Knižní trilogie Milénium švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona popisuje případ investigativního novináře Mikaela Blomkvista, který spolupracuje s mladou hackerkou Lisbeth Salanderovou. Samotný příběh má blízko k detektivce, celá trilogie je ale žánrově různorodá a dále tak v sobě mísí například thriller, špionážní drama či komiks.
Série sklidila úspěch v mnoha zemích světa a dočkala se i svého filmového zpracování. Do kin sice původně měl mířit jenom první snímek s námětem románu od švédského režiséra Nielse Ardena Opleva. Byl však natolik úspěšný, že se do kin dostaly i další dva filmy režírované Danielem Alfredsonem.
Popularitu si získala i severská filmová trilogie a dlouho na sebe nenechal čekat ani hollywoodský remake. V prosinci 2011 tak do kin přijde americká verze Mužů, kteří nenávidí ženy a v dalších letech budou následovat pokračování.
Příběh a hlavní postavy
První díl nazvaný Muži, kteří nenávidí ženy sleduje investigativního novináře Mikaela Blomkvista, jenž postupně odkrývá zločinné tajemství rozvětvené průmyslnické rodiny. Na shánění informací si najme asociální hackerku Lisbeth Salanderovou, z obou hrdinů se stanou dobří přátelé a společnými silami se snaží odhalit mnohanásobného vraha nevinných žen, prostitutek a ilegálních přistěhovalkyň.
Pokračování s názvem Dívka, která si hrála s ohněm rozvíjí příběh Lisbeth, jíž se do cesty postaví superpadouch bez schopnosti cítit bolest. V posledním díle Dívka, která kopla do vosího hnízda pak Larsson trochu přeorientoval na špionážní drama, v němž hlavní hrdinové čelí intrikám švédských tajných služeb.
Název Milénium, který sérii zastřešuje, je jménem novin, v nichž hrdina Mikael Blomkvist pracuje a vlastní podíl. Fungování médií je ale líčeno spíše romanticky a proklamovanou tvrdou realitu autor popisuje spíše až v práci policie, gaunerů či velkých podnikatelů.
Komu patří autorská práva?
Zhruba čtrnáct dní poté, co Larsson svou trilogii dokončil, zemřel na infarkt, a přestože od jeho smrti uplynulo několik let, stále se vedou spory ohledně autorských práv. Neověřená poslední vůle, v níž majetek odkazuje životní partnerce Evě Gabrielssonové, je považována za neplatnou, a protože si ji Larsson nikdy nevzal, nemá družka podle švédských zákonů nárok na dědictví.
Autorská práva tak připadla rodině, se kterou autor nikdy neměl příliš dobré vztahy, a Gabrielssonová se o ně dodnes soudí. Na její podporu dokonce vznikla organizace, která ji v soudních tahanicích finančně podporuje.
Jedním z důvodů, proč se Larsson s Gabrielssonovou nikdy nevzali, byla novinářova práce pro organizaci Expo a další aktivity zaměřené proti extremistům. Ti mu totiž několikrát vyhrožovali smrtí. V případě sňatku by novomanželé museli zveřejnit trvalou adresu, o což z bezpečnostních důvodů ani jeden z nich nestál.
