Markéta Hronová

234 článků

Moje články

Doktorandům se zvýší příjem na 15 tisíc korun měsíčně. Je to jen zalepení díry, říkají odboráři

Doktorandi dostávají v současné době měsíční stipendium 7500 korun, které nahrazuje jejich výplatu. Téměř polovina jich studium nedokončí také proto, že je obtížné za takových podmínek vyžít, a musí se proto věnovat i jiným činnostem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) oznámila, že pro rok 2018 pošle na stipendia pro doktorandy dvojnásobné množství peněz, což by jejich měsíční příjem mělo zvýšit na 15 tisíc korun. "Vážíme si toho, ale je to jen zalepení díry. Chce to systémové řešení," reagoval předseda Vysokoškolského odborového svazu František Barták.

Lingvistka: Klausismus se ujal, projde i gúglení a lajkování. Jakou si češtinu uděláme, taková bude

S přibýváním anglicismů v českém jazyce lingvisté, ale i běžní občané řeší, jak je přepisovat do češtiny. Mnoho lidí pobuřuje třeba slovo gúglit, u kterého téměř nikdo nepoužívá správně přepsanou formu s „ú“, nebo slovo lajkovat – tedy označovat "to se mi líbí" na Facebooku. I podivně vypadající slova se stávají součástí jazyka a není na tom nic špatného ani neobvyklého, řekla to v rozhovoru zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Markéta Pravdová. Ta je zároveň šéfredaktorka časopisu Naše řeč, který slaví stoleté výročí.

Sever Čech a Moravy mají nastartovat noví podnikatelé. Stát jim dá peníze a poradí v začátcích

Vláda chce nastartovat trojici hospodářsky nejzaostalejších regionů u nás – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Chce jim poradit a pomoct s rozjezdem podnikání. Novou strategii, která by také měla pomoct stávajícím obchodníkům začít vyvážet do zahraničí, kabinet v pondělí schválil.

"Děti chtějí poznávat, nemusíme jim dělat opičky." Učitel v malotřídce zvládá prvňáky vedle třeťáků

Malotřídních škol je v Česku třetina, přesto se na výuku různě starých dětí v jedné třídě studenti pedagogických oborů většinou příliš nepřipravují. Zorganizovat hodinu, kde se prvňáci teprve učí písmena a třeťáci už pilují vyjmenovaná slova, je pro učitele náročné, velmi důležitá je příprava. Ředitel Základní školy v Nemyčevsi Miloš Novotný k usnadnění práce používá technologie. Žáci při samostatné práci koukají na výuková videa. Obce usilují o to, aby i malé školy v obcích přežily. Jejich financování je ale náročné, ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) slibuje, že reforma financování škol jejich situaci zlepší.

Štěpán Kment předseda České středoškolské unie

V osmnácti mu naslouchá ministryně, mění zákony. Teď aktivní maturant chystá středoškolskou revoluci

Štěpán Kment se podílel na vzniku České středoškolské unie, sdružení studentů, kteří se snaží prosazovat své návrhy ve školství a vyvolat debatu o vzdělávání v Česku. Existují už tři roky, v roce 2016 ale slavili hned dva úspěchy: podařilo se jim na ministerstvu školství prosadit dělení hodin matematiky, aby měli učitelé na žáky čas, a z pamlskové vyhlášky ministerstvo na jejich popud vyškrtlo střední školy. "Zjistili jsme, že středoškoláci mají názor na kdeco. Debatují o politice, humanitárních krizích, ale o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání, si nemyslí vůbec nic. Ve školách se o tom nemluví," popisuje začátky Kment.

Skiareál Monínec - první sníh a lyžování - 26. října 2016

Na silvestra bude slunečno, nejlepší lyžování slibuje předpověď v Beskydech či v Krkonoších

Na silvestra budou nejlepší podmínky k lyžování ve střediscích na severu a východě Česka. Zejména v Krkonoších, Jizerských a Orlických horách a v Beskydech. V sobotu a v neděli má být sluníčko, na horách se teploty budou držet mírně pod nulou. Provozovatelé skiareálů si letošní sezonu zatím chválí a očekávají vysokou návštěvnost i na Nový rok. Ještě na středu meteorologové předpovídají na horách místy sněhové srážky, potom už do konce roku nezasněží.

České loutkářství, Muzeum Chrudim a řezbář Jiří Bareš

Masaryk měl na zdi vodníka, Hurvínek je vylepšený Spejbl. České loutky jsou světové dědictví

Spejbla a Hurvínka zná každý, svět loutek je ale mnohem pestřejší. V Česku ho proslavili kočovní herci, díky tisícům amatérských a nezávislých divadel i šikovným řezbářům se podařilo tradici zachovat dodnes. České a slovenské loutkářství si tak vysloužilo dokonce zápis na seznam světového dědictví UNESCO, kde už máme slovácký verbuňk, masopustní masky a jízdy králů. Baštou českého loutkářství jsou východní Čechy, v Chrudimi je Muzeum loutkářských kultur, které dlouhou tradici mapuje. O tom, jak se loutky vyrábějí, vypráví řezbář Jiří Bareš z divadla Drak v Hradci Králové.

Vláda se pohádala o povinnou maturitu z matematiky. Platit bude zatím jen pro gymnázia

Vláda schválila povinnou maturitu z matematiky od jara 2021 zatím jen pro gymnázia a lycea. Na tom, jakých dalších středních škol by se měla týkat, se kabinet zatím neshodl. Ministryně školství Kateřina Valachová má na návrhu dál pracovat a vládě jej předložit do konce února.

Chipsy jen na vyžádání. Z nezdravých potravin je na gymnáziích podpultové zboží

Školy se připravují na leden, kdy inspekce začne kontrolovat dodržování takzvané pamlskové vyhlášky, která zakazuje prodej nezdravých potravin ve školách. Problém řeší víceletá gymnázia, protože zákaz se vztahuje jen na základní školu a oni chtějí starším studentům nabídnout i "nezdravé" jídlo. Limity na zdravé potraviny jsou přitom velmi přísné, nesplní je ani některé bílé jogurty, müsli tyčinky či celozrnné pečivo. Prodavači tak mají nezdravé produkty schované a prodávají je jen starším studentům na vyžádání. Zrušení vyhlášky požadují někteří rodiče v petici, kritizují ji i studenti a ředitelé gymnázií. Zákonem ji chce zrušit poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09).

Studenti, žáci a přijímací zkoušky, učení, testy

Výsledky patnáctiletých žáků se zhoršily, mezi školami jsou propastné rozdíly, ukázaly testy

Oproti poslednímu mezinárodnímu testování PISA z roku 2012, kdy se čeští patnáctiletí ve všech testovaných oblastech zlepšili, se v roce 2015 ve všech třech testovaných gramotnostech – matematické, čtenářské i přírodovědné – mírně zhoršili. Největší pokles dosažených bodů je v přírodovědné gramotnosti, kde se opět potvrdilo, že žáci neumějí znalosti používat a ve výuce jim chybí experimentování a bádání. Přibylo žáků ve skupině s nejhoršími výsledky. Mezi jednotlivými školami v Česku jsou velké rozdíly.

Žáci nemají šanci si přírodní vědy zamilovat. Znalosti sice mají, ale nebádají a nedělají pokusy

Badatelský způsob výuky, v němž žáci objevují zákonitosti přírodních věd pomocí pokusů a bádání, se na českých školách téměř nevyskytuje. Žáci tak neumějí používat znalosti, přestože je mají v porovnání s ostatními zeměmi nadprůměrné, ukazují výsledky mezinárodního průzkumu TIMSS, který zkoumal znalosti a dovednosti žáků čtvrtých tříd základních škol. Podle expertů nedostávají příležitost, aby si přírodní vědy a vědeckou práci zamilovali.

Oceněný student a dobrovolník Lukáš Malý

Český medik pomáhá umírajícím lidem v Ugandě. Bolest a smrt tam vnímají jako výzvu, říká

Devětadvacetiletý Lukáš Malý studoval obor všeobecná sestra a deset let pracoval jako "zdravotní bratr" na oddělení ARO v Nemocnici pod Petřínem. Od roku 2012 jezdí každý rok na několik měsíců do Ugandy, kde pomáhal s péčí o umírající lidi. “Bolest a smrt tam vnímají úplně jinak než lidé ve střední Evropě,” popisuje své zkušenosti. Když viděl umírat svou první pacientku, byl to pro něj velmi silný zážitek. Za práci v Ugandě mu ve středu ministerstvo školství udělilo cenu pro studenty vysokých škol za mimořádný čin.

Medik Lukáš Malý při své práci na klinice v Ugandě

Devětadvacetiletý Lukáš Malý při práci na klinice v Ugandě, kde se mimo jiné zabývají péčí o dlouhodobě nemocné a umírající pacienty.

