Markéta Hronová

234 článků

Moje články

Faktor Ivana. Bez rodačky ze Zlína by Trump nerozjel takový byznys. A do politiky by vstoupil dřív

Kritici i odpůrci Donalda Trumpa se shodnou na tom, že mu k úspěchu pomohla jeho první žena Ivana Trumpová, česká rodačka ze Zlína. Uchvátila ho tím, že byla krásná a zároveň chytrá, na což do té doby nebyl zvyklý. Patnáct let společně úspěšně budovali síť hotelů a kasin, jejich rozvod potom do detailu probírala americká média, což mohlo zbrzdit jeho politickou kariéru. Přesto dodnes není jasné, jak se vlastně seznámili. Na veřejnosti kolují dvě verze.

Trump? Vítězství vzdušných zámků i selhání receptů tradičních politiků, říká Žantovský

Bez ohledu na to, jak Donald Trump mluví o svém pozitivním vztahu k Vladimiru Putinovi, se podle bývalého velvyslance ve Velké Británii Michaela Žantovského vztah USA k Rusku ani ke zbytku světa zásadně nezmění. "Pokud vím, nikdy se osobně nesetkali a osobní sympatie nejsou v případě velkých mocností důležité," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Jinak je ale těžké předpovědět, jak bude Trumpova politika vypadat. Pro tradiční liberálně demokratické politiky je to podle něj pohnutka k zamyšlení nad tím, jaká řešení nabízejí voličům oni a jestli není čas na změnu.

Lesní školky mohou být už od příštího roku zdarma, dostaly výjimku. Rodiče ušetří tisíce

Díky dodatečnému zápisu do školského rejstříku by od příštího září mohly mít stejné výhody jako státní školky. Především dostanou peníze na provoz a zmizí tím školné, které se třeba v Praze pohybuje kolem šesti tisíc korun měsíčně. Výrazná pomoc to bude také pro rodiče předškoláků. Od příštího roku bude poslední rok ve školce povinný. Pokud by lesní školky v rejstříku chyběly, rodiče by museli dítě zapsat ve své spádové školce. Tam by ho učitelky přezkoušely, zda se správně vyvíjí. To teď nebude potřeba.

Studenti, žáci a přijímací zkoušky, učení, testy

Mladým na pedagogických fakultách přidají, aby neutíkali jinam. Rozdíly mezi školami jsou obrovské

Platy učitelů jsou malé, proto ze škol odcházejí do jiných profesí, kde jsou podmínky lepší. Stejná situace je na pedagogických fakultách, kde se budoucí kantoři vzdělávají. Proti ostatním vysokým školám své zaměstnance platí mizerně a je pak těžké zajistit, aby své dovednosti předávali dál ti nejlepší. Ministerstvo školství dá příští rok fakultám vzdělávajícím učitele miliardu korun navíc, většina z těchto peněz by měla jít na zvýšení platů jejich zaměstnanců.

Kateřina Valachová, ministryně školství (2016)

Valachová: O vyšším platu učitele rozhodne komise. Ty zkušené navíc odměníme za dohled nad nováčky

Učitelé by měli mít motivaci se zlepšovat a nedostávat plat jen podle toho, jak dlouho učí. Proto ministerstvo školství vymyslelo kariérní řád pro učitele a minulý týden představilo jeho novou verzi, kterou příští týden v pondělí projedná vláda. Je v něm několik novinek. Učitelé budou postupně procházet třemi kariérními stupni – začínající učitel, učitel profesionál a vynikající učitel. Absolventi pedagogických fakult budou mít první dva roky k ruce zástupce z pedagogické fakulty a zkušeného kolegu ze školy, který jim bude pomáhat za příplatek tři tisíce korun měsíčně. "Až v tento okamžik se s kariérním řádem plně ztotožňuji," vysvětluje ministryně školství Kateřina Valachová změny v návrhu.

Klíček se má vystěhovat za pět dní. Ubytovnu předáme, ale zůstaneme v Motole, navrhuje

Jen pár dní zbývá do termínu, kdy se má ubytovna nadačního fondu Klíček pro rodiče a příbuzné hospitalizovaných dětí odstěhovat z nemocnice v Motole. Provozovatelé Jiří a Markéta Královcovi teď předložili nový návrh – prostory ubytovny Motolu předají, ale za podmínky, že v nich budou moct dál provozovat své služby. "Když na to nemocnice nepřistoupí, v pondělí se budeme muset vystěhovat. Ale bude to násilné vystěhování," říká Markéta Královcová. Motol má problém hlavně s tím, že by Klíček dál provozoval ubytovnu. "Pokud by na tom trvali, obávám se, že se asi nedohodneme," říká tisková mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

Je to náročné, ale dá se to zvládnout. Romy ke studiu často přesvědčí příběhy úspěšných spolužáků

Na středních školách je pořád málo romských studentů. Romové na maturitní obory často nechtějí chodit, protože se bojí, že budou jediní Romové ve škole a kolektiv je nepřijme. Druhým důvodem je finanční náročnost studia. S tou studentům pomáhá stipendijní program organizace Romea. Ze stovky přihlášených vybrali padesát studentů, kteří mají dobrý prospěch a jejich rodiny jsou v tíživé finanční situaci, a dali jim stipendium ve výši 14 tisíc korun. To jim má pomoci zaplatit dopravu do školy, učebnice či výlety.

Má dvě mámy a chce, aby měly stejná práva. Ve škole nejdřív koukali divně, pak to vzali, říká

Homosexuálové už nyní vychovávají děti společně, právo na ně má však vždy jen jeden rodič. Přináší to řadu praktických problémů. Například pokud dítě onemocní, nemůže s ním ten druhý zůstat doma. Vláda v pondělí rozhodne, zda si homosexuál v registrovaném partnerství bude moci dítě druhého z partnerů přisvojit. Přál by si to i osmnáctiletý Jakub Knittich, který od svých deseti let vyrůstá s dvěma matkami a nikdy s tím neměl problém. “Mít druhou mámu je pro mě stejné jako žít s máminým přítelem. Není v tom rozdíl,” říká. V západní Evropě tento zákon již platí, v kampani Různé rodiny stejná práva zákon podpořilo devět ministrů z šestnácti.

Každý šestý vysokoškolák by bez práce nemohl studovat. Peníze chybějí budoucím umělcům i učitelům

Většina studentů vysokých škol si během studia přivydělává, čtyřicet procent má pravidelný příjem. Každý šestý student by si vysokou školu nemohl dovolit, kdyby zároveň nepracoval. Ukázaly to výsledky mezinárodního šetření Eurostudent, kterého se účastní všech 28 států Evropské unie. Studenti prezenčních neboli denních oborů utratí zhruba devět tisíc korun měsíčně. Zhruba polovinu nákladů si hradí sami, druhou půlku jim dává nejčastěji rodina nebo partner.

Senzační učitelé ze škol odcházejí, protože nedostanou hypotéky, říká ředitel gymnázia Růžička

Ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička uspěl v prvním kole senátních voleb v Praze 6. Získal 42 procent hlasů, příští týden se utká s filozofem Václavem Bělohradským, kterého podpořilo 17 procent voličů. Současné reformy školství se mu nelíbí. Zejména povinný poslední rok školky či povinné přijímací zkoušky na střední školy. "Kvůli ubývání svobody a zodpovědnosti jsem šel do politiky," říká. Důvěru nemá ani k plánované reformě financování škol a zavádění kariérního řádu pro učitele. Podle něj nepomůže k tomu, aby ve školách byli kvalitní učitelé. "Vyškolený učitel nemusí být lepší," upozorňuje.

Drábová získala 11 tisíc kroužků. Už zvažuje i vstup do celostátní politiky. Pokud jí to bude bavit

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová získala pro hnutí Starostové a nezávislí nejvyšší počet preferenčních hlasů, přes jedenáct tisíc. Předseda strany Petr Gazdík to považuje za signál, že lidé, kteří něco dokázali, se mají podílet na vládě v krajích, i když se nestanou politiky. Drábová už se do zastupitelstva těší, celý den ve volebním štábu sršela dobrou náladou. Slavit se Starosty ale dnes nebude. "Nejsem slavič, jdu do divadla," uvedla.

Učí a kandidují za nenávistné strany. Ředitelům to nevadí

Na kandidátkách v letošních krajských volbách najdeme relativně velký počet učitelů. Desítky z nich však usilují o hlasy za uskupení šířící nenávist vůči uprchlíkům či migrantům. Ředitelé škol o jejich aktivitě často nevědí nebo se o ní dozvídají z tisku. Nechtějí však zasahovat do soukromí pedagogů. Šíření nenávistných názorů ve škole by tak řešili až v případě, kdy by o nich existoval důkaz. "Je to nešťastné a nevhodné. Není to ale důvod pro to, abychom to zakázali. Možná bychom se ale mohli zabývat tím, proč to tak je," říká o učitelích na kandidátkách extremistů expert na vzdělávací politiku z Univerzity Karlovy Arnošt Veselý.

Čeští učitelé klesli na úroveň Slovenska. Pomohla až radikalizace a stávky, radí tamní odborář

O platech v českém školství se dlouho říkalo: Hůř už je jen na Slovensku. To už ale přestává být pravda. V roce 2012 zahájili slovenští učitelé masivní stávky, jichž se zúčastnilo až sto tisíc lidí. Podařilo se jim politiky přesvědčit, že je potřeba dlouhodobě zvyšovat platy pedagogů. Nyní jsou příjmy českých a slovenských učitelů na základních a středních školách na stejné úrovni. "Pomohl až radikální nátlak," říká předseda slovenských školských odborů Pavel Ondeka. Čeští odboráři se v září pokusili politiky donutit ke stejnému slibu. Ministryně školství Kateřina Valachová jim růst platů slíbila, vláda se zavázala k dlouhodobému navyšování prostředků ve školství.

Studenti volili nejčastěji piráty. Ve Zlíně bodoval Okamura, na Karlovarsku PRO Zdraví a sport

Studenti středních škol si vyzkoušeli volit v projektu Studentské volby, který od roku 2010 pořádá nezisková organizace Člověk v tísni. Letos se jich zúčastnilo přes 31 tisíc studentů z 254 škol ze všech krajů. Nejčastěji u nich zvítězila Česká pirátská strana, úspěch měly také ANO a TOP 09. Ve Zlíně zvítězila Svoboda a přímá demokracie + Tomio Okamura (SPD). Zhruba do prvních pěti míst se skoro ve všech krajích umístila strana Ne nelegální migraci - peníze raději pro naše lidi.

Čtyřleté dítě bez očkování do školky nesmí, pětileté bude muset. Nikomu to nepřijde divné

Příští rok už by do školky měly povinně nastoupit všechny pětileté děti, a to včetně těch, které nejsou očkované. O povinném roce předškolního vzdělávání rozhodli politici. Jen o rok mladší, čtyřleté děti bez očkování ale do školek nesmí. Ředitelkám hrozí až půlmilionová pokuta, pokud takové dítě přijmou. Nikomu ze zákonodárců to ale nepřijde divné. Ministerstvo školství ani zdravotnictví změnu neplánuje. Podle poslance Davida Kasala (ANO) z pracovní komise pro očkování to byl trochu ústupek školskému zákonu a neočkovaným dětem, které jsou teď omezovány, když do školky nemohou.

Neptejte se dětí, jak bylo ve škole. Akorát jim ji znechutíte, varuje psycholožka

Čím to je, že se žáci v první třídě do školy těší, ale za pár let se pro ně stane postrachem? Často za to může přístup škol, učitelů, organizace výuky i přemíra srovnávání a tlaku na výkon, shodli se odborníci. Někdy tomu ale nepomáhají i rodiče, kteří se až příliš zajímají o to, jak se jejich dětem ve škole líbí. Jenže dítě má na začátku školní docházky co dělat, aby se samo vyrovnalo se změnou denního režimu a novým prostředím. Nezatěžujme ho hned otázkami, radí psycholožka Jana Zapletalová.

Překvapivé zjištění. Ve školních obědech je málo tuku, dětem pak chybí energie

Při vzpomínce na školní obědy si lidé vybaví výpečky, smažený řízek s bohatě omaštěnými brambory nebo hovězí vývar, ve kterém plavou mastná oka. Jak ale ukazuje nejnovější průzkum, dnešní jídelny často razí opačný přístup, tuku je v obědech málo. Odborníci zároveň varují, že při velkém omezování tuku klesá také energie. A té školáci potřebují hodně.

Otestujte děti znovu, žádají školy kvůli inkluzi. Poradny nestíhají, zápasí s formuláři i chaosem

Od září začala v souvislosti s inkluzí ve školách platit nová pravidla pro přidělování asistentů či pomůcek dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Školy se na novou podporu ptají a chtějí žáky znovu vyšetřit, aby například měli na asistenta nárok. To zatím platilo jen tehdy, když kraj našel dost peněz. Speciálně pedagogická centra a poradny musejí zodpovídat denně hromady dotazů a zápasí s novým elektronickým formulářem, který mnoha z nich dorazil teprve na konci srpna. Jejich zaměstnanci tak měli jen pár dní na to, aby se s ním naučili pracovat.

Videohry nevedou děti k násilí ani závislosti, zjistili vědci. Hra může zlepšit náladu jako kniha

Ačkoli se může zdát, že lidí závislých na počítačových hrách je hodně, vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že skutečnou závislostí trpí jen minimum z nich. Zkoumali chování téměř deseti tisíců hráčů a vyvrátili i další velmi rozšířený mýtus – že hraní "stříleček" vede hráče k násilnostem. Není tomu tak. "Hra uživatele nijak neovládá. Pokud se něco takového stane, dotyčný by to velmi pravděpodobně udělal i bez toho, že by špatné jednání viděl v počítači,“ zdůraznil vedoucí vědeckého týmu Lukas Blinka. A upozornil, že hraní her může pomáhat i ve složitých životních situacích.

Wikipedie ve školách už nemusí být zakázaným zdrojem, žáci se s ní učí pracovat

Používat Wikipedii třeba jako zdroj v referátu bylo ve školách dlouho zapovězené. Učitelé internetovou encyklopedii nepovažovali za důvěryhodný zdroj už jen proto, že hesla může upravovat kdokoli. Právě nepopularity Wikipedie ve školách se nyní snaží Wikimedia v České republice využít a v den Mezinárodního dne gramotnosti spouští projekt Uč (s) Wiki, který má děti naučit, jak využívat předností internetové encyklopedie, zároveň být k jejímu obsahu kritický a dávat pozor na chyby či nepřesnosti.