Poplatky za používání silnic v Evropě v roce 2012

Aktualizováno 4. 1. 2012 20:02
Poplatky za používání silnic v Česku a zemích Evropy v roce 2012.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: www.net.hr

Česká republika není jedinou zemí Evropy, ve které platí povinnost platit za používání silničních komunikací. Nabízíme přehled zpoplatnění silnic v evropských zemích.

Pro průjezd Bulharskem je třeba platná dálniční známka, kterou lze koupit ve třech různých dobách platnosti tj. roční, měsíční, denní a týdenní. Denní známka je určena pouze pro vozidla typu TIR případně nákladní automobily. Roční známka pro auto do 3,5 t přijde na 34 eur, měsíční 13 eur a týdenní 5 eur.

Česká republika vybírá za průjezd většiny dálnic a rychlostních silnic desetidenní (310 korun), měsíční (440 korun) nebo roční (1500 korun) poplatky.

V Chorvatsku jsou zpoplatněny hlavní rychlostní dálniční komunikace, a to prostřednictvím tzv. mýtné brány, ve kterých lze poplatky zaplatit hotově případně kreditní kartou a jejich výše se rovná ujeté vzdálenosti po dané komunikaci. Cena se pohybuje okolo 20 až 30 kun (zhruba 66-99 korun) za 100 km

Také ve Francii jsou poplatky vybírány prostřednictvím mýtných brán. Výše dálničních poplatků dosahuje zhruba nově hodnot 9 eur (dříve 7,5 eura) na 100 km. Při průjezdu do Velké Británie se za použití Eurotunelu platí poplatek 30 eur dle směru, času a typu vozidla.

Třetí zemí, kde jsou poplatky za použití silnic vybírány prostřednictvím mýtných bran je Itálie. Výše dálničních poplatků v tomto státě dosahuje průměrných hodnot 5,5 eur na 100 km.

Stejným způsobem vybírá poplatek země keltského tygra, tedy Irsko. Neplatí se však pouze za průjezd dálnic, ale často také za přejezd některých mostů a především tunelů. V Irsku se poplatky pohybují mezi 0,7 – 1,5 eur u motocyklů a 1,8 – 3 eura u automobilů. Speciálně je zpoplatněn dublinský tunel, kde se sazba pohybuje v závislosti na času průjezdu od 3 do 12 eur.

Úseky dálnic jsou zpoplatněny také v Maďarsku, a to prostřednictvím dálničních známek, které lze zakoupit na hraničních přechod či benzinových pumpách. Pro rok 2012 došlo ke zdražení v řádu stovek korun, a také omezení nabídky časové platnosti. Cena pro osobní automobily se pohybuje v rozmezí 2 975 forintů za týdenní kupón (již nelze zakoupit čtyřdenní) až 42 980 forintů (roční), tj. zhruba 240 - 3460 korun. Pořídit už nejde známku na deset dní, další variantou je již pouze měsíční.

Makedonie používá pro výběr poplatků za použití dálnic mýtných bran. Mezi hlavní části zpoplatněných silnic patří úsek mezi městy Gradsko, Skopje, Kumanovo a Gostivar. Ceny se u automobilů a motocyklů pohybují mezi 30 – 60 denárů (12 - 24 korun), u dodávek a nákladních vozů 40 – 100 denárů (16 - 40 korun). Plati lze pouze v hotovosti.

Německo je jako jedno z mála ušetřeno platby poplatku za použití dálnic. Zpoplatněny jsou pouze vozy nad 12 tun, a to prostřednictvím mýtných bran. Cena je stanovena mezi 0,1 - 0,3 euro/km.

V Norsku jsou zpoplatněny některé úseky dálnic, ale také průjezdy tunelů či přejezdy mostů, a to prostřednictvím mýtných bran. Ceny se nejčastěji pohybují mezi 15 a 30 norskými korunami (cca 46 až 93 českých korun), lze však najít i dražší úseky.