Šéfem státních maturit ještě rok zůstane Zíka. Komise jeho nástupce nevybrala

Výběrové řízení na post ředitele Cermatu, který připravuje státní maturity a jednotné přijímací zkoušky na střední školy, nevyhrál ani jeden z šesti kandidátů. Ministryně školství proto řízením ještě na rok pověřila současného šéfa Jiřího Zíku. Zejména proto, aby zajistila hladký průběh jednotných přijímacích zkoušek, které poprvé startují příští rok na jaře. Jiří Zíka byl kritizovaný za to, že Cermat, který připravuje státní maturity a jednotné přijímací zkoušky, nezveřejňuje relevantní data o výsledcích maturit a málo komunikuje s veřejností. Cermat vede čtyři roky.

Čeští žáci si nevěří a do školy chodí neradi, ale v přírodovědě i matematice jsou nadprůměrní

Žáci ve čtvrtých třídách se od roku 2011 v mezinárodním testování TIMSS zlepšili v matematice, v přírodovědě se mírně zhoršili. Pořád ale dosahují nadprůměrných výsledků ve srovnání s 57 zeměmi z celého světa, které se výzkumu zúčastnily. V matematice se zhoršili v prokazování znalostí, ale zlepšili se v jejich praktickém používání. V přírodovědě to dopadlo naopak. Oproti poslednímu testování čeští žáci svým dovednostem méně věří a opět se prokázalo, že do školy chodí neradi.

Na okraji a v okolí Prahy vzniknou místa pro tisíce žáků základních škol. Stát přispěje 1,6 miliard

Vláda schválila návrh, podle nějž v okrajových částech Prahy a v jejím okolí vzniknou nová místa v základních školách pro 3400 žáků. V těchto oblastech hrozí problém s nedostatečnou kapacitou, vyplynulo z demografické analýzy, kterou si v létě nechalo vypracovat ministerstvo školství. Stát na rozšíření škol dá v příštích šesti letech více než 1,6 miliardy korun. Spoluúčast obcí bude 15 nebo 30 procent.

Kateřina Valachová, ministryně školství (2016)

Povinná maturita z matematiky bude nejdřív jen na gymnáziích, odborné školy se zapojí až později

Povinná maturita z matematiky bude od roku 2021 jen pro gymnázia a lycea. Ministryně školství Kateřina Valachová v úterý předloží vládě dvě varianty. V první by se o rok později zapojily všechny ostatní školy vyjma uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů. Ve druhé variantě by se ostatní školy zapojily až o dva roky později, tedy v roce 2023. "Chci, aby se nejdříve změnilo financování regionálního školství, aby příjem škol nezávisel na počtu žáků," uvedla ministryně. Původně měla být v roce 2021 povinná zhruba pro šedesátku oborů.

Známky nestačí, děti potřebují spíše zpětnou vazbu. Na jedničce pro celou třídu není nic špatného

Dávat jen známky nestačí, podle doporučení OECD by čeští učitelé měli dětem poskytnout lepší zpětnou vazbu. Tedy hodnotit je slovně nebo písemně a naučit je sebehodnocení, aby si dokázaly své výkony posoudit i navzájem se spolužáky. Děti to ve výuce posouvá mnohem víc, než když jen dostanou dvojku nebo trojku a dál se s nimi nepracuje. "Vracíme jim práce do té doby, než jsou perfektní. Pak nevidíme nic špatného na tom, dát celé třídě žáků či skupině studentů jedničku," říkají v rozhovoru autoři publikace Formativní hodnocení ve výuce, kteří dělali případové studie ve třídách.

Anglicky umí nejlépe Nizozemci. Češi se v globálním průzkumu zlepšili a jsou šestnáctí

Nizozemci předběhli Dány a stali se nejúspěšnějšími anglickými mluvčími na světě. Vyplývá to z EF English Proficiency Indexu, globálního průzkumu mezi dospělými. Průzkumu se zúčastnilo 950 tisíc lidí ze 72 zemí světa. Na druhém a třetím místě skončili Dánové a Švédové. Česko je šestnácté, což je nejlepší výsledek od roku 2011. Slováci jsou jednadvacátí.

Nejlepší kantor, žádní herci. Podívejte se na klip, kterým chce ministerstvo propagovat učitele

"Při vyprávění Flídra, zajímavá je i křída. To ví celá třída," sborově skandují v televizním spotu žáci osmé A Základní školy 5. května ve Dvoře Králové nad Labem. Učitel Jan Flídr letos dostal ocenění za nejlepšího učitele Zlatý Ámos a ministerstvo školství ho i s celou třídou angažovalo v propagačním klipu, který má ukázat příklad, jak vypadá dobrý učitel, a připomenout školám, že psychology, další vzdělávání pedagogů nebo třeba rozvíjení zájmové činnosti dětí mohou čerpat peníze z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Spoty poběží na třech televizních stanicích až do konce roku 2018.