Renesance jádra je nevyhnutelná. Ale aby byla úspěšná, je třeba mít dobře vyhlášenou soutěž, dodavatele s poptávaným reaktorem a zajištěné financování. Toho všeho se dostavbě Dukovan nyní nedostává.
Dobře provedená integrace ukrajinských uprchlíků je nejen morální povinnost, ale Česku se i vyplatí. Pokud se bude teď šetřit na nesprávných místech, o to více si později připlatíme za sociální a integrační problémy.
Polskem organizovaná cesta premiérů do Kyjeva znovu dokazuje, že v bezpečnostních otázkách je nutná úzká spolupráce s regionálním lídrem, i kdybychom na spoustu hodnotových věcí měli úplně jiné názory.
Česko by nemělo spadnout do falešného dilematu, zda pomáhat více českým, či ukrajinským obyvatelům. O stát se potřebují nyní notně opřít jak uprchlíci, tak chudší české domácnosti.
Varujme se lágrovské mentality velkých uprchlických táborů. Stát má stále dost možností, aby příliv ukrajinských utečenců rozmístil po celé republice. Jen musí chtít.
Komunistický ideolog Ladislav Štoll nepatří k pozitivním osobnostem české historie. Jeho život je ale perfektním promítacím plátnem, na kterém se dají ukázat mnohé brutální zvraty zdejší kultury ve 20. století.
Útokem na Ukrajinu plánoval kremelský vládce završit restauraci někdejší sovětské moci. Obrátil tím ale proti sobě i země, o kterých si myslel, že už je má pevně pod kontrolou.
Pokud Západ není ochoten pomoci Kyjevu více vojensky, musí brutálně stupňovat ekonomický tlak na špičky ruského byznysu. Jen tak oligarchové pochopí, že je Putin vede do skutečné záhuby, a začnou se bránit.
Nacionalistické Česko s nejpřísnější azylovou politikou v Evropské unii a zcela nefunkčním systémem pracovní migrace musí během několika dnů vše změnit. Škoda jen, že se to děje během katastrofy a až z donucení.
Západ je jednotný, ovšem ve své nerozhodnosti. Pokud nejsme schopni Ukrajinu podpořit vojensky, logicky se tedy musíme utkat s Kremlem alespoň na sankční frontě. I toho se ale bojíme.
První sada opatření proti kremelskému imperiálnímu režimu představuje jen začátek, následovat musí pomoc Kyjevu. V Praze založené Východní partnerství by se mělo konečně stát oporou Putinových sousedů.
Pokud nechceme celé volební období strávit mimořádnými schůzemi, vládní i umírnění opoziční poslanci by měli rychle najít shodu nad úpravou pravidel parlamentní debaty při schvalování zákonů.
Hlava státu neurvale, ale celkem správně zkritizovala státní rozpočet. Schovávání dluhů do budoucna nejsou rozumné úspory. A ať se nakonec ušetří sebevíce, bez zdvihání daní to prostě nepůjde.
Je absurdní, aby jedna z nejhomogennějších zemí Evropy, navíc po dekádách socialistického direktivního rovnostářství, měla tak propastné rozdíly mezi školami. Česku se to přesto podařilo a politici to bohužel stále nevnímají jako naléhavý problém.
Protestní Piráti se nehodí ani do svazku s konzervativní pravicí, ani do party s populistickým ANO. Jejich politika v následujících letech bude asi nejvíce připomínat loterii: Po komunálních volbách někde půjdou s ODS, jinde s ANO. Možná ve vládě zůstanou, možná ne.
Při škrtech ve státním rozpočtu na letošek si ministr dopravy Martin Kupka uhlídal peníze na dopravní infrastrukturu. Sám ale přiznává, že do budoucna bude těžké zajistit dostatek peněz. Chystá tak zdražení dálniční známky. Ne jen jednorázově, rád by cenu trvale spojil s inflací či rozšířením dálniční sítě, řekl v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Řidičům však slibuje i rychlou digitalizaci.
Neschopnost si u senátorů z vládních stran zajistit podporu pandemického zákona je zatím vrchol dosavadního chaosu v podání ministra zdravotnictví. A těch omylů je více. Nezvládá společnosti vysvětlovat výstup z covidové krize, zdravotnictví děsí náhodnými přesuny miliard.
Pohrůžka americké společnosti, že Evropanům vypne oblíbené sociální sítě, je jen součástí jejího lítého boje s unií. To pravé pozdvižení ovšem přijde až s novou regulací digitálních služeb, která se v Bruselu právě peče. A její konečná podoba se bude dohadovat právě za našeho předsednictví.
Hledání úspor ve státním rozpočtu z měsíce na měsíc skončilo tak, jak muselo. Politickým kouzelnictvím. Skutečně zásadní bude až finanční jízdní řád na příští rok. Lehkovážnost si v něm už nesmíme dovolit.
Dohoda, o jejíž přijatelnosti panují oprávněné obavy, je velmi smutným koncem českého protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu. Pokud se tam proti všemu rozumu bude těžit až do roku 2044, spor co nevidět propukne znovu. A bude silnější.
