Vitamin C si lidé spojují hlavně s imunitou. Nová rozsáhlá studie ale naznačuje, že jeho význam může sahat mnohem dál. Japonští vědci zjistili, že senioři s vyšší hladinou vitaminu C v krvi měli lépe zachovanou strukturu mozku a silnější propojení jeho klíčových oblastí.
Ještě nedávno se mluvilo hlavně o robotech v továrnách. Nejnovější analýzy ale ukazují docela jiný obrázek: umělá inteligence nejrychleji zasahuje kancelářské profese založené na textu, datech a komunikaci. Překladatelé, programátoři, zákaznická podpora i analytici tak nemusejí z trhu práce zcela vymizet, jejich práci však do budoucna zřejmě čeká výrazná proměna.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dospělým věnovat se týdně alespoň 150 minut aerobní aktivitě střední až vyšší intenzity. Mezi takové činnosti se standardně řadí například svižná chůze, běh nebo jízda na kole. Jak ale ukazuje nejnovější výzkum, chtějí-li lidé skutečně výrazně snížit riziko infarktu, mrtvice a dalších kardiovaskulárních rizik, měli by cvičit mnohem víc.
Plošný zákaz přístupu dětí k sociálním sítím není účinným řešením, vytváří falešný pocit bezpečí, varují ve společném stanovisku výzkumníci z Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci.
Někdo odchází z letního večera bez jediného štípance, zatímco jiný je během pár minut doslova posetý komářími kousanci. Dlouhá léta kolovaly teorie o krevních skupinách nebo barvě vlasů, nová vědecká zjištění ale ukazují mnohem složitější obraz. Výzkumníci nyní odhalují, jaké signály komáři sledují a proč některé lidi považují za neodolatelný cíl.
Mars už desítky let překvapuje vědce stopami dávné geologické minulosti. Nyní ale výzkumníci narazili na objev, který na Rudé planetě dosud nikdo neviděl. V úlomku marťanského meteoritu objevili zcela nový typ horniny a minerál, který může změnit představy o tom, jak se planeta před miliardami let vyvíjela. Odpověď na otázku, odkud pochází, však zatím zůstává otevřená.
Nová vědecká studie znovu otevírá otázku, jaký skutečný dopad mají vakcíny proti covidu-19 v dlouhodobém horizontu na lidské zdraví. Zatímco původní očekávání se soustředila především na ochranu před infekcí a těžkým průběhem nemoci, stále více výzkumů naznačuje, že jejich vliv může sahat mnohem dál: dokonce až k prevenci závažných kardiovaskulárních onemocnění.
Cukr bývá označován za jednoho z hlavních viníků moderních zdravotních problémů, a proto se ho mnoho lidí snaží ze svého jídelníčku zcela vyřadit. Nový výzkum ale naznačuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že úplná absence cukru vedla u pokusných zvířat k nečekaným změnám v metabolismu i střevnímu prostředí. Jak je možné, že snaha jíst zdravě může mít i stinnou stránku?
Druhý Čech v historii se vydá do vesmíru. Astronaut Aleš Svoboda má letět na mezinárodní vesmírnou stanici příští rok. Vynést by ho tam měla v lodi Dragon raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Cesta je součástí projektu Česká cesta do vesmíru. Na něm se podílí i pracovník pražského planetária a popularizátor kosmonautiky Jan Spratek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co českého astronauta čeká.
Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.
Infarkt nebo mrtvice často nepřicházejí bez varování. Nová rozsáhlá studie, která sledovala více než devět milionů lidí, ukazuje, že za drtivou většinou závažných srdečně-cévních příhod stojí jen několik známých rizikových faktorů. Zároveň ale odhaluje překvapivý rozdíl mezi muži a ženami a naznačuje, že některé příčiny infarktů stále podceňujeme.
Konec polykání léků a píchání injekcí. Chroničtí pacienti by mohli mít „továrnu“ na tvorbu medikamentů přímo ve svých střevech. Léky by jim tam průběžně vyráběli a dávkovali geneticky upravení měchovci. Tedy střevní paraziti. S novinkou přišli australští a američtí vědci. Úspěšně ji také ověřili. Minulý týden o tom informovali v prestižním magazínu Nature.
Desetiletý výzkum ukázal, že pro ochranu před infarktem, rakovinou či cukrovkou nestačí jíst zdravé potraviny jen ve velkém množství. Klíč k dlouhověkosti podle všeho znaly už naše babičky: na barevné skladbě našeho jídla totiž záleží. A dobrá zpráva je, že se do výběru dostaly i maliny a čokoláda.
Olivový olej bývá symbolem zdravého jídelníčku a rybí tuk zase doporučovaným spojencem srdce i mozku. Nový výzkum ale naznačuje, že u jednoho z nejsmrtelnějších typů rakoviny může hrát roli něco jiného, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že různé druhy tuků mohou ovlivňovat vznik nádoru zcela opačným způsobem. Co přesně objevili a koho by výsledky měly zajímat?
Co se stane, když část těla oddělíte od zbytku organismu? Většinou rychle odumře. Vědci však nyní narazili na výjimku, která připomíná scénář ze sci-fi hororu. Při výzkumu mořské okurky zjistili, že oddělené kusy její tkáně dokážou dál růst, hojit se a přežívat celé roky bez spojení s původním tělem.
Ještě před pár lety byli zbrojaři pro banky a investory systematicky opomíjenou oblastí. Ta doba už je ale zjevně pryč. Rychlý růst českého obranného průmyslu, zejména po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022, je jedním z největších příběhů české ekonomiky posledních let.
Bez partnerského vztahu žije v Česku zhruba 18 procent dospělých. Zatímco ženy častěji zůstávají single dobrovolně a jsou se svým stavem spokojenější, u mužů bývá příčinou spíše to, že nejsou schopní si najít partnerku. Vyplývá to z aktuální rozsáhlé studie Současná česká rodina.
Na první pohled jde jen o obyčejnou ingredienci z kuchyně. Česnek ale vědci už roky zkoumají i jako možného spojence v boji proti vysokému cholesterolu a srdečním nemocem. Jenže právě tady začíná problém: záleží totiž nejen na tom, kolik ho sníte, ale hlavně, jakým způsobem ho připravíte. Některé formy mohou mít jen mizivý efekt, jiné naopak slibují daleko víc, než se dosud myslelo.
Ještě před několika lety by podobné tvrzení znělo spíš jako science fiction. Dnes na rozluštění zvířecí komunikace pracují lingvisté, biologové, odborníci na umělou inteligenci i kryptografové. A největší technologické firmy i neziskové organizace otevřeně mluví o tom, že otázka už nestojí „zda“, ale „kdy“ lidé zvířecí řeči porozumí.
Touha zpomalit stárnutí není nová. Zatímco dřív lidé hledali elixír mládí, dnes se obracejí k biohackingu, přerušovanému půstu nebo konceptu takzvaných modrých zón. Sociální sítě zaplavují návody na dlouhověkost, vědci ale upozorňují, že část populárních teorií stojí na zjednodušeních a některé sliby zatím nemají dostatečně pevné důkazy.
