Zdeněk Bakala

2. 12. 2010 18:58
Finančník Zdeněk Bakala je jedním z nejbohatších Čechů. Podle žebříčku Forbes z roku 2010 je 828. nejbohatším člověkem světa s majetkem odhadovaným na 1,2 miliardy dolarů (asi 22,5 miliardy korun).
Zdeněk Bakala.
Zdeněk Bakala. | Foto: CPA Eduard Erben

Finančník Zdeněk Bakala je jedním z nejbohatších Čechů. Spolu s Petrem Kellnerem a Andrejem Babišem jsou jedinými Čechy v žebříčku nejbohatších lidí podle Forbes z roku 2010, kde je na 828. místě s majetkem odhadovaným na 1,2 miliardy dolarů (asi 22,5 miliardy korun).

Zdeněk Bakala vlastní dohromady s Crossroads Capital Investments Inc společnost RPG Partners Ltd. Ta skrze Bakala Crossroads Group Limited vlastní BXR Mining B.V., jež ovládá většinu důlní společnosti New World Resources (s dceřinnými společnostmi OKD, OKK Koksovny a polskou NWR KARBONIA).

Dceřinná RPG Real Estate spravuje především bytový fond, jež býval součástí společnosti OKD. Skrze BXR Group Limited pak vlastní malý podíl v ukrajinské společnosti Ferrexpo těžící a vyvážející železo. Pod Bakalovu RPG patří také dopravní skupiny sdružené v NWR Transportation. Do oblasti logistiky pokračoval Bakala i dalšími investicemi.

Zdeněk Bakala je též jediným akcionářem Respekt Media (vydavatele týdeníku Respekt), vlastnícího většinový podíl ve vydavatelství Economia, pod jehož křídly vychází mimo jiné deník Hospodářské noviny a týdeník Ekonom.

Zdeněk Bakala emigroval v devatenácti letech ze socialistického Československa, na univerzitě v Berkley absolvoval bakalářské studium ekonomie a z obchodní fakulty Tuck univerzity v Dartmouth si odnesl titul MBA.

Poté pracoval v investičních bankách v New Yorku a Londýně, nakonec se vrátil zpět do Prahy, kde vedl první pobočku Credit Suisse First Boston. Byl zapojen do mnoha obchodů, mimo jiné zprostředkoval obchodní dohodu mezi Škodou a německým koncernem Volkswagen.

V roce 1994 založil investiční banku Patria Finance, kterou prodal o sedm let později belgické skupině KBC.

Spolu s Peterem Kadasem pak založili společnost RPG Industries. Její dceřinná společnost Charles Capital získala v roce 2004 koncern Karbon Invest, jehož součástí byla společnost OKD.

Nadace Zdeňka Bakaly podporuje vzdělávání a rozděluje stipendia zájemcům o studia na prestižních zahraničních univerzitách, především ve Velké Británii a USA.

Zdeněk Bakala se narodil 7. února 1961, je ženatý a má čtyři děti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy