Více než polovina Čechů se domnívá, že česká veřejnost přistupuje k cizincům s předsudky a zaujatostí. Mnoho z nich přiznává, že by za souseda nechtělo Afghánce, Araba nebo Syřana. Přívětivější jsou naopak k cizincům ze západních zemí.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, někteří ruští zastánci tvrdé linie byli opatrně optimističtí. Doufali, že nepředvídatelnost a transakční povaha tohoto amerického prezidenta by mohly Moskvě v otázce Ukrajiny prospět. Kvůli jeho útoku na Írán však nyní Trumpa mnozí vnímají jako rostoucí hrozbu pro samotné Rusko.
Pokrovsk stále ještě není kompletně v ruských rukou. Kosťantynivka nepadla. Rusové jsou vytlačení z Kupjansku i z Dnětropetrovské oblasti. Sumy jsou pevně v ukrajinských rukou. Záporoží není v dosahu ruských dronů. Zastavení ruského postupu umožnilo vybudovat řadu záložních obranných linií. A hlavně – Ukrajinci poprvé za několik let zatlačují Rusy zpět.
Začaly XIV. zimní paralympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Slavnostní ceremoniál ve Veroně na protest proti plnohodnotné účasti ruských a běloruských sportovců v době pokračující agrese na Ukrajině bojkotovala česká výprava, v níž je letos rekordních 24 sportovců.
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
„Je to časovaná bomba,“ říká o lidech s nedoléčenou nebo špatně léčenou tuberkulózou pneumolog Jiří Votruba. Pokud se totiž choroba nezastaví včas, začne odolávat běžným medikamentům. Bakterie na ně přestanou reagovat. V Česku už se takových případů najdou desítky. Podle lékařů jde často o pacienty, kteří do Česka přijeli z některé z rizikových zemí.
Ukrajinci se rozhodli zemím v okolí Perského zálivu pomoci proti společnému nepříteli. Íránské drony totiž už několik let útočí i na Ukrajině, kam je vypouští Rusko. Své experty i stíhací drony poskytnou výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu.
Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.
Zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího podle serveru Politico prohloubilo obavy ruského prezidenta Vladimira Putina o vlastní bezpečnost i o stabilitu ruského režimu. Prokremelští komentátoři zároveň varují, že pokud by Írán padl, mohlo by být Rusko další na řadě.
Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.
Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajinci nesmějí na paralympiádě nosit oblečení s vyobrazením mapy své země na základě hranic z 90. let minulého století, tedy včetně Krymu a území okupovaných Ruskem.
Ne všichni Ukrajinci zastávají tvrdý názor proti ruské okupaci. Na jihovýchodní Ukrajině dokonce existuje věznice, kde si tresty odpykávají ženy usvědčené z napomáhání nepříteli. Některé z nich svých činů litují, jiné ale i nadále vzhlížejí k Moskvě a doufají ve výměnu zajatců. Unikátní svědectví o jejich životě za mřížemi popsal web Kyiv Independent.
V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Bývalý předseda vlády a ODS Petr Fiala se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vrací ke svému vládnutí a reaguje na otázky, zda se na svou prohru s Andrejem Babišem (ANO) nedívá růžovými brýlemi. Fiala totiž tvrdí, že jím vedená koalice neprohrála až tak moc. Zároveň popisuje, jak vidí vládnutí Babiše v prvních týdnech roku 2026, a vysvětluje, jak se podle něj Babiš poučil i v čem je teď nebezpečnější.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
