Alkohol za volantem

Aktualizováno 9. 3. 2020 19:00
Kde je alkohol za volantem zcela zakázaný a které evropské země tolerují nějaké množství promile?
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Alkohol za volantem je v jedenácti evropských zemích zakázán, konkrétně v Albánii, Bělorusku, České republice, Estonsku, Chorvatsku, Maďarsku, Moldávii, Rumunsku, Rusku, na Slovensku a na Ukrajině. V dalších zemích je určitá míra alkoholu v krvi povolena.

Podrobná grafika a tabulkový přehled, v kterých zemích můžete usednout za volant či skočit na kolo i po skleničce alkoholu

Povolené hranice alkoholu

Nejčastější je hranice 0,5 promile, která platí v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Dánsku, Finsku, Francii, Holandsku, Islandu, Itálii, Lotyšsku, Makedonii, Maltě, Monaku, Německu, Portugalsku, Rakousku, San Marinu, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku a Turecku. Nižší hranice je v Norsku, Polsku, Švédsku (vše 0,2 promile) a Litvě (0,4 promile), vyšší naopak v Irsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku a Velké Británii (0,8 promile) a na Kypru (0,9 promile).

Pokuty

Pokud některou z hranic v dané zemi překročí, čekají na řidiče různě odstupňované pokuty, zpravidla jsou poměrně vysoké. Zřejmě nejtvrdší jsou předpisy ve Skandinávii, kde ve třech zemích - Norsku, Finsku a Švédsku - hrozí odebrání řidičského průkazu (ve Finsku až na pět let), ve Švédsku i Finsku dokonce vězení. Přísné jsou předpisy i ve Francii, Švýcarsku a Rakousku, ve Velké Británii i v Belgii.

V dalších zemích se předpisy liší nejen výší peněžité pokuty, ale i použitím dalších sankcí, zejména zákazu řízení. Ten platí například v Dánsku (až jeden rok), ve Francii (až tři roky), v řádu jednotek měsíců pak v Řecku, Německu nebo Rakousku, kromě výše zmíněných skandinávských zemí pak odebrání řidičského oprávnění hrozí i v Belgii.

Při hrubém porušení zákona hrozí v některých zemích - ve Švédsku, na Islandu, nově pak v Polsku - i doživotní zákaz řízení motorových vozidel. I soud na Slovensku už vynesl tento rozsudek.

Sazebník peněžitých pokut je v každé zemi různý.

Situace v Česku

V Česku došlo v nedávné době k podstatné změně, která vyjmula požití alkoholu do hranice 0,3 promile ze systému bodových trestů, nadále však za jakoukoliv míru alkoholu v krvi při jízdě hrozí trest 2500 až 20 tisíc korun, při překročení hranice i 0,3 promile alkoholu pak odebrání sedmi bodů.

Poslanci odmítli v roce 2019 návrh, aby cyklisté na silnicích třetí třídy a na cyklostezkách směli mít v krvi půl promile alkoholu, nadále tedy pro kolaře platí nulová tolerance.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy