Alkohol za volantem

Aktualizováno 9. 3. 2020 19:00
Kde je alkohol za volantem zcela zakázaný a které evropské země tolerují nějaké množství promile?
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Alkohol za volantem je v jedenácti evropských zemích zakázán, konkrétně v Albánii, Bělorusku, České republice, Estonsku, Chorvatsku, Maďarsku, Moldávii, Rumunsku, Rusku, na Slovensku a na Ukrajině. V dalších zemích je určitá míra alkoholu v krvi povolena.

Podrobná grafika a tabulkový přehled, v kterých zemích můžete usednout za volant či skočit na kolo i po skleničce alkoholu

Povolené hranice alkoholu

Nejčastější je hranice 0,5 promile, která platí v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Dánsku, Finsku, Francii, Holandsku, Islandu, Itálii, Lotyšsku, Makedonii, Maltě, Monaku, Německu, Portugalsku, Rakousku, San Marinu, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku a Turecku. Nižší hranice je v Norsku, Polsku, Švédsku (vše 0,2 promile) a Litvě (0,4 promile), vyšší naopak v Irsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku a Velké Británii (0,8 promile) a na Kypru (0,9 promile).

Pokuty

Pokud některou z hranic v dané zemi překročí, čekají na řidiče různě odstupňované pokuty, zpravidla jsou poměrně vysoké. Zřejmě nejtvrdší jsou předpisy ve Skandinávii, kde ve třech zemích - Norsku, Finsku a Švédsku - hrozí odebrání řidičského průkazu (ve Finsku až na pět let), ve Švédsku i Finsku dokonce vězení. Přísné jsou předpisy i ve Francii, Švýcarsku a Rakousku, ve Velké Británii i v Belgii.

V dalších zemích se předpisy liší nejen výší peněžité pokuty, ale i použitím dalších sankcí, zejména zákazu řízení. Ten platí například v Dánsku (až jeden rok), ve Francii (až tři roky), v řádu jednotek měsíců pak v Řecku, Německu nebo Rakousku, kromě výše zmíněných skandinávských zemí pak odebrání řidičského oprávnění hrozí i v Belgii.

Při hrubém porušení zákona hrozí v některých zemích - ve Švédsku, na Islandu, nově pak v Polsku - i doživotní zákaz řízení motorových vozidel. I soud na Slovensku už vynesl tento rozsudek.

Sazebník peněžitých pokut je v každé zemi různý.

Situace v Česku

V Česku došlo v nedávné době k podstatné změně, která vyjmula požití alkoholu do hranice 0,3 promile ze systému bodových trestů, nadále však za jakoukoliv míru alkoholu v krvi při jízdě hrozí trest 2500 až 20 tisíc korun, při překročení hranice i 0,3 promile alkoholu pak odebrání sedmi bodů.

Poslanci odmítli v roce 2019 návrh, aby cyklisté na silnicích třetí třídy a na cyklostezkách směli mít v krvi půl promile alkoholu, nadále tedy pro kolaře platí nulová tolerance.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy