Náboráři ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kteří se dříve specializovali na přesvědčování Rusů, aby bojovali na Ukrajině, dostali jiný úkol - verbovat ekonomicky slabší Evropany k páchání násilností na území států NATO. S odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb to napsal deník Financial Times (FT).
Z malé iniciativy, která vozila na frontu neprůstřelné vesty s nápisem „Vrať se živý“, se stal klíčový dodavatel armády – a přitom charitativní organizace. Jen dronů dodala už 85 tisíc a její projekt Dronopád pomáhá sestřelovat ruské Šáhedy a chránit ukrajinská města a vojáky před dalšími útoky.
Ukrajinský protikorupční úřad NABU dnes oznámil zatčení bývalého ministra energetiky Hermana Haluščenka. Parlament loni v listopadu Haluščenka odvolal z postu ministra spravedlnosti, který tehdy zastával, v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem v energetickém sektoru. Haluščenko byl zatčen při pokusu opustit zemi. Píše o tom agentura AFP.
Zatímco v okupovaných oblastech na Ukrajině se terčem ruských perzekucí stávají především kněží ukrajinského patriarchátu, katolíci nebo protestanti, hrozbě vězení čelí i pravoslavní duchovní v samotném Rusku, kteří vyjádřili nesouhlas nebo náznak nesouhlasu s válkou.
Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Ukrajinská armáda postoupila v Záporožské oblasti. Podle vysokého úředníka NATO k tomu pomohlo vypnutí satelitního internetu Starlink, který ruské jednotky na frontě zneužívaly k řízení útoků a dronů. Společnost SpaceX terminály odpojila na žádost Kyjeva. Rusko teď čelí velkým potížím s velením, protože vlastní náhradu za systém Elona Muska zatím nemá.
Spekulace o možném konání prezidentských voleb na Ukrajině otevřely otázku, zda by Volodymyr Zelenskyj dokázal obhájit svůj mandát a kdo by ho případně mohl nahradit. Pozornost se v této souvislosti soustředí především na bývalého velitele armády Valerije Zalužného, který v současnosti působí jako velvyslanec ve Velké Británii. On sám ovšem tyto spekulace opakovaně odmítá – alespoň prozatím.
I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.
Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl diskvalifikován z olympijského závodu. Navzdory zákazu MOV chtěl mít na helmě sportovce zabité Rusy. MOV mu dokonce odebral i akreditaci, vrátil mu ji až po třech hodinách. Ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj mu nyní udělil Řád svobody.
Soudní dvůr Evropské unie by měl zrušit rozhodnutí Evropské komise, která uvolnila Maďarsku část peněz ze zablokovaných fondů. Doporučila to ve čtvrtek generální advokátka soudu, podle jejíhož názoru nesmí komise vyplácet ani část peněz, dokud Budapešť nesplní její požadavky. Názor advokátů není pro soud závazný, obvykle k němu však přihlížejí.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov nastupuje s ambiciózním plánem: technologií porazit Rusko. Po úspěších v digitalizaci má nyní za úkol modernizovat armádu, zprůhlednit nákupy a efektivněji využívat drony. Jeho příchod však budí i obavy u konzervativního velení. List Ukrajinska Pravda zmapoval, co od mladého reformátora čekají vojáci přímo na frontě.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Brusel z „otevřeného vyhlášení války Maďarsku“. Orbán tím reagoval na nový plán Evropské unie, který počítá s částečným přijetím Ukrajiny mezi členské státy už v roce 2027. Všechno se ale může změnit, pokud Orbánova strana Fidesz prohraje dubnové parlamentní volby.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho švýcarský protějšek a úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Ignazio Cassis si v pátek při jednání v Moskvě vyměnili dárky. Na záběrech ze schůze je slyšet věta bývalého švýcarského prezidenta, který narážel na nynější geopolitickou situaci.
Armáda není schopná postavit do pole víc než 10 tisíc vojáků. Královské námořnictvo dokáže nasadit pouze deset válečných lodí. Královské letectvo má 40 letounů – desetinu toho, co v době studené války. A připočtěte k tomu chronický nedostatek munice. Bývalý náčelník britského generálního štábu Nick Carter varuje, že britské ozbrojené síly slábnou. A protivníci si toho všímají.
Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.
