Ztohoven

15. 11. 2015 14:58
Umělecká undergroundová skupina, která se proslavila kontroverzními ‚projekty‘, jež šokovaly diváky či bořily hranice slušného chování.
Pražský semafor po úpravě skupinou Ztohoven
Pražský semafor po úpravě skupinou Ztohoven | Foto: Wikimedia, cs:ŠJů

Samotná skupina má pravděpodobně kolem 100 členů, jak lze usuzovat z názvu (sto-hoven). Podobné hraní si se slovy je typické. Členové často používají umělecká jména, jak je ostatně v tomto prostředí běžné.

Základní údaje

  • Charakteristika: umělecká skupina

  • Vznik. Pravděpodobně kolem roku 2003

  • Počet členů: cca 100 a méně

Otazník nad Pražským hradem

V roce 2003, o sobě dali lidé ze Ztohoven poprvé vědět, kdy na Pražském hradě částečně překryli zde svítící neonové srdce. Následným přidáním tečky potom vytvořili dojem otazníku, který potom svítil nad Hradem 10 minut.

Znásilnění podvědomí

Akce, jež byla aktéry nazvána Znásilnění podvědomí, proběhla v roce 2003. Spočívala v úpravě všech 750 vitrín s reklamou v pražském metru. Nejdříve vyměnili zmíněné vitríny za bílé plochy s otazníkem a odkazem na webovou stránku, kde probíhal odpočet. Příští den přesně v 14:00 byla na těchto stránkách odhalena informace o jednodenní vernisáži. Každý z členů totiž přetvořil zmíněné vitríny v umělecké dílo využívající podsvětlení a prostoru. Za tento kousek bylo na skupinu podáno trestní oznámení.

Atomový hřib nad Krkonošemi

Kousek, který Ztohoven celorepublikově proslavil. Jeden z členů vylezl na vysílač používaný Českou televizí pro záběry Krkonoš. Do něho se posléze napíchl a diváci pořadu Panoráma vysílaném na ČT2 mohli vidět atomový výbuch. Za tuto akci Ztohoven dostala významnou cenu Národní galerie NG 333.

Občan K.

Kauza s názvem Občan K. proběhla v r. 2010. Dvanáct členů Ztohoven se nechalo podobně ostříhat, následně pomocí počítačové grafiky spojili rysy svých obličejů do jednoho. Na úřadu si potom požádali o občanský průkaz na jméno kolegy. S touto falešnou identifikací poté 6 měsíců žili, cestovali, získali zbrojní pas a dokonce se i oženili. Experiment poté představili 18. června 2010, o celé události dokonce vznikl dokument. Policie falešné průkazy totožnosti zabavila.

Morální reforma

Známá událost se stala 5. června 2012. Na mobilní telefony poslanců a novinářů dorazily stovky zpráv, které vypadaly, jakoby pocházely od samotných poslanců. Hlavním obsahem byla tzv. „Morální reforma“, ideální stav vzájemné kooperace, tolerance a pochopení. Text byl naivní záměrně, aby se kontrastním efektem ukázalo, že běžný lidský rozměr z politiky vymizel. Nejprve nebylo jasné, kdo za celou věcí stojí, ale příští den se sama skupina Ztohoven k akci přihlásila. Současně zveřejnila telefonní čísla jak poslanců, tak i ministrů, předsedy vlády i prezidenta.

Červené trenýrky

Dosud nejznámější a neméně rozporuplná kauza této umělecké skupiny, vyvěšení obřích červených trenýrek na Pražském hradě místo prezidentské zástavy. Členové skupiny tajně pronikli do areálu Hradu a v přestrojení za kominíky se dostali až na střechu.

Akce vyvolala u veřejnosti rozporuplné reakce. Někteří oceňovali odvahu účastníků se vyjádřit, jiní to viděli jako vandalismus a útok na státní symbol, protože falešní kominíci nechali prezidentskou zástavu jednoduše uletět. Prezident Miloš Zeman se vyjádřil v tom smyslu, že aktéři jsou „blbečci“ a hradní mluvčí Ovčáček mluvil o „fašizaci pražské kavárny“.

Rovněž vyvstali pochybnosti o bezpečnostních opatřeních Hradu, což místem zaplatil jak ředitel ochranné služby, tak i velitel Hradní stráže. Vrchní státní zastupitelství podalo návrh na obvinění účastníku akce z trestných činů výtržnictví, vandalismu, poškození cizí věci a krádeže. Policie škodu vyčíslila na 90 000 Kč. Samotný soud ale zkrácené řízení nepovolil a vrátil celou věc k došetření, protože nebylo zcela jasné, že škodu způsobila právě skupina Ztohoven.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy