož jsou hlavními koordinátory, pracuje 21 evropských institucí. Jeho součástí je vyvinutí virtuálních asistentů, se kterými budou moct pacienti komunikovat po propuštění z nemocnice. Zatím chtějí odborníci projekt ověřit u pacientů po mrtvici.
V listopadu v Česku lidé hned dvakrát stáli hodinové fronty při otevření nové zubní ordinace. Ani tak se na mnohé nedostalo. Zubaři se koncentrují ve větších městech, do periferních oblastí se jim často nechce. Lidé tak musí za zubařem dojíždět. Podle šéfa stomatologické komory Romana Šmuclera je ale venkovský zubař přežitek ze socialismu a je správné péči soustředit do větších center.
Využívat konzultace online nebo vyšetřovat po telefonu začali praktičtí lékaři častěji během pandemie covidu. Distanční léčba tehdy zabránila kolapsu zdravotnictví. Pojišťovny ji ale proplácejí jen do konce letošního roku, jak to bude od ledna, není dosud jisté. O nových pravidlech teď s lékaři jednají.
Kouření nebo věk nejsou jedinými faktory, které ovlivňují, zda u člověka dojde k rozvoji plicní choroby. Roli hraje i prostředí, ve kterém lidé žijí a pracují. Vyššímu riziku jsou tedy vystaveni třeba ti z Karviné oproti lidem žijícím na horách. Lékaři se tak chtějí zaměřit na prevenci u lidí z rizikového prostředí. Uvedli to v úterý u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci.
Až dvojnásobně vyšší účet za energie očekávají letos české školy oproti loňskému roku. Masivní zdražování elektřiny i tepla vede ředitele k hledání způsobů, jak co nejvíce ušetřit. Na pražském Jarově například vzniká energeticky soběstačná škola, jinde mění plynovou kotelnu za vytápění na štěpku. Pomůže také zastropování cen, které začne platit od ledna.
Cestou do školy na mobilu zjistí, že jejich intimní fotografie kolují na sociálních sítích. Obtěžují je spolužáci na messengeru a vyhrožují zveřejněním dalších osobních materiálů. Kyberšikana u dětí je na vzestupu a Česko není výjimkou. Množí se především případy vydírání intimními fotografiemi. Oběťmi jsou nejčastěji dívky. Svěřit se policii bojí, šikana je přitom může dohnat až k sebevraždě.
Do českých škol nastoupilo v září 67 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Školy teď řeší, jak je začlenit mezi české žáky, jak jim pomoci zvládat výuku a vycházet se spolužáky. Základní škola v Krnově vymyslela systém, který počítá i se zapojením rodičů jako asistentů pedagoga. Postup popsal ředitel školy na konferenci Lepší škola pořádané společností EDUin druhý listopadový čtvrtek.
Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Přivýdělek má 92 procent vysokoškolských studentů v Česku, více než ve většině ostatních zemí Evropy. Nejčastěji pracují proto, aby si mohli pořídit věci, které by si jinak nemohli dovolit, nebo aby získali zkušenosti. Velká část má zaměstnání i proto, aby si mohli dovolit život ve městě, kde studují. Oproti jiným státům ale jen malá část českých studentů uvádí, že bez práce by nemohli studovat.
Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Změnit to chce projekt Den pro školu Nadace České spořitelny. Propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.
V červnu rezignoval kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem, jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Teď se bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) na úřad vrací jako poradce ministra Vladimíra Balaše. Na poloviční úvazek za 35 tisíc hrubého. A to přesto, že na některé věci má jiný názor. Třeba na druhý povinný jazyk. "Můžu se vztekat, ale on musí politicky rozhodovat," říká Gazdík.
Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují.
Tomáš Svášek je jedním ze dvou pacientů, kteří v Česku podstoupili unikátní operaci, díky které se po letech na invalidním vozíku postavil znovu na nohy. Jedná se o nový způsob, jak pomoci pacientům s poškozenou míchou. Lékaři z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady na ni muži během operace připojili elektrodu. Metodu předtím třicet let testovali odborníci ve Švýcarsku.
Češi se už tolik nebojí či nestydí navštěvovat psychiatra. Každý rok přibývají zhruba dvě procenta pacientů s duševní chorobou, kteří se rozhodnou vyhledat odbornou pomoc. V loňském roce se do odborné péče svěřil každý čtrnáctý člověk, ukazují data ministerstva zdravotnictví. Nejčastěji přitom lékaři diagnostikují smíšenou úzkostně depresivní poruchu či depresi.
Příznaky vážnější deprese nebo úzkostí mají uprchlíci z Ukrajiny čtyřikrát častěji než běžná česká populace. Aktuální výzkum ukazuje, jak se na psychickém zdraví odráží válečná traumata i problémy života v Česku. "Potíže mají například ti s horší znalostí češtiny," upozorňují autoři výzkumu. Odbornou pomoc by potřebovalo až 75 tisíc běženců, vyhledalo ji však jen pět tisíc z nich.
Ve třídách jsou k dispozici sociálně znevýhodněným žákům, zlepšují atmosféru a pomáhají učitelům i ředitelům. Zákon ale se sociálními pedagogy nepočítá, školy na ně nemohou pohlížet jako na učitele, mají pro ně méně peněz i dovolené. Vyplácí je hlavně díky krátkodobým grantům. Asociace, které je sdružují, teď žádají nápravu po ministrovi školství Vladimíru Balašovi ze STAN.
Kvůli výpadku ve výrobě nemohou lékárny objednávat penicilin - antibiotikum, které se používá jako základní lék například na angínu. Zásoby jim proto docházejí, někde už lék zcela chybí. Lékaři sice mohou předepsat jiná antibiotika, jenže ta by podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky měla být vyhrazena pro jiné nemoci.
