








Mimo pódium se odehrála scéna, kterou žijí sociální sítě. Prezident Petr Pavel se měl na akci Milionu chvilek na podporu Ukrajiny vymezit proti tezi, že je „lídrem opozice“. „Máte mé slovo, že to budeme odvádět od vaší osoby,“ slíbil předseda spolku Mikuláš Minář na virálních záběrech. Milion chvilek následně zveřejnil nesestříhané video z konverzace obou mužů, které na situaci vrhá jiné světlo.



Ruský vojenský velitel Roman Demurčijev se své rodině a kolegům chlubil mučením, popravami a znesvěcováním těl ukrajinských vojáků. Vyplývá to z archivu jeho korespondence z let 2022 až 2024. Se zjištěním přišli investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, kteří podle svých slov pravost informací ověřili.



Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.



Lidská práva jsou po celém světě ohrožena, uvedl na úvod 61. zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) generální tajemník OSN António Guterres. K jejich utlačování vede vládnutí silou, které omezuje respektování zákonů, doplnil podle agentur Reuters a AFP. Zmínil konflikty v Súdánu, Pásmu Gazy, na Ukrajině, či v Barmě, připomněl také rozsáhlé demonstrace v Íránu.



Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.



Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.



„Ti, kdo dokážou spojit evropskou průmyslovou výrobu s ukrajinskou agilitou, budou mít obrovskou výhodu. Jenže pokud se naše vláda nerozhodne podporovat Ukrajinu, tak Ukrajinci nemají důvod spolupracovat s českým byznysem,“ říká Anna Růžičková, šéfka průmyslového akcelerátoru bezpečnostních technologií S-Tech Ventures, která se v Mnichově zúčastnila uzavřené „bezpečnostní snídaně“.



Ukrajinská armáda čelí krizi, kterou nezpůsobily jen ruské rakety. Vnitřní systém rozkládá „sovětština“ – kultura lží a strachu, za niž se platí životy. Naději na obrat přináší nasazení moderních amerických stíhaček F-16 s elitními západními piloty. Ti v kokpitech nahrazují chybějící zkušenosti a střeží nebe nad Kyjevem podobně jako kdysi legendární Létající tygři bránili Čínu před Japonci.



Ukrajina odmítá a odsuzuje ultimáta a vydírání ze strany vlád Maďarska a Slovenska týkající se dodávek energie. Dnes to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby Maďarska a Slovenska, že pokud jim Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba, zastaví jí dodávky elektřiny.



Český biatlon má další olympijskou medailistku. Senzačním způsobem si v italské Anterselvě dojela pro bronz v závodu s hromadným startem pětadvacetiletá Tereza Voborníková. Dívka, která k biatlonu nebyla předurčená, začala s ním až ve čtrnácti letech.



Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.



Čtyři roky. Tak dlouho už Ukrajina čelí válce, která roztrhala osudy milionů lidí. Válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín přesto v přímořské Oděse potkává i známky normálního života: pořád se rodí děti, sousedé posedí u kávy a v létě se pláže zaplní turisty. V unikátním rozhovoru pro Aktuálně.cz Dorazín popisuje, proč Ukrajinu nechce opustit a co zemi dává naději.



Vesnice Sedanka leží kdesi na Dálném východě tisíce kilometrů od Moskvy i od fronty na Ukrajině. Přesto se jí válka bolestně dotýká. Z 67 místních mužů jich bylo 39 nasazeno do bojů a téměř polovina z nich je dnes mrtvá či pohřešovaná. Zchátralá ves také čeká na slíbené ocenění od úřadů a na pomoc.



Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací. Petráš to řekl ČTK, v rozhovoru zhodnotil čtyři roky konfliktu na Ukrajině.



Proslul jako diplomatický „slon v porcelánu“, který při jednání používá ruského tlumočníka, nepamatuje si, o jakých oblastech Ukrajiny jedná, splete se v tom, co mu Putin říkal, a opakuje ruskou propagandu. Sám americký prezident Donald Trump o něm řekl, že „o Rusku ani Ukrajině nevěděl vůbec nic“. Nyní ho ale vychválil jako muže, kterého všichni milují.



Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.



Maďarsko kvůli pozastavení dodávek ropovodem Družba uvolní 250 tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Přednostní přístup k nim bude mít maďarská společnost MOL. S odkazem na čtvrteční nařízení maďarského ministerstva energetiky o tom informuje agentura MTI.



Ukrajinská výprava se nezúčastní slavnostního zahájení paralympijských her v Miláně v pátek 6. března. Ceremoniál se rozhodla bojkotovat kvůli tomu, že ruští a běloruští sportovci smějí na hrách startovat pod svou vlajkou a v případě vítězství jim může hrát státní hymna. Národní paralympijský výbor v prohlášení také vyzval organizátory, aby se na zahájení her neobjevila ukrajinská vlajka.



Bezpečnostní konference v Mnichově nepřinesla podle šéfredaktora Voxpotu Vojtěcha Boháče zásadní posun v podpoře Ukrajiny ani jasnější vizi evropské bezpečnosti. Mezitím Rusko pokračuje v hybridní válce. Právě vlivové ruské operace se Boháčovu týmu podařilo rozkrýt až k neprůhledným zahraničním strukturám a kontaktům sahajícím do ruského prostředí.