Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.
Delší trvání konfliktu na Blízkém východě může vést ke snížení podpory pro Ukrajinu ve válce s Ruskem, varoval v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj pomáhá íránskému režimu.
„Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. A to si každý na světě uvědomuje,“ říká polský expert na mezinárodní vztahy Slawomir Debski, který byl v Praze na pozvání Pražského centra transatlantických studií CEVRO univerzity.
Pokrovsk stále ještě není kompletně v ruských rukou. Kosťantynivka nepadla. Rusové jsou vytlačení z Kupjansku i z Dnětropetrovské oblasti. Sumy jsou pevně v ukrajinských rukou. Záporoží není v dosahu ruských dronů. Zastavení ruského postupu umožnilo vybudovat řadu záložních obranných linií. A hlavně – Ukrajinci poprvé za několik let zatlačují Rusy zpět.
Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?
Zatímco Donald Trump označuje současný konflikt za historickou šanci na svržení íránského režimu, analytici upozorňují, že další vývoj může mít velmi různé podoby – od pragmatického kompromisu až po chaotickou destabilizaci země. Deník Aktuálně proto přináší čtyři možné scénáře dalšího vývoje s komentářem experta na Blízký východ Břetislava Turečka.
V zahraničí momentálně uvázly tisíce cestujících z Česka. Důvodem jsou íránské raketové útoky na Blízkém východě, které ochromily leteckou dopravu v oblasti. Mnoho Čechů si tak musí protáhnout čas v zahraničí a nemohou dorazit do práce. Advokát Tomáš Procházka vysvětluje, jak se v takovém případě zachovat a co řešit.
Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump.
"Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi," prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.
V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.
„Můžeme mluvit o nejúspěšnější a nejefektivnější dekapitační operaci v dějinách válčení,“ říká pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr. Írán podle něj dokáže udržet současnou intenzitu raketových útoků už jen několik dní. V rozhovoru rozebírá také příčiny vzdušné dominance USA a Izraele i dopady konfliktu na Rusko.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Zpráva, která obletěla svět a může znamenat jeden z nejzásadnějších momentů moderních dějin Blízkého východu: podle izraelských médií byl íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zabit při izraelsko-amerických úderech na cíle v Íránu. Írán zatím oficiální potvrzení neposkytl. Kdo byl muž, který více než tři a půl dekády stál na samotném vrcholu íránské moci?
Ukrajinští odstřelovači ze 42. brigády popisují drsnou realitu na frontě. Rusové podle nich často bojují v opilosti a střílejí se i mezi sebou. Role střelců se ale mění. Kvůli všudypřítomným dronům je stále těžší najít bezpečnou pozici. I přesto dokážou jediným výstřelem na důstojníka zastavit celý útok a vnést do řad nepřítele naprostý chaos.
Ruské hospodářství se ocitlo v tzv. zóně smrti – země nyní padá do stavu, ze kterého už možná není ani návratu, varuje analýza listu The Economist. Zbrojovky sice jedou naplno, zbytek země ale strádá. I přesto Vladimir Putin ale věří, že se Západ vyčerpá dřív než on, a proto v boji pokračuje i za cenu možného budoucího kolapsu.
Cíl 50 000 mrtvých ruských vojáků měsíčně je realistický, tvrdí velitel ukrajinské brigády bezpilotních prostředků K2 Kyrylo Veres. Expanzi armády podle něj brzdí nedostatek důstojníků, příliš často se veliteli stávají nezkušení důstojníci. Na jednoho vojáka v první linii připadá dvanáct vojáků týlového zabezpečení. Válku ve stále větší míře přebírají robotické systémy. Rusům jejich model vychází.
Před několika dny to byly čtyři roky od momentu, kdy Vladimir Putin vyhlásil zahájení své speciální vojenské operace a rozpoutal největší válku na evropském kontinentu od roku 1945.
Uplynulý týden velmi dobře ukázal, jak rozdílní lidé i strany vládnou současnému Česku. Tyto rozdíly nejlépe „nasvítilo“ výročí vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy šéf SPD Tomio Okamura nekritizoval Rusko, ale Ukrajinu. Naopak předseda Motoristů Petr Macinka se Ukrajinců jednoznačně zastal. No a šéf ANO a vlády Andrej Babiš se snažil kličkovat mezi Okamurou a Macinkou.
