Práce přesčas v roce 2020 a příplatek za přesčasovou práci

Aktualizováno 21. 3. 2020 13:00
Prací přesčas se podle zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu (nebo mimo rámec rozvrhu pracovních směn).
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Definice přesčasové práce

Prací přesčas se podle zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu (nebo mimo rámec rozvrhu pracovních směn).

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 zákoníku práce i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Práci přesčas nad rozsah uvedený v předchozím odstavci může zaměstnavatel zadat jen na základě dohody se zaměstnancem.

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.

Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost,

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas (to lze učinit zejména v pracovní smlouvě, nejvýše však rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok, u vedoucích zaměstnanců je hranice 416 hodin ročně).

Limity pro práci přesčas

Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen "z vážných provozních důvodů", maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.

Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.

Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin. Ani do tohoto limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.

Speciální úpravu stanoví zákoník práce pro zdravotnictví.

Změny od roku 2012

Odměnu za práci přesčas je od 1. ledna 2012 možné zahrnout do "běžné" mzdy, zaměstnanec už za ni nemusí dostat speciální 25% příplatek nebo náhradní volno. Možnost sjednávat mzdu už s ohledem na práci přesčas přinesla novela zákoníku.

Podmínkou však je, že se na takovém řešení firma se zaměstnancem výslovně dohodla. Zákonem stanovená hodinová odměna ve výši nejméně 25 % mzdy (nebo náhradní volno) v takovém případě náleží běžným zaměstnancům až nad rámec limitu 150 hodin. Ten lze překročit jen s jejich souhlasem.

U vedoucích pracovníků se pak dosavadní limit zvýšil. Mohou si dohodnout, že odměna za práci přesčas je zahrnuta do mzdy až do hranice 416 hodin ročně.

Od roku 2019 se na těchto pravidlech nic nemění.

Práce přesčas a příplatek.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy