Demence nevzniká jen z jediné příčiny a lékaři stále neumějí přesně vysvětlit, proč u některých lidí propukne, zatímco u jiných ne. Probíhající výzkum ale stále přesněji ukazuje, že část rizika ovlivňuje životní styl, zdraví srdce, sluch nebo prostředí, v němž žijeme. WHO proto vydala nová doporučení, která mají pomoci nástup nemoci oddálit.
Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.
O víkendu si přispíte, snídani posunete a večeře se protáhne do pozdějšího večera. Zdánlivě nevinná změna režimu ale může mít větší význam, než se dosud předpokládalo. Nová studie, která celkově sledovala více než sto tisíc lidí, ukazuje, že u mužů souvisí každý další hodinový posun v čase jídla s citelně vyšším rizikem srdečních onemocnění.
Každý den pár minut, několik slovíček, krátké cvičení a odměna. Právě na pravidelnosti stojí úspěch aplikací jako Duolingo. Po měsících používání ale přichází důležitá otázka: umí člověk díky nim skutečně cizí jazyk, nebo jen velmi dobře zvládá úkoly v aplikaci?
Zvíře se schoulí do klubíčka, výrazně zpomalí metabolismus a jeho tělesná teplota klesne. Pak v tomto stavu vydrží celé týdny. Vědci nyní udělali důležitý krok k pochopení toho, jak mozek podobný proces spouští. Objevili skupinu neuronů, která rozhoduje o tom, zda se zvíře vydá do hibernace. Dokážeme je jednou napodobit?
Měla být šetrnější alternativou k plastu. Jenže papírová brčka mohou mít vlastní problém. Vědci v nich opakovaně našli takzvané věčné chemikálie, které se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně. Nejnovější výzkum ukázal, že právě papírová brčka jich obsahovala ze zkoumaných materiálů nejvíce. Prostá výměna plastu za papír tak nemusí být ekologickým řešením, za jaké jsme ji považovali.
Káva pro miliony lidí znamená především ranní dávku kofeinu. Nový výzkum ale ukázal, že množství, které lidé běžně vypijí, souvisí s překvapivými rozdíly uvnitř jejich těla. Týkají se množství tuku a svalů, metabolismu cukrů, ale také pohlavních hormonů. A právě u nich vědci narazili na rozdíl mezi muži a ženami, který přetrval i po zohlednění životního stylu.
Příznaky Parkinsonovy choroby se vědci snaží hledat na místech, která by ještě před několika lety působila nečekaně. Studie se zaměřily například na krev, vlasy nebo ušní maz. Souvislosti s onemocněním hledají vědci také ve způsobu řeči či v psychickém zdraví. Nový výzkum však ukazuje, že další vodítko by se mohlo skrývat ještě docela jinde: v obyčejném kreslení.
Kdy během dne jíme, může být pro hubnutí i metabolické zdraví důležitější, než se dlouho předpokládalo. Výzkumy naznačují, že tělo zpracovává stejnou porci jinak ráno, odpoledne a večer a že pozdní jídlo může ovlivnit hlad, krevní cukr i ukládání tuku.
Dolly Partonová žila v přepychu a utrácela za plastické operace, ve skutečnosti ale měla i svou druhou tvář. Za štědrost dostala v roce 2022 Carnegieho medaili pro mecenáše, která ji ocenila jako „jednu z nejštědřejších filantropek zábavního průmyslu“. Jméno Dolly Partonové bylo v 90. letech skloňované ještě z jednoho důvodu, který vědce dodnes uvádí do rozpaků.
Jennifer Anistonová se v roce 2005 nečekaně stala jednou z nejcitovanějších tváří moderní neurovědy. Ne proto, že by sama bádala v laboratoři, ale díky snímku, který posloužil přelomovému experimentu. Ten zásadně proměnil představy o tom, jak lidská hlava ukládá klíčové vzpomínky.
Když se mluví o zdravé snídani, obvykle se řeší hlavně to, co si člověk položí na talíř. Rozsáhlá studie více než 31 tisíc dospělých ale naznačuje, že roli může hrát také čas. Vědci sledovali první i poslední jídlo dne a následně úmrtnost. Výsledky ukázaly výrazný vzorec. Zároveň však varují před jednoduchým návodem, kdy přesně bychom měli jíst.
Léčba rakoviny kůže je na prahu revoluce. Nová mRNA vakcína vyráběná pacientům přímo na míru dokáže vycvičit imunitní systém tak, aby dohledal a zničil zárodky nejsmrtelnějšího melanomu. Přelomové výsledky testů dávají naději tisícům nemocných včetně Čechů. Slibně rozjetý výzkum ale v USA naráží na tvrdé škrty Trumpovy administrativy a novou politiku ministerstva zdravotnictví.
Krev lidí, kteří překročili věk 110 let, ukrývá nečekanou zbraň. Výzkumníci zjistili, že jejich imunitní systém v pozdním věku neslábne, ale naopak vytváří početnou armádu buněk schopných ničit zárodky nádorových onemocnění.
Je to scéna, kterou znají rodiče po celém světě. Dítě sedí u mobilu nebo tabletu, rodič oznámí, že je konec, a během několika sekund přijde pláč, vztek nebo vyjednávání o „ještě pěti minutách“. Není divu, že právě podobné situace posilují představu, že obrazovky jsou pro děti něco jako droga. Jak moc jim skutečně škodí?
Předseda Akademie věd ČR (AV ČR) Radomír Pánek požádal ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) o navýšení rozpočtu na příští rok o 900 milionů korun. Letos instituce hospodařila s 8,05 miliardy. Podle Pánka se na podobě rozpočtu nedohodli, jednání proto budou opakovat.
Archeologové pod vedením vědců ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumají svatyni nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Podle nich přes 6500 let sloužila jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce. Nyní zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě, o tisíc let starší než britský Stonehenge, řekla v úterý mluvčí ZČU Andrea Čandová.
Archeologové pod vedením vědců ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumají svatyni nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Podle nich přes 6500 let sloužila jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce. Nyní zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě, o tisíc let starší než britský Stonehenge, řekla v úterý mluvčí ZČU Andrea Čandová.
Americké modely umělé inteligence (AI) nevědomky cenzurují politická témata a přejímají propagandu autoritářských států. ChatGPT, Claude a Gemini při zodpovídání některých citlivých otázek reagují podobně jako čínské cenzurované chatboty, zjistil výzkum, o němž informoval zpravodajský server The Wall Street Journal (WSJ).
