Papež Lev XIV. ve čtvrtek v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný válkou a apeloval na strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s oběťmi přírodních katastrof.
Podle západních zdrojů dostává ruský prezident Vladimir Putin od armádního velení a bezpečnostních služeb informace, které nadsazují úspěchy na frontě a zlehčují vlastní ztráty. Tyto zkreslené interpretace posilují jeho přesvědčení, že Rusko může válku vyhrát, a přispívají k tomu, že Kreml odmítá přistoupit na mírové podmínky.
Na Štědrý den 1914 se v zákopech první světové války zpívalo, mluvilo a místy i hrálo fotbal. Příměří trvalo krátce, válka ještě dlouho.
Život na pozici plyne rychle. Na vzduch se dostanu jen pár minut denně, a tak si ten krátký pohled na svět užívám. Venku nemůžete být příliš dlouho kvůli ruským dronům. Každý výstup ze sklepa znamená otevřít dveře a nejdřív bedlivě poslouchat, jestli neslyšíte bzučení dronu. Pak se důkladně rozhlídnout do krajiny kolem. Vchod je pro jistotu opatřen slabou sítí, aby dron nemohl zalétnout do budovy.
„Bez ohledu na to, zda válka bude pokračovat, nebo nastane příměří, ukrajinská armáda se musí změnit. A to okamžitě. V obou scénářích je v sázce totéž, a to přežití státu.“ Těmito slovy varuje Ukrajinu i svět jeden z nejschopnějších ukrajinských velitelů a zároveň kontroverzní krajně pravicový politik Andrej Bilecki, velitel 3. armádního sboru. Text přinesl ukrajinský server nv.ua.
Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že drtivá většina Ukrajinců není ochotna přistoupit na mírové podmínky, které by znamenaly úplné vyklizení Doněcké oblasti. Navzdory pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu a sílícímu diplomatickému tlaku ze strany Spojených států zůstává odhodlání obyvatel bránit integritu země vysoké.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
V současné době je situace v oblastech, kde operují ukrajinské ozbrojené a obranné síly, „skutečně obtížná“, protože ruská armáda vede strategickou ofenzivu podél téměř celé frontové linie. To uvedl Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny generál Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro německou televizi ZDF.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.
Dne 14. prosince 1995 podepsali v Paříži prezidenti Srbska, Chorvatska a Bosny tzv. Daytonskou mírovou dohodu. Skončila tak nejstrašnější válka v Evropě od roku 1945, která si v třímilionové zemi vyžádala 100 tisíc obětí. Jak se něco takového mohlo v Evropě po pádu železné opony stát? Mohla Evropa reagovat rychleji? Došlo by k míru bez Američanů?
Norští analytici zkoumali dva možné výsledky ukončení války na Ukrajině a jejich možný dopad na bezpečnost Evropy. Podle jejich zprávy by ustoupení ruským požadavkům stálo Evropu dvakrát tolik, než kdyby podpořila Kyjev.
Evropské země se připravují na možnou hrozbu ruského útoku na některý ze členských států NATO. Deník Wall Street Journal (WSJ) odhalil podrobnosti o tajném plánu, který pro případ války s Ruskem vypracovalo Německo.
Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.
Ruské zdroje hojně využívají ukrajinskou mobilizaci k šíření chaosu a strachu ve společnosti. Výjimkou není překrucování faktů či vytváření polopravd. "Ukrajina legalizovala střílení do důstojníků odvodu," šíří se například ruskými médii a sociálními sítěmi.
Náměstek šéfa Pentagonu Daniel Driscoll v Kyjevě varoval ukrajinskou stranu, že Rusko vyrábí střely dlouhého doletu rychleji, než je spotřebovává, a potichu si tak vytváří zásoby schopné zlomit ukrajinskou obranu jediným masivním úderem. Mírový plán předložený západním delegacím se tak odehrával v atmosféře rostoucí naléhavosti – Kreml podle amerických dat získává v arzenálu nebezpečnou převahu.
Francie zavede příští rok dobrovolnou placenou vojenskou službu pro mladé. Do zbraně se tak od příštího léta mohou hlásit lidé ve věku 18-19 let. Oznámení přichází týden poté, co šéf francouzské armády Fabien Mandon prohlásil, že se Francouzi musí do budoucna připravit obětovat své děti. Reakce francouzských politiků na sebe nenechala dlouho čekat.
Zatímco USA s Ruskem a Ukrajinou dojednávají mír, více než tři a půl roku od začátku války stále umírají lidé. Ani jedna strana počty svých padlých nezveřejňuje. Odhady ale předpokládají, že větší ztráty mají Rusové. Západní tajné služby uvádějí, že celkové ruské ztráty včetně nezvěstných a zraněných můžou činit více než jeden milion mužů. Novinářům se podařilo ověřit identitu 150 tisíc z nich.
