Práce přesčas v roce 2021 a příplatek za přesčasovou práci

Aktualizováno 14. 3. 2021 21:02
Prací přesčas se podle zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu (nebo mimo rámec rozvrhu pracovních směn).
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Definice přesčasové práce

Prací přesčas se podle zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu (nebo mimo rámec rozvrhu pracovních směn).

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 zákoníku práce i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Práci přesčas nad rozsah uvedený v předchozím odstavci může zaměstnavatel zadat jen na základě dohody se zaměstnancem.

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.

Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost,

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas (to lze učinit zejména v pracovní smlouvě, nejvýše však rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok, u vedoucích zaměstnanců je hranice 416 hodin ročně).

Limity pro práci přesčas

Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen "z vážných provozních důvodů", maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.

Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.

Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin. Ani do tohoto limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.

Speciální úpravu stanoví zákoník práce pro zdravotnictví.

Změny od roku 2012

Odměnu za práci přesčas je od 1. ledna 2012 možné zahrnout do "běžné" mzdy, zaměstnanec už za ni nemusí dostat speciální 25% příplatek nebo náhradní volno. Možnost sjednávat mzdu už s ohledem na práci přesčas přinesla novela zákoníku.

Podmínkou však je, že se na takovém řešení firma se zaměstnancem výslovně dohodla. Zákonem stanovená hodinová odměna ve výši nejméně 25 % mzdy (nebo náhradní volno) v takovém případě náleží běžným zaměstnancům až nad rámec limitu 150 hodin. Ten lze překročit jen s jejich souhlasem.

U vedoucích pracovníků se pak dosavadní limit zvýšil. Mohou si dohodnout, že odměna za práci přesčas je zahrnuta do mzdy až do hranice 416 hodin ročně.

Od roku 2019 se na těchto pravidlech nic nemění.

Práce přesčas a příplatek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Bývalý hongkongský magnát stráví šest let za mřížemi, kritizoval Čínu

Soud v Hongkongu poslal do vězení na pět let a devět měsíců bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie, který patří k největším hongkongským kritikům Číny. Soud ho již dříve shledal vinným z podvodu. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se jedná o odplatu čínských úřadů za podporu prodemokratického hnutí v bývalé britské kolonii.

Soud Laie uznal vinného z podvodů, ve kterých figurovaly jeho společnosti, a to včetně vydavatelství známého liberálního deníku Apple Daily. Lai je ve vězení od konce roku 2020, protože byl odsouzen za nedovolené shromažďování.

Soudce, který vydal nový rozsudek, uvedl, že odsouzení bývalého magnáta není útokem na svobodu tisku. Jiného názoru jsou ale lidskoprávní organizace, podle kterých soud nedodržoval práva obžalovaného. "Kriminální případ vypracovaný Pekingem proti Jimmymu Laiovi je odplata proti vedoucímu stoupenci demokracie a svobody tisku v Hongkongu," uvedla Maya Wangová z organizace Human Rights Watch.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Končí šéf nakladatelství Penguin Random House, koupi rivala mu zakázal soud

Po neúspěšném pokusu o spojení s rivalem končí ve funkci Markus Dohle, ředitel největšího vydavatelského domu na světě Penguin Random House. Jak píše agentura AP, odchází ke konci roku. "Po téměř 15 letech v představenstvu předávám otěže," uvedl. Rozhodl se tak poté, co americký soud firmě minulý měsíc zakázal, aby za 2,18 miliardy dolarů, v přepočtu 54 miliard korun, koupila konkurenční nakladatelství Simon & Schuster.

V ostře sledovaném antimonopolním případu soudkyně dala za pravdu ministerstvu spravedlnosti USA, které plánovanou fúzi zažalovalo z obav, že drasticky sníží konkurenci na knižním trhu a povede k nižším honorářům pro autory. Toto úsilí za Penguin Random House vedl právě nyní končící šéf Markus Dohle. Nahradí jej o šest let mladší manažer indického původu Nihar Malaviya, který ho dosud zastupoval a měl na starost americkou divizi.

Čtyřiapadesátiletý Dohle ve firmě pracoval od roku 1994, smlouvu měl do prosince 2025. Jeho odchod potvrdila německá mediální společnosti Bertelsmann, jež Penguin Random House vlastní. "Mrzí nás jeho rozhodnutí odejít. Pod jeho vedením se firma zaměřovala na růst a ziskovost. Knižní divize má dnes více než dvojnásobný obrat a čtyřnásobný zisk, než když nastupoval," doplňuje Christopher Mohn, předseda dozorčí rady Bertelsmannu.

Bertelsmann se ve smlouvě zavázal, že v případě neúspěchu fúze zaplatí majiteli Simon & Schuster, což je firma Paramount Global, pokutu okolo 200 milionů dolarů, to znamená pět miliard korun, doplňuje deník New York Times. Další nemalé výdaje bude mít vlastník Penguin Random House s uhrazením nákladů obhajoby proti žalobě ze strany ministerstva spravedlnosti.

Zdroj: AP
před 42 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy