„Dnes jsou to přesně čtyři roky. Moje druhé narozeniny,“ vítá mě ve své kanceláři vedoucí úřadu městské rady v ukrajinské Buči Dmytro Hapčenko. Právě v polovině března 2022 totiž utekl z ruského zajetí. Dnes jeho práce není jen o razítkách a rozpočtech. Stal se kronikářem hrůzy, kterou způsobili v jeho městě Rusové. Jeho posláním je, aby se na jména obětí nezapomnělo.
Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, vyzval dnes papež Lev XIV. při kázání Městu a světu. Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.
Íránské revoluční gardy vedou kampaň na nábor dětí do bezpečnostních a podpůrných rolí už od 12 let. Po smrti malého chlapce, který podle stanice BBC pomáhal na checkpointu v Teheránu, sílí obavy lidskoprávních organizací, které angažmá dětí mladších 15 let označují za válečný zločin. Podobné praktiky přitom Írán využíval už během války s Irákem v 80. letech. Dnes se znovu vracejí.
Americký prezident Donald Trump tento týden pohrozil rozšířením útoků na íránskou vodní a energetickou infrastrukturu. Takový krok by znamenal zásah proti klíčové civilní infrastruktuře a z pohledu mezinárodního práva by mohl být považován za válečný zločin. Kde leží hranice mezi legitimním cílem a válečným zločinem, vysvětluje expert na mezinárodní právo Otakar Foltýn.
Možné prezidentské volby na Ukrajině mohou zásadně přepsat politickou mapu země – a přinést dlouho diskutovaného vítěze z řad armády. Ihor Hryniv, politolog a bývalý poslanec bloku exprezidenta Porošenka, v rozhovoru pro Rádio Svoboda odhaduje, že pokud by se volby konaly v nejbližší době, největší šanci na vítězství má bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se ve středu výrazně snížila a vrátila se pod hranici 50 eur (zhruba 1200 korun) za megawatthodinu (MWh). Za poklesem stála naděje, že Spojené státy v brzké době ukončí válku s Íránem, napsala agentura Reuters.
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.
Americký požadavek na účast ostatních členských států Severoatlantické aliance (NATO) v konfliktu na Blízkém východě nedává smysl, řekl ve středu novinářům prezident Petr Pavel po návštěvě pracovišť Akademie věd ČR v Praze. Uvedl, že NATO bylo založeno jako obranná aliance.
Spojené státy zvažují takzvaný „závěrečný úder“ proti Íránu, jehož součástí by mohlo být i obsazení strategického ostrova Chárg. Podle odborníků by však šlo o mimořádně riskantní a náročnou operaci, která by mohla vést k přímým bojům a vysokým ztrátám, aniž by vyřešila hlavní problém – průchodnost Hormuzského průlivu.
Jako vystřižení z filmu o Robocopovi. Ukrajinská armáda začíná na frontě používat tzv. exoskelety, které vojákům umožňují unést tuny munice a vydržet déle v akci. Moderní technologie zatím pomáhá dělostřelcům u Pokrovsku. Nasazením svých robotizovaných vojáků se Ukrajině zároveň povedlo předstihnout nejpokročilejší armády světa.
Ruské město Karabaš, označované za nejšpinavější na světě, se proslavilo oscarovým snímkem Pan Nikdo proti Putinovi v česko-dánské koprodukci. Dokument mimo jiné zachycuje i osudy mladých mužů odcházejících na frontu. Novinářům se jejich příběhy podařilo vypátrat. Popisujeme, proč Rusové odcházejí na frontu na západě země a kolik z nich se už nevrátí.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají přístup k dalšímu leteckému palivu, aby sebraly odvahu a přepravu ropy přes Hormuzský průliv si zajistily vlastními silami.
Trumpova administrativa prezentuje válku v Íránu na svých sociálních sítích skrze videohry, animované seriály a akční filmy. Američtí veteráni příspěvky silně zkritizovali, Bílý dům se brání tím, že podporuje vlastenectví.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Za války to jiné být nemůže. Lidé se mají hůř. Alespoň s takovým názorem žije větší část ruské společnosti. Iluze „normálního“ života, kterou měla skrz dostupné konzumní zboží (i to sankcemi omezené) a propagandou vytvořeného obrazu války „jen v televizi“, začíná kolabovat. V pátém roce konfliktu začíná Rusy válka dohánět čím dál víc. A ruský režim už nechce nebo nemůže tuto iluzi dál podporovat.
Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny na uzavřené schůzce s předními obchodními lídry a oligarchy navrhl, aby dobrovolně přispívali do rozpočtu na financování války. Zároveň řekl, jaké jsou jeho další válečné plány. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova popřel, že by s návrhem přišel Putin, iniciativa podle něj vzešla od jednoho z podnikatelů.
Ruský „aligátor“ měl být postrachem ukrajinských tanků. Místo toho skončil na zemi po zásahu levného dronu. Ukrajinci u Pokrovsku znovu ukázali, jak se na frontě mění pravidla hry. Zbraň, která měla být téměř nedotknutelná, zničil improvizovaný prostředek za zlomek ceny.
Bůh podle papeže Lva XIV. odmítá modlitby lídrů, kteří začínají války a mají ruce od krve. Papež to prohlásil na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu před desítkami tisíc věřících, kteří si přišli připomenout Květnou neděli. Jeho slova byla neobvykle ostrá a nejspíš souvisí s již měsíc trvající válkou Spojených států a Izraele proti Íránu.
Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.
