Bezpečnostní konference v Mnichově nepřinesla podle šéfredaktora Voxpotu Vojtěcha Boháče zásadní posun v podpoře Ukrajiny ani jasnější vizi evropské bezpečnosti. Mezitím Rusko pokračuje v hybridní válce. Právě vlivové ruské operace se Boháčovu týmu podařilo rozkrýt až k neprůhledným zahraničním strukturám a kontaktům sahajícím do ruského prostředí.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.
Ukrajinský Vysoký protikorupční soud stanovil kauci pro někdejšího ministra energetiky a spravedlnosti Hermana Haluščenka, který je ústřední postavou velkého korupčního skandálu. Z vazby může být propuštěn po zaplacení 200 milionů hřiven, to je v přepočtu více než 94 milionů korun.
Český paralympijský výbor zásadně nesouhlasí s účastí Rusů a Bělorusů na březnové paralympiádě. „Kvůli agresi na Ukrajině tam nemají co dělat,“ uvedl jeho předseda Zbyněk Sýkora.
Jen pár dnů zbývalo do letošního čtvrtého výročí zahájení ruské války proti Ukrajině, když na pražském Břevnově křepčili „folkloristi“ napojení na prokremelský motorkářský gang Noční vlci či donské kozáky bojující proti Ukrajincům. Plesu se v sobotu 7. února zúčastnili i zástupci sankcionovaného Ruského domu v čele s jeho vedoucím Igorem Girenkem. Deník Aktuálně.cz popisuje vazby mezi nimi.
Těsně před zahájením devátého sjezdu Strany práce se Kim Čong-un s dcerou Ču-e vydal zkontrolovat nové sídliště pro rodiny severokorejských vojáků, kteří padli na Ukrajině. Na sídlišti právě slavnostně dokončili 10 tisíc bytů. Státní televize přitom nepřehlédla ani „neformální“ návštěvu herního centra, obchodu s hudebními nástroji nebo veterinární kliniky.
Od konce ledna kvůli ruskému dronovému útoku neproudí žádná ropa na Slovensko ani do Maďarska. Přestože škody způsobily ruské zbraně, slovenský premiér Robert Fico i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obviňují z narušení provozu vládu v Kyjevě. Obě země v odvetě zastavily vývoz nafty na Ukrajinu.
Bezpečnostní konference v Mnichově ukázala hlubokou proměnu světa. Zatímco USA pod vedením Donalda Trumpa mění kurz, evropští lídři varují, že starý řád skončil. Naděje na rychlý mír na Ukrajině slábnou a Kyjev marně žádá o pevné bezpečnostní záruky. Podle informací listu The Kyiv Independent vládne mezi spojenci spíše skepse než optimismus.
Slovenská vláda ve středu kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.
Nedostatek raket protivzdušné obrany nutí Kyjev hledat levnější řešení. Ukrajinská armáda proto pracuje na nasazení laserového děla, která má levně a efektivně čelit masovým útokům ruských sebevražedných dronů.
Česko nabízí Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který o tom v úterý jednal v Bratislavě se slovenským premiérem Robertem Ficem. Stávající řešení by podle Havlíčka umožnilo dodávat na Slovensko jen menší množství suroviny, pro větší objem dodávek by bylo potřeba technických úprav.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
Policii se postupně daří rozkrývat podvody se sociálními dávkami pro ukrajinské uprchlíky. Vysoký úředník ministerstva práce deníku Aktuálně.cz řekl, že klíčové opatření, které může efektivně bránit tomu, že peníze proudí tam, kam mají, se státu zatím nedaří zavést. A ukázal na policii.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, kdy je u moci.
Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Náboráři ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kteří se dříve specializovali na přesvědčování Rusů, aby bojovali na Ukrajině, dostali jiný úkol - verbovat ekonomicky slabší Evropany k páchání násilností na území států NATO. S odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb to napsal deník Financial Times (FT).
