Bezpečnostní konference v Mnichově ukázala hlubokou proměnu světa. Zatímco USA pod vedením Donalda Trumpa mění kurz, evropští lídři varují, že starý řád skončil. Naděje na rychlý mír na Ukrajině slábnou a Kyjev marně žádá o pevné bezpečnostní záruky. Podle informací listu The Kyiv Independent vládne mezi spojenci spíše skepse než optimismus.
Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.
Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, kdy je u moci.
Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Když se potřebujete odpojit od internetu a mobilního signálu a pár dní si v horské přírodě vychutnávat ticho a jednoduchou stravu, asi vás nenapadne, že jedno z nejlepších míst na takový odpočinek se nachází v křesťanském klášteře v… ano, v Sýrii.
Zatímco v okupovaných oblastech na Ukrajině se terčem ruských perzekucí stávají především kněží ukrajinského patriarchátu, katolíci nebo protestanti, hrozbě vězení čelí i pravoslavní duchovní v samotném Rusku, kteří vyjádřili nesouhlas nebo náznak nesouhlasu s válkou.
Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov nastupuje s ambiciózním plánem: technologií porazit Rusko. Po úspěších v digitalizaci má nyní za úkol modernizovat armádu, zprůhlednit nákupy a efektivněji využívat drony. Jeho příchod však budí i obavy u konzervativního velení. List Ukrajinska Pravda zmapoval, co od mladého reformátora čekají vojáci přímo na frontě.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Írán minulý týden odhalil svou vizi války se Spojenými státy. V podrobném plánu zveřejněném agenturou Tasním, napojenou na Islámské revoluční gardy, popisuje údery na americké základny, otevření nových front prostřednictvím spojeneckých milic, kybernetickou válku i snahu paralyzovat globální obchod s ropou.
Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.
Na Ukrajinu se vrátily drsné mrazy, teploty od začátku týdne padají až k minus 20. Do toho pokračují ruské útoky na energetiku.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě války. Řekl to podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí.
Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