V Polsku jsou zpoplatněny pouze některé úseky dálnic prostřednictvím mýtných bran, na kterých lze platit dolary, eury a zlotými a na vybraných úsecích i kreditní kartou. V Polsku je tímto způsobem zpoplatněny dálnice pět úseků dálnice A1, tři úseky A2 a a dva úseky A4, přičemž ceny se liší dle velikosti respektive hmotnosti automobilu. Průjezd A1 stojí auta do 3,5 tun 3,5 – 17,6 zlotého (cca 97 korun), každý úsek A2 je zpoplatněn 13 zlotými (72 korun) a jeden úsek A4 8 zlotými (44 korun).

Několik dálnic je zpoplatněno také v Portugalsku, kde platba probíhá prostřednictvím mýtných bran. Jedná se především o dálnice s označením A1 – A16 a některé další. Cena za průjezd těmito úseky se pohybuje mezi 4 až 8 eury za 100 km. Kromě toho jsou zpoplatněny také některé mosty, konkrétně Vasco-Da-Gama, kde je poplatek 2,25 eur, a Brücke des 25. April, kde je průjezd oceněn na 1,3 eur.

Při průjezdem dálnic v Rakousku platí dálniční známku řidiči osobních automobilů i motocyklů. Dálniční známka se v Rakousku prodává na období 10 dní, 2 měsíce a jeden rok. Destidenní známka přijde od roku 2012 nově na 8 euro (dříve 7,9), dvouměsíční 23,4 (dříve 23) eur a roční 77,8 (dříve 76,5) eura, pro motocyklisty je zhruba poloviční.

Průjezd Rumunskem na vybraných silnicích je zpoplatněn dálniční známkou v ceně 3 eura (sedmidenní), 7 eur (měsíční), 13 eur (90 denní) a 28 eur (roční). Platnost známky je počítána od data nákupu, a to i u roční známky.

V Řecku jsou zpoplatněny úseky dálnic Thessaloniki - Athény a Athény – Peloponés částkou zhruba 5-7 eur za 100 kilometrů, polatky na dálnici Attiki Odos - 65 km v okolí Athén pro auta a dodávky 2,8 eur. Zpoplatněny jsou také průjezdy některých tunelů a mostů - Preveza 3 eura, Artemision 2,9 eura a Rio-Antirio 11,7 eura.

Na Slovensku lze dálniční známky pro osobní automobily zakoupit nově na období 10 dní (místo dřívější týdenní známky), měsíce a roku v sazbách 10 eur, 14 eur a 50 eur. Vozidla nad 3,5 tuny platí mýtné dle ujetých kilometrů.

Ve Slovinsku lze koupit dálniční známky na sedm dní, jeden měsíc a rok. Týdenní známka stojí 15 eura, měsíční 30 eur a roční 95 eur.

Průjezd Srbska, především rychlostní silnice E70, je zpoplatněn prostřednictvím mýtných bran, cena za 100 ujetých kilometrů se pohybuje okolo 6 eur za kilometr.

Ve Španělsku se průjezd některých rychlostních silnic zpoplatněn částkou 8 eur za 100 kilometrů.

Dálniční známky ve Švýcarsku jsou prodávány pouze na rok, a to za 40 franků (cca 815 korun), kromě toho se platí i průjezd tunelů Mont Blanc (32,30 euro) a Grand San Bernardo (18,70 euro).

Turecko zpoplatňuje průjezd dálnic pomocí mýtných bran. V Turecku můžete narazit na dvě hlavní zpoplatněné dálnice. První vede mezi městy Edirne, Istanbul a Ankara, druhá leží mezi městy Adana, Iskenderun, Osmaniye, Gaziantep a Sanliurfa. Ceny se pohybují od 1,75 do 11,5 tureckých lir (18 až 115 korun).

Velká Británie zpoplatňuje některé úseky rychlostních silnic a dálnic, ale také průjezd některých vybraných mostů a tunelů v Londýně i na jiných místech Anglie. Za průjezd dálnice M6 platí osobní auta od 3,5 do 5 liber, průjezd tunelů stojí 0,5 až 1,5 libry (14 - 43 korun). Platba probíhá prostřednictvím mýtných bran.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy