Vladimir Putin

Aktualizováno 12. 12. 2011 19:36
Vladimir Vladimirovič Putin je ruský prezident, bývalý premiér a expředseda strany Jednotné Rusko. V roce 2012 vyhrál prezidentské volby se ziskem 63,6 % hlasů.
Vladimir Putin.
Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Prezidentský úřad zastával již v letech 2000 až 2008, kdy se po rezignaci Borise Jelcina stal druhým prezidentem Ruské federace. V úřadu strávil dvě funkční období, což byla maximální doba, kterou mu ruská ústava umožňovala. Putin se poté na čtyři roky „přesunul“ do premiérského křesla a do čela země se postavil jeho stoupenec Dmitrij Medveděv.

V červnu 2013 oznámili manželé Putinovi rozvod.

Putinova vláda v Ruské federaci

Vladimir Putin se poprvé dostal do čela Ruské federace v době, kdy se země musela vypořádat s vážnými problémy na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. Paralyzována byla zejména množícími se vnitřními konflikty.

Tvrdá politika v Putinově režii vedla ke znovunabytí stability a posílení pořádku na úkor svobody, která byla značně omezena, ať už oficiálně či neoficiálně.

Putin během svého vládnutí vrátil Rusku jednotu, díky rostoucím cenám nerostných surovin i hospodářskou stabilitu a především vrátil zemi na viditelné místo na mapě a učinil z ní opět silného hráče ve světové politice.

Mezi stinné stránky Putinovy politiky patří například nevyjasněná novinářská úmrtí, vyhnání a uvěznění nepohodlných osob, ovládnutí a omezení elektronických médií a kritiky v nich, stejně jako šikovné manévrování a úpravy zákonů za účelem potlačení opozice.

Vzhledem k tomu, co dokázal, jakého vlivu dosáhl a především pro to, kam dovedl Rusko (i když za vysokou cenu), byl v roce 2007 zvolen časopisem TIME osobností roku.

Minulost Vladimira Putina

Vladimir Putin se po ukončení právnické fakulty v Leningradu připojil v roce 1975 k sovětské rozvědce KGB, pro kterou pracoval především na území bývalé NDR v Drážďanech.

V roce 1991 se vrátil do Petrohradu, kde získal titul kandidáta ekonomických věd a zároveň se zapojil do komunální politiky. S podporou tehdejšího starosty Petrohradu Anatolije Sobčaka se stal šéfem odboru vnějších vztahů. Po Sobčakově pádu v roce 1996 odešel do Moskvy, aby působil v Jelcinově administrativě.

V Moskvě jeho kariéra strmě stoupala, v roce 1998 se stal šéfem FSB, nástupnické organizace KGB, a o rok později i ministerským předsedou. Odstupujícího prezidenta Jelcina nahradil v úřadě na konci roku 1999 a poté dosáhl vítězství již v prvním kole prezidentských voleb, které později znovu obhájil.

Výměna prezidentského a premiérského postu

V roce 2008 musel kvůli ústavnímu omezení úřad prezidenta opustit a na jedno funkční období se stal předsedou vlády. Do čela země se postavil "jeho člověk" Dmitrij Medveděv.

Foto: Reuters

Vladimir Putin se pak podle očekávání stal kandidátem strany Jednotné Rusko pro následující prezidentské volby, které se konaly v březnu 2012. Putin zvítězil již v prvním kole se ziskem 63,6 procenta hlasů. Dmitrij Medveděv se poté přemístil na premiérský post.

Krymská krize

Pozastavení podpisu asociační dohody s EU ze strany ukrajinské vlády v listopadu 2013 spustilo masové protesty, které po třech měsících přerostly v pouliční boje a otřásly celou Ukrajinou. Prezident Viktor Janukovyč uprchl ze země a opozice ustavila prozatimní vládu i hlavu státu.

Foto: Reuters

Proti novému politickému uspořádání Ukrajiny se postavili představitelé autonomní republiky Krym. Poloostrov se stal hlavní baštou proruských odpůrců změny režimu.

Ruský prezident Vladimir Putin požádal 1. března 2014 parlament o povolení využít ruské vojáky k normalizaci situace na Krymu. Putin označil tento krok za nutný k ochraně ruských občanů a vojáků z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově.

"Krym vždy byl a navždy zůstane nedělitelnou součástí Ruska. Toto vědomí jsme si předávali z generace na generaci."

Vladimir Putin, ruský prezident

Separatistické tendence vyvrcholily 16. března 2014 referendem o připojení Krymu a města Sevastopol k Ruské federaci. Volební účast dosáhla 83 procent a pro odtržení od Ukrajiny se vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Tento výsledek je však zpochybňován vzhledem k tomu, že Ukrajinci a krymští Tataři referendum bojkotovali. V Sevastopolu, jenž má zvláštní status, se o připojení k Rusku hlasovalo samostatně. K volebním urnám přišlo přes 89 procent oprávněných voličů a odtržení od Ukrajiny podpořilo 95,6 procenta hlasujících.

Ruský prezident Vladimir Putin následně nezávislost Krymu uznal a spolu s jeho politickými představiteli a zástupci města Sevastopol podepsal smlouvu o jejich připojení k Ruské federaci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Jeden mrtvý a škoda 10 milionů. Na místo požáru pečovatelského domu na Semilsku se vrátí vyšetřovatelé

Škodu po požáru domu s pečovatelskou službou v Libštátu na Semilsku, při kterém zemřel jeden ze seniorů, hasiči předběžně odhadli na deset milionů korun. Číslo ale nemusí být konečné, v sobotu dopoledne se na místo vrátí vyšetřovatelé. Zjišťovat budou nejen příčiny požáru, ale posoudí také stav domu a to, zda by se alespoň částečně nemohli lidé do domu vrátit, řekl mluvčí hasičů Libereckého kraje Jakub Sucharda.

Oheň byl nahlášen v pátek zhruba ve 21:30. "Na místě byla bohužel jedna zemřelá osoba," uvedl mluvčí krajské záchranné služby Michael Georgiev. Záchranáři museli evakuovat 46 lidí, zdravotníci na místě také vyšetřovali evakuované a zajišťovali pro ně léky.

Zhruba ve 22:45 byl požár lokalizován, likvidaci vyhlásili hasiči krátce před půlnocí. Evakuovaní senioři našli dočasnou střechu nad hlavou ve škole, kam Červený kříž přivezl lehátka a zajistil jim zázemí. "Zůstává tam 31 lidí, ostatní si zajistili ubytování sami, většinou se o ně postaraly rodiny," řekl Sucharda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy