Životopis
Karel Václav Rais se narodil v roce 1859 v Lázních Bělohrad u Nové Paky na Jičínsku. Rodina bydlela v malém domku na náměstí a rodiče se živili jako rolníci. První tři roky základní školy studoval ve svém rodišti, poté jej rodiče na rok poslali do Vrchlabí, kde vychodil čtvrtou třídu.
Po dokončení reálky v Jičíně studoval v učitelském ústavu, kde v roce 1877 složil maturitním zkoušku s výborným prospěchem. Téhož roku začal učit v Trhové Kamenici v Železných horách, kde se zapojil do veřejného života.
Podílel se na místní osvětě obyvatel, publikoval v pedagogických časopisech a mj. sestavil přehled o vývoji škol na pražských Vinohradech.
V letech 1882– 1887 bydlel v Hlinsku, kde učil na obecné škole. Brzy se oženil s Marií, která byla také učitelka. První fejetony mu vyšly v Poslu z Budče v roce 1878 a pak také básně v Humoristických listech.
Kromě pedagogické činnosti tíhnul k literatuře, což ho vedlo k touze být blízko kulturního dění. Přestěhoval se do Prahy, navázal kontakty s Janem Nerudou nebo Jakubem Arbesem. Rais zemřel v Praze roku 1926.
Díla K. V. Raise
V roce 1889 autorovi vyšla kniha povídek Výminkáři, která se zabývala konflikty staré generace s jejich dětmi, jež byly podnikatelsky bezohledné. Staré lidi zde popsal jako odstrkované překážky, které museli mladí odstranit, aby dosáhli svých cílů.
Román Kalibův zločin (1895) s prvky naturalistické a psychologické prózy vypráví o dobrákovi Vojtěchu Kalibovi, který se ožení s Karlou. Manželka ho však podvádí a svazek se rozpadá.
Rais byl ve svých prvních dílem představitelem kritického realismu, později u něj však nastal obrat spíše k idealizaci venkovského obyvatelstva. Autor dokázal velice dobře popsat povahu postav na různých projevech. Spisovatelovo pojetí venkova se však liší od jeho tehdejší literární generace, do níž patřil např. Antal Stašek. Podle Raise podnět k obrozeneckému procesu na venkově nepřišel od nejprostšího lidu, ale z vrstev inteligence, což byli učitelé a kněží.
Betlém Na skříni Betlém z papíru, beránci v jednom hloučku, pastýři v modrých širácích je pasou na paloučku. U prostřed jesle chudičké, v nich Jezulátko leží, a ze všech domků betlémských sem, kde kdo, honem běží. Nesou mu slípky, beránky i hrušek trochu v klínu, a támhle stará babička poslední pelušinu. Pod skříní dětí družina se diví téhle kráse — a Jezulátko z jesliček tak pěkně usmívá se. úryvek se sbírky Doma
Nejznámějším dílem autora je román Zapadlí vlastenci (1893), který vypráví o zásluhách vlasteneckých kantorů a kněží, kteří vytvářeli v lidech národní uvědomění, a to v odlehlých částech naší země. Hlavní postavou je nedostudovaný Karel Čermák.
V roce 1896 napsal Rais Západ, což byla de facto románová kronika z konce života kněze Kalouse. Skrze popis každodenních událostí Rais vykreslil hlavní postavu a její život na venkově.
Pantáta Bezoušek (1897) je povídka, která se odehrává v Praze. Sedlák Bezoušek přijíždí do města, aby navštívil svého syna, který provozuje advokátskou praxi. Rais v příběhu popisuje střet dvou odlišných generací.
Rais je také autorem několika básnických sbírek: Doma, Obrázky od nás, Cesta k domovu.
