Důležitost prvovoličů a jejich dostupnost ve školách si uvědomuje čím dál tím více politiků. Kromě Dominika Feriho (TOP 09), který využívá toho, že je sám studentem a k mladým lidem má blízko, jich do škol před volbami míří i řada dalších. Podle zákona je sice na školách zakázána agitace, ale politici do nich smějí. Uhlídat hranici mezi diskusí a propagací politických stran tak musí ředitelé.
Učitelé nemusejí žákům ve školách vykládat nějaké dogmatické pravdy o médiích, nebo je učit historická data. Stačí je nechat o médiích diskutovat a pochybovat. Důležitá je také praxe. "Ať si to zkusí. Žákům můžete tisíckrát povídat o tom, že wikipedie nemusí být zrovna bezpečný zdroj, stačí ale nechat žáky jednou vytvořit heslo, u toho poznají, jak je to snadné a těžké zároveň, jak snadno tam může vzniknout nepřesnost," říká v rozhovoru Radim Wolák z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd UK v Praze. Ve škole by se žáci měli dozvědět i o dezinformačních webech, které záměrně šíří nepravdy. Učitelé ale naráží na chybějící materiály a školení.
Od září by měl platit kariérní řád učitelů, v pátek ho schválili poslanci. Ten učitele rozdělí do tří kategorií, na lepší plat tak mohou dosáhnout rychleji než při současném odměňování podle odučených let. Do druhé kategorie se dostanou po přezkoušení komisí a dvouleté praxi, po dalších sedmi se mohou ti nejlepší pokusit o vstup do třetí kategorie. První dva roky budou začínajícím učitelům pomáhat zkušenější kolegové. Ministerstvo školství věří, že tak přiláká do škol mladé kvalitní učitele a profesi zatraktivní. Někteří učitelé se ale obávají zbytečné administrativy.
Podmínky, které nabízejí pro online storno svých jízdenek tři největší železniční osobní dopravci, České dráhy, RegioJet a Leo Express, jsou dost odlišné. Podle testu Aktuálně.cz je nejpomalejší proces u Českých drah. Když chce ale cestující vrátit peníze, příliš vstříc mu nevychází ani Leo Express. Nejlépe průchozí systém má RegioJet.
Ministr zdravotnictví ČSSD Miloslav Ludvík byl jedním z kandidátů na lídra pražské kandidátky ČSSD do podzimních voleb. V pondělí večer ale z nominace odstoupil. "Rezignoval jsem, protože neprošla kandidátka, kterou jsem navrhl," potvrdil Aktuálně.cz Ludvík. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů je to součást přetahované o moc v pražské ČSSD. Kdo tedy lídrem v hlavním městě bude, zatím není jasné.
Školy by měly seznámit žáky s tím, jak fungují média. Jestli to dělají a jakým způsobem, však dnes ministerstvo školství žádným způsobem nezjišťuje. Česká školní inspekce se chce příští rok na mediální výuku ve školách zaměřit a prověřit, jestli se učí dobře. Zakladatelka týmu proti dezinformacím na ministerstvu vnitra Eva Romancovová připomíná, že posílení výuky občanské výchovy a zavedení hodin mediální gramotnosti doporučil i Audit národní bezpečnosti.
Studenti z brněnského gymnázia Jan Sláma a David Špunar přišli s projektem Nenech to být. Přes web či aplikaci v mobilu mohou žáci i rodiče anonymně nahlásit šikanu nebo jakýkoli problém, který ve třídě mají. Školy se musejí do projektu zaregistrovat, ohlášení nepřijde řediteli, ale školnímu psychologovi či metodikovi prevence. Už v první den fungování aplikace o registraci školy projevila zájem více než šedesátka žáků. Záštitu nad tímto projektem převzalo ministerstvo školství, mezi žáky je pomáhá šířit youtuber Nejfake.
Nejvíce proti inkluzi vystupují lidé, kteří v posledních parlamentních volbách dali hlas Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a sociálním demokratům. Naopak nejvíc příznivců pochází z řad voličů TOP 09 a lidovců. Zjistil to výzkum vzdělávací organizace Eduin, na kterém se podílel Josef Šlerka ze společnosti SocialBakers a Daniel Prokop z výzkumné agentury Median. Také se ukázalo, že nesouhlas lidí se začleňováním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je často postaven na lžích, které se objevily v médiích.
Ve středu vláda rozhodne o tom, zda se Česko vydá cestou většiny evropských zemí a zakáže umisťování malých dětí do kojeneckých ústavů, sjednotí péči o ohrožené děti pod jedno ministerstvo a více se zaměří na pomoc rodinám, aby děti v ústavech končit vůbec nemusely. Na nutnost schválení nejen tohoto plánu, ale i konkrétních opatření - například stanovení věkové hranice, do které děti nemohou být umisťovány v ústavech - v úterý upozornila iniciativa Dobrý start, kterou založila Linda Jablonská, režisérka dokumentu V nejlepším zájmu dítěte.
Program Erasmus je v Česku mezi studenty stále oblíbenější. V loňském akademickém roce na výměnný pobyt nebo stáž vyjelo do zahraničí již 8100 studentů, zatímco v letech 2007 až 2008 jich bylo 5 587. Česká republika patří mezi desítku zemí, které vysílají nejvíce studentů. Nejoblíbenějšími destinacemi českých studentů jsou Německo, Francie, Španělsko, Finsko a Portugalsko. Naopak k nám přijíždí nejvíce studentů ze Španělska, Francie, Německa, Polska a Turecka.
Senátoři odmítli pozměňovací návrh Jiřího Růžičky (TOP 09 a STAN) na zrušení povinné maturity z matematiky a cizího jazyka, schválili však novelu financování škol. Od roku 2018 by školy měly dostávat peníze podle vzdělávacích programů a podle počtu hodin, které učitelé odučí. Financování by nemělo být závislé na počtu žáků, jak je tomu dnes.
Senátoři ve středu rozhodují o tom, zda studenti budou za čtyři roky povinně maturovat z matematiky. Přestože už příslušný zákon loni prošel, nyní se ho pokusila část senátorů zvrátit. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) tomu chce zabránit a přesvědčuje senátory, že nejde jen o povinnou zkoušku, ale chystá se i změna vzdělávacích plánů, podle kterých se ve školách učí, a také podpora učitelů. Stejná by neměla zůstat ani podoba maturitní zkoušky. "Musíme se podívat na obsah vzdělávání zgruntu," říká ministryně v rozhovoru.
Studenti ještě nemají povinnou maturitu z matematiky jistou. Senátoři ze školského výboru ve středu podpořili návrh Jiřího Růžičky (TOP 09 a STAN), který by povinnou maturitu ze tří předmětů - češtiny, cizího jazyka a matematiky - na středních školách zrušil. Podle Růžičky by studenti měli mít možnost zvolit si buď matematiku, nebo cizí jazyk. Souhlasně hlasovali i senátoři z ANO a KDU-ČSL. Pozměňovací návrh je přílepkem zákona o změně financování škol. "Nechci odhadovat, ale návrh šanci na schválení má. Senát povinnou matematiku sice už jednou schválil, ale od té doby se rozložení sil změnilo," říká předseda školského výboru Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL).
Letos v září nastoupí do mateřských škol povinně všechny pětileté děti. Zřizovatelé školek města a obce musí všem dětem podle adresy trvalého bydliště přidělit jednu spádovou školku, která pro ně musí mít místo a kam vždy musejí být přijati. Jenže podle zkušeností vedení obcí si rodiče budou chtít mateřskou školu vybrat, třeba tu, která je blíž jejich práci než bydliště, a tudíž začnou přepisovat trvalé bydliště svých dětí stejně, jako to dělají před zápisem do základních škol. Upozornil na to náměstek primátora Liberce Ivan Lang a obavy z takzvané zápisové turistiky vyjádřila i Jaroslava Vatalová z odboru předškolní péče ministerstva školství.
Vláda i přes nesouhlas lidovců schválila povinnou maturitu z matematiky a cizího jazyka pro gymnázia a lycea na jaře 2021, ostatní střední školy kromě uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů se přidají o rok později. Gymnázia to považují za diskriminaci a uvažují o ústavní stížnosti. Nejdříve ale zkusí podat pozměňující návrh k zákonu v Senátu. Upozornili také na to, že podle zákona budou v ten jeden přechodný rok muset studenti všech ostatních oborů maturovat z cizího jazyka, nebudou si moct vybrat, jak je tomu dnes.
Dobrovolnictví v rámci Evropské unie funguje už téměř dvacet let a zájem o něj mezi mladými lidmi v Česku stoupá. Předseda Evropské komise Juncker v září oznámil, že chce vybudovat “armádu” dobrovolníků, kteří budou v záloze. Když přijde zemětřesení, záplavy nebo uprchlická krize, unie je zavolá na pomoc. Registrace do programu začala už v prosinci, už nyní je zaregistrovaných deset tisíc lidí. Do roku 2020 by v programu mělo být až 100 tisíc dobrovolníků.
Učitelé budou už od září letošního roku hodnoceni podle nového kariérního řádu. Výše jejich platu se tedy už nebude odvíjet jen podle platové tabulky, ale i podle kvality jejich výuky. Návrh projednávají poslanci ve školském výboru, kteří pro práci učitelů navrhli i další změny. Například aby po 15 letech mohli učitelé dostat i několikaměsíční volno na další vzdělávání, ať už pedagogické, jazykové, či jiné. Poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) navrhuje, aby ve školách mohli učit rodilí mluvčí bez plné kvalifikace nejen cizí jazyk, ale také jiné předměty, třeba přírodopis nebo zeměpis.
Každých 14 dní odveze autobus děti ze základních škol na Praze 9 na Střední odbornou školu stavební a zahradnickou na Jarově, během roku si žáci sedmých a osmých tříd vyzkouší práci v různých učňovských oborech. Někde vyrábějí svícen z kovu, jinde střihají plech, ale učí se také malovat či řezat dřevo. Žáci si tak splní povinné dílny, které mají v rámci tematického okruhu Člověk a svět práce. Praha chce vybudovat zázemí na středních školách a od září dát tuto šanci všem základním školám. Později by dílny neboli polytechnická výuka mohly být povinné pro všechny základní školy v Česku. Hovoří se o roce 2019.
Společně se změnou financování mateřských škol chce ministerstvo školství od roku 2018 začít snižovat maximální počet dětí ve třídách mateřských škol ze současných 24 na 20 dětí. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) to bude možné všude kromě velkých měst. Školky se také pořtebují připravit na příchod dvouletých dětí. Pomoci jim mají chůvy. S úpravou budovy školky, která musí být pro dvouleté děti jiná než pro předškoláky, jim poradí hasiči na speciálních školeních.
Poslanci schválili změnu financování mateřských, základních a středních škol. Současný systém, kdy jim stát posílal finance podle toho, kolik mají žáků, zvýhodňoval velké a hodně naplněné školy. V případě středních škol to vedlo k tomu, že ředitelé přijímali i žáky, kteří neměli vlohy k tomu, daný obor vystudovat. Od září 2018 mají školy dostávat peníze podle vzdělávacích programů, podle počtu hodin, které učitelé odučí. Optimální počet dětí ve třídě by měl být 15 dětí. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) na změně zákona nebude žádná škola tratit. První rok platnosti by měl státní pokladnu přijít zhruba na 3,5 miliardy korun.
