Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem.
Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.
Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
„Během pár týdnů jsme poslali nejen rakety do raketometů Grad, ale i tanky, děla a helikoptéry. V tom jsme byli úplně první. Až pak nás následovali Poláci. Mnoha zemím západní Evropy jsme ukázali, že je možné posílat pomoc a že ta pomoc může dorazit velice rychle. Tím jsme rozhýbali pomoc jiných zemí,“ vzpomíná na začátek války na Ukrajině bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.
Česko si připomíná výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Na Strakově akademii – sídle vlády –, budově Senátu i na většině ministerstev zavlály v úterý ukrajinské vlajky. Stranou zůstala jen Poslanecká sněmovna a ministerstva, která ovládá hnutí SPD. Zatímco většina vládních kolegů z ANO a Motoristů sobě vyjadřovala solidaritu s napadenou zemí, hnutí Tomia Okamury zůstalo v bojkotu skoro samo.
V týdnu od 23. února do 1. března probíhá v Kulturní stanici Galaxie na pražských Hájích akce věnovaná největšímu vojenskému konfliktu v Evropě od druhé světové války. Návštěvníky Týdne pro Ukrajinu čeká v Galaxii např. benefiční představení Dejvického divadla, výstava, přednášky i přímá svědectví účastníků konfliktu.
V otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi nejskeptičtějším národem, ukazuje obří celoevropský průzkum. S financováním vojenské pomoci souhlasí jen třetina z nich.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Ruský vojenský velitel Roman Demurčijev se své rodině a kolegům chlubil mučením, popravami a znesvěcováním těl ukrajinských vojáků. Vyplývá to z archivu jeho korespondence z let 2022 až 2024. Se zjištěním přišli investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, kteří podle svých slov pravost informací ověřili.
Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.
Lidská práva jsou po celém světě ohrožena, uvedl na úvod 61. zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) generální tajemník OSN António Guterres. K jejich utlačování vede vládnutí silou, které omezuje respektování zákonů, doplnil podle agentur Reuters a AFP. Zmínil konflikty v Súdánu, Pásmu Gazy, na Ukrajině, či v Barmě, připomněl také rozsáhlé demonstrace v Íránu.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.
Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Religiozita na frontě není jen soukromou záležitostí víry, ale každodenní součástí života mnoha ukrajinských vojáků. Vyplývá to z rozhovoru s řeckokatolickým kaplanem Otcem Serhijem Bondarenkem, který vznikl v rámci pořadu Spotlight Hlasy z fronty.
Vesnice Sedanka leží kdesi na Dálném východě tisíce kilometrů od Moskvy i od fronty na Ukrajině. Přesto se jí válka bolestně dotýká. Z 67 místních mužů jich bylo 39 nasazeno do bojů a téměř polovina z nich je dnes mrtvá či pohřešovaná. Zchátralá ves také čeká na slíbené ocenění od úřadů a na pomoc.
Ruskou armádou podle svědectví vojáků i válečných blogerů otřásá rozsáhlé vydírání a korupce. Vojáci mají podle těchto zdrojů platit v přepočtu statisíce korun, aby se vyhnuli nasazení na frontě, jinak jim hrozí přeřazení do nejnebezpečnějších bojů. Někteří velitelé jsou zároveň obviňováni z rozkrádání vojenského vybavení, které si pak vojáci musí pořizovat za vlastní peníze.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
