Markéta Hronová

234 článků

Moje články

Ministryně školství Kateřina Valachová na návštěvě výchovného ústavu v Chrastavě.

Chrastava byla pošlapána, brání se starosta i bývalé vedení výchovného ústavu. Ministryně nesouhlasí

Ministerstvo školství zničilo vše, co se v Chrastavě budovalo století, uvedl starosta Chrastavy Michael Canov ke změně vedení a plánovanému zrušení výchovného ústavu. Nelíbí se mu metody náhradní ředitelky ústavu, která například chovancům povoluje vycházky. Ministryně školství Kateřina Valachová se zúčastnila bouřlivého jednání zastupitelstva města, kde kroky ministerstva obhajovala. Starosta i bývalá ředitelka ústavu se však nařčením z nezákonných výchovných metod brání a záměr zrušit ústav nazývají "invazí".

Co byla normalizace? Děti se ve škole neučí o moderních dějinách. Není čas, shodují se učitelé

Moderní dějiny se ve škole příliš nevyučují. Podle kantorů na to není čas, navíc je za zásadní považuje jen čtvrtina z nich. Dějepisáři přiznávají, že na rozsáhlejší diskuse, exkurze či besedy s pamětníky mnoho času nezbývá. Výuka pravěku a starověku by se tedy měla zestručnit a více se věnovat moderním dějinám. U mnoha učitelů ale dál panuje strach mluvit o nedávných československých dějinách a pokusit se je zhodnotit.

I s dvouletými dětmi ve školce to jde, jen mají jiný program a musí se více hlídat

Přebalování, stýskání i pomoc s jídlem. Školka s dvouletými je náročná, ale dá se to, říká ředitelka

Děti s plenkami nemají ve školce co dělat, říkali někteří poslanci předtím, než Poslanecká sněmovna schválila, že od roku 2020 budou mít všechny dvouleté děti nárok na místo v mateřské škole. V zahraničí je přitom běžné vodit do školek tak malé děti. A že to jde i s plenkami, dokazuje i pár školek v Česku. Důležitá je ale pomoc zřizovatele, ať už s nákupem nového vybavení či se zaplacením více učitelek. Nejnáročnější jsou první měsíce, kdy se děti učí o něco si říct nebo se najíst lžící. Rodiče by ale měli myslet na to, že ne každé dítě je tak brzy na školku připravené, a pokud bude nový kolektiv dlouhodobě odmítat, neměli by jej nutit ve školce být.

Obrazem: I s dvouletými dětmi ve školce to jde, jen se na ně musí jinak

Některé děti mají ještě pleny, jiné pláčou, protože jim chybí maminka. S dvouletými dětmi ve školce to není jednoduché, ale když se s nimi dobře pracuje, do půl roku se samy zvládnou najíst lžící a umějí pojmenovat i některá zvířata či rostliny. V Mateřské škole Tréglova na pražském Barrandově už je přijímají osm let, zkušenosti tedy mají bohaté.

Výhružné SMS, urážky na Facebooku. Kyberútok zažila pětina učitelů, napadají je žáci i rodiče

Učitelé se nejčastěji setkávají s kyberútoky přes internet a mobilní telefon. Jednorázový útok, kdy někdo například nadává učiteli skrz mobilní telefon či sociální síť, zažila v Česku pětina učitelů. Ukázal to průzkum Univerzity Palackého v Olomouci a partnerů. Útočí nejčastěji děti, ale v osmi procentech případů i rodiče. Čtvrtina pachatelů zůstane nepotrestána, vedení školy o tom většinou neví.

Učení s tablety funguje, ukazuje praxe. Kantor se musí dobře připravit, aby se děti nestihly nudit

Už dva roky využívá dvanáct škol z různých regionů Česka projekt Škola dotykem, v rámci kterého mají k dispozici i tablety, výukové aplikace a rady, jak je zapojovat do výuky. Učitelé i žáci jsou s nimi čím dál spokojenější, jak ukázala anketa. Využívají je na projektovou výuku, při výuce jazyků a osvědčily se jako pomůcka v komunikaci s žáky, kteří neumějí česky, či při organizaci vyučování v malotřídkách.

Kateřina Valachová, ministryně školství (2016)

Ministryně ruší ústav v Chrastavě. S dětmi se tam jednalo hůř než v nejpřísnějším vězení, říká

Ministryně školství Kateřina Valachová kritizovala bývalou ředitelku výchovného ústavu v Chrastavě, která kvůli profesním pochybením rezignovala minulý týden. Ta podle ní vyvolala paniku v Chrastavě, kvůli níž sepsal starosta města otevřený dopis s obavami o bezpečnost občanů. Podle ministryně se v ústavu s dětmi zacházelo mnohdy hůře než ve vězení pro dospělé s nejpřísnějším režimem. Plánuje ho proto zrušit a zařízení převést na standardní dětský domov. V zařízení jsou chlapci starší patnácti let, od září by se měli vzdělávat jinde.

Platy učitelů mají růst, shodla se koalice. Deset procent navíc je "holub na střeše", ví Valachová

Na středečním jednání vlády se koaliční strany shodly na tom, že platy učitelů by se měly zvednout minimálně tak, aby se začaly přibližovat ostatním profesím. O kolik procent konkrétně by si učitelé měli přilepšit, se však bude teprve jednat na nadcházejících červnových jednáních. Ministryně školství Kateřina Valachová upozornila na to, že bude požadovat ještě jednu miliardu na platy vysokoškolských pedagogů. "Jinak nebudeme schopni zajistit vzdělávání na vysokých školách pro budoucí početnější generace," řekla Valachová.

Na Moravě studují vysokoškoláci s vyšším IQ. Nejlépe dopadli fyzici a matematici

Studenti z moravských vysokých škol překonali v IQ testech své pražské kolegy. Cvičný test vyplnily více než tři tisíce studentů z vysokých škol po celé České republice a nejlépe v něm dopadli studenti z brněnské Masarykovy univerzity. Úspěšné bylo také Vysoké učení technické v Brně či Vysoká škola báňská v Ostravě. Nejlépe si vedli fyzici, matematici, ale například i politologové. I přesto byly však výsledky škol poměrně vyrovnané, lišily se v řádech jednotlivých procentních bodů. Test je zaměřen na logickou, verbální a numerickou inteligenci a sestavovala ho Mensa.

V češtině maturanti rozumí textu, ale neznají pojmy. V matematice neumí přemýšlet, učí se jen vzorce

Matematiku nevyučujeme dobře, zhodnotil podrobné maturitní výsledky zakladatel iniciativy Maturitní data - odtajněno Oldřich Botlík. Studenti prokázali slušnou znalost nadrilovaných postupů, ale selhávají tam, kde mají opravdu přemýšlet. Tedy v úlohách, které ověřují, zda středoškoláci zvládají základy matematického uvažování. V češtině je to obráceně, neznají sice pojmy, jako je epizeuxis, či neumí najít přísudek jmenný se sponou, ale v úlohách o čtenářských dovednostech obstáli dobře. Ředitel Cermatu Jiří Zíka, který testy tvoří, s tím ale nesouhlasí. Podle něj se studenti neumějí souvisle vyjadřovat, což dokazují slohové práce.

Poslanci přehlasovali prezidentské veto. Maturita z matematiky i přijímací zkoušky budou povinné

Sto šest poslanců se v úterý vyslovilo proti prezidentskému vetu novely školského zákona. Ta zavádí povinnou maturitu z matematiky, povinné přijímací zkoušky na střední školy, povinný poslední rok školky, ale třeba také "legalizuje" lesní školky či domácí vzdělávání na druhém stupni základní školy. Nárok na místo ve školce by postupně měly mít i čtyřleté, tříleté a od roku 2020 i dvouleté děti. Právě to nejvíce kritizoval prezident Miloš Zeman, když zákon do Sněmovny vrátil.

Školky se chystají zrušit plavání i další kroužky. Nutí je k tomu školní inspekce

Od září se budou muset mateřské školy řídit novým stanoviskem České školní inspekce. Neměly by podle něj nabízet placené kroužky v době, kdy se děti mají společně vzdělávat. "Nadstandard" mohou školky poskytovat jen odpoledne, dopolední aktivity musí být pro všechny bezplatné. Problém je hlavně u plavání, které odpoledne zorganizovat nejde a školky nemají peníze na to, aby ho dětem platily.

Svaz měst a obcí lže, že nemůže zajistit místa ve školkách, řekla k vetu prezidenta Valachová

Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla argumenty Svazu měst a obcí, že za čtyři roky nebudou obce schopné zajistit místa ve školkách i pro dvouleté děti. Kvůli tomu ve středu prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. "Stanovisko Svazu měst a obcí považuji ze dvou třetin za zcela lživé, zbytek je nepravda," uvedla na krátkém tiskovém brífinku Valachová. Novela školského zákona obsahuje také povinný poslední rok školky, povinnou maturitu z matematiky či jednotné přijímací zkoušky na střední školy. K přehlasování prezidentského veta je potřeba 101 poslaneckých hlasů. Pokud poslanci proti prezidentovi hlasovat nebudou, celá novela spadne pod stůl.

Zeman vetoval školský zákon. Vadí mu školka pro dvouleté i inkluze. Valachová je zklamaná

Prezident Miloš Zeman ve středu vetoval novelu školského zákona. Uvedl, že dal na doporučení Svazu měst a obcí. Vadí mu povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol a také místa pro dvouleté děti, které by mohly nastoupit od roku 2020. Podle Zemana nebudou mít školky dostatek času, aby se na ně připravily. Zeman zmínil i podporu inkluze, ačkoli ji tato novela vůbec neřeší. Ministryně školství Kateřina Valachová je zklamaná. "Tímto krokem se rodičům opět nepomůže a to ani ve slaďování rodinného a profesního života," uvedla.

Na matematiku se studenti rozdělí do menších skupinek. Bude více prostoru na vysvětlování

Studenti středních škol by se měli učit matematiku v menších skupinkách, aby látku lépe pochopili a byl čas i na rozvoj logického myšlení, nejen memorování faktů. Navrhli to studenti z České středoškolské unie. Ministerstvo školství s tím počítá v rámci reformování financování škol. Od roku 2018 by školám mělo posílat peníze na dva učitele matematiky na třídu, aby výuku v menších skupinkách zvládli zaplatit. Podle odborníků výuka v menších skupinkách nepochybně pomůže všem studentům látku lépe pochopit, což je důležité i pro to, že za pět let sedmdesát procent maturantů bude z matematiky maturovat povinně.

Studenti, žáci a přijímací zkoušky, učení, testy

Absurdní neznalost matematických operací. Přijímačky na střední školy dopadly hůř než loni

Na polovině středních škol v Česku proběhly v minulých týdnech jednotné přijímací zkoušky. Školy už podruhé vyzkoušely testy z češtiny a matematiky od Cermatu, který připravuje i maturity. Letos dopadli uchazeči hůře než loni. Zhoršili se zejména v matematice, průměrný výsledek uchazečů o čtyřleté obory poklesl oproti loňsku o necelé čtyři procentní body. Rovněž v matematice nejvíce propadli i uchazeči o osmiletá gymnázia. Dosáhli průměrné úspěšnosti necelých 43 procent, což je o 11 procentních bodů méně než loni na jaře.

Otec při porodu? Nemocnice mohou chtít platit jen nadstandard, rozhodl Ústavní soud

Za samotnou přítomnost otce při porodu ani za základní zdravotnické potřeby nesmí nemocnice vybírat poplatek. Ten mohou chtít jen na úhradu přiměřených a doložených nákladů za nadstandardní služby. Rozhodl o tom Ústavní soud.

Inkluzivní novela se neodkládá a místa pro dvouleté ve školkách budou, rozhodl Senát

Skoro celý den se senátoři přeli o novelu školského zákona, která zavádí povinnou školku pro pětileté děti, povinné přijímací zkoušky na střední školy i povinnou maturitu z matematiky. Nakonec novelu školského zákona nechali tak, jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Největší hádka byla o zavedení povinné školní docházky od pěti lety a nárok na místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta nakonec od roku 2020 zajištěná budou.

Škola, učitel, u tabule, ilustrační foto

Na gymnázia neodcházejí ti nejchytřejší, ale děti ambiciózních rodičů, ukázala studie

V pondělí začaly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, kam se hlásí děti z pátých či sedmých tříd. Zájem o ně je velký, a to zejména v Praze, kde loni uspěl každý čtvrtý až pátý uchazeč o osmileté gymnázium. Dětí díky silným ročníkům přibývá, míst je ale pořád stejně. Část odborníků s rozdělováním dětí podle schopností v tak nízkém věku nesouhlasí. Opírají se o studie, které ukazují, že na gymnáziích nestudují vždy děti nejchytřejší, ale ty, které se hodně připravovaly a mají dobré rodinné zázemí. Nová studie ukázala, že z nejlepších řešitelů matematického testu se jich na gymnázium nedostala ani polovina.

Školy dostanou 4,5 miliardy z fondů, na asistenty i fyziku v angličtině

Během dvou let budou moci školy zažádat o peníze z evropských fondů, které mají podpořit další vzdělávání pedagogů, školní psychology, speciální pedagogy, ale i mimoškolní aktivity či výuku odborných předmětů na druhém stupni v cizích jazycích. Ministryně školství také představila novou funkci školního asistenta, který má školám pomoci s administrativou, ale třeba také s komunikací s rodiči. Školy budou moci peníze čerpat s pomocí takzvaných šablon, které zjednoduší administrativu při žádosti o dotace.