Americké modely umělé inteligence (AI) nevědomky cenzurují politická témata a přejímají propagandu autoritářských států. ChatGPT, Claude a Gemini při zodpovídání některých citlivých otázek reagují podobně jako čínské cenzurované chatboty, zjistil výzkum, o němž informoval zpravodajský server The Wall Street Journal (WSJ).
Mysleli si, že odpověď budou hledat až ve stáří. Nová studie ale naznačuje, že o zdraví mozku v sedmdesáti nebo osmdesáti letech může být z velké části rozhodnuto už o několik desetiletí dříve. Vědci sledovali tisíce lidí po více než 25 let a v nové studii ukázali, které tři faktory mohou znamenat rozdíl téměř 13 let života bez demence.
Více než 60 zlomků dělových koulí, které dokládají dosud neznámé obléhání hradu Pernštejn, našli archeologové při výzkumu na prvním předhradí hradu. Jejich nález dokládá informaci z jediné kroniky, kterou měli dosud všichni za vymyšlenou, řekl vedoucí výzkumu Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.
Ve škole jsme se učili stovky historických příběhů. Jenže některé z nich nikdy nebyly pravda, jiné časem překryly filmy, propaganda nebo lidová představivost. Poznáte, která známá tvrzení obstála před moderním výzkumem a která se ukázala jako mýty? Připravili jsme kvíz, který umí překvapit i milovníky historie.
Přes pět století ukrývaly andské vrcholky tajemství, které se archeologům dlouho nedařilo rozluštit. „Nešlo jen o samotný akt obětování,“ tvrdí nyní autorka nové studie. Moderní analýza tří mumií inckých dětí totiž naznačuje, že jejich poslední měsíce i samotná smrt mohly vypadat úplně jinak, než se odborníci po desetiletí domnívali.
Malobuněčný karcinom plic patří mezi nejnebezpečnější nádory vůbec. Roste rychle, často se šíří do mozku a možnosti léčby jsou omezené. Nové výzkumy ale ukazují překvapivou věc: nádorové buňky si vytvářejí spojení s nervovým systémem podobná synapsím mezi neurony. Vědci nyní zkoumají, zda by přerušení této komunikace mohlo zpomalit růst nádoru.
Tropický prales nebyl panenskou pustinou, jak se dlouho předpokládalo. Vědci nyní pod hustým porostem v jihozápadní Amazonii objevili stovky monumentálních zemských útvarů. Nové výzkumy ukazují, že v oblasti po staletí vzkvétaly vyspělé společnosti, které dokázaly výrazně přetvářet krajinu.
Vedro není jen okamžitý problém pro naše srdce, jak se ukazuje, nezvykle vysoké teploty v kombinaci s přidruženými jevy jako požáry a extrémní meteorologické jevy klidně na druhém konci světa ovlivňují i naši psychiku. Jenže co s tím?
Horký vzduch ve vlnách veder nad Českem udržuje a stlačuje takzvaná tepelná kupole. Nejde o výjimečný jev, ale standardní meteorologický úkaz, který je ovšem v současnosti unikátní vysokou teplotou vzduchu. V pátek to řekl Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe). Za vyšší teplotou ve srovnání s minulostí stojí podle něj klimatická změna.
Patří k nejprodávanějším doplňkům stravy na bolest kloubů a miliony lidí jej užívají bez konzultace s lékařem. Nový výzkum ale naznačuje, že u lidí, kterým už začíná slábnout paměť, může mít glukosamin úplně jiný účinek, než se dosud předpokládalo. Vědci upozorňují, že právě v této skupině může souviset s rychlejším rozvojem Alzheimerovy choroby.
Analýza stovek silničních kolon ukázala, že jeden z dálničních pruhů se téměř vždy pohybuje rychleji než ostatní.
Rozdíly mezi mužským a ženským viděním nejsou jen oblíbený stereotyp. Výzkumy skutečně ukazují, že se muži a ženy mohou v průměru lišit například při rozlišování barevných odstínů, zpracování pohybu nebo rozpoznávání emocí z tváře.
Poctivě vážíte každou porci, dřete v posilovně, a přesto se ručička váhy odmítá pohnout dolů? Možná děláte chybu, která na první pohled s jídlem vůbec nesouvisí. Nová studie amerických vědců ukazuje, že 90 minut spánku rozhoduje o tom, zda budete hubnout, nebo nevědomky přibírat.
Ukažme si životní situaci dvou lidí v produktivním věku. Dohromady skládají v detailech obraz typický pro početnou skupinu třicátníků a čtyřicátníků, kteří dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Data vyvracejí obecnou představu o nich. Ve stručnosti – tito lidé se spíš práce nebojí a umí se přizpůsobit víc než starší i mladší generace.
Připouštím, že téma klinických studií na první pohled nepůsobí příliš atraktivně. Přesto si myslím, že na něm lze ukázat obecnější problém toho, jak dnes stát komunikuje své priority. A možná i to, co za své priority vlastně považuje.
Srdce a mozek spolu komunikují po celý život. Nová studie naznačuje, že když srdce začne i jen mírně ztrácet schopnost účinně pumpovat krev, mohou se v mozku objevit drobné změny ještě dlouho před tím, než se projeví problémy s pamětí nebo známky demence. Vědci zatím nemluví o přímé příčině, výsledky ale podle nich mohou pomoci odhalit rizikové pacienty mnohem dříve.
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají, že najdou chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.
Vypadají jako z jiného světa a věda o nich neměla ani tušení. Mezinárodní tým vědců hlásí z hlubin oceánu nevídaný úspěch – během pouhých 14 dnů popsal 31 nových živočišných druhů. Samotný počet objevů je pozoruhodný, ještě významnější je ale způsob, jakým k nim dospěli. Kombinace laserového skenování, genetické analýzy a 3D zobrazování může zásadně proměnit výzkum nejméně probádané části planety.
Být šťastný, mít pocit radosti a pohody je pro mnohé z nás překvapivě obtížné. Často může záměrné hledání štěstí dokonce vést k jeho úbytku. Je to jako snažit se chytit mokré mýdlo: čím pevněji ho svíráte, tím rychleji vám vyklouzne. U starých lidí je to ale jinak, zdá se, že vůči tomuto paradoxu jsou z velké části imunní.
