Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Donald Trump se snaží ukončit největší evropský konflikt od druhé světové války. Jeho plán sází na výměnu ukrajinského území za západní bezpečnostní záruky. Zatímco diplomaté hlásí z jednání pokrok, na bojišti dál umírají lidé. Deník The Wall Street Journal přináší analýzu tří možných scénářů, které určí budoucnost regionu: od úplného vyčerpání armád až po nekonečné zamrzání bojů.
„Ta holčička, když jsem ji vyvedl ven, začala hodně plakat a pak se začala třást a objala mě. Za deset let války jsem nikdy nezažil takové pocity jako teď, když držím v náručí čtyřleté dítě, které pláče, a uvědomuji si, že jeho matka je mrtvá,“ řekl novinář Marijan Kušnir, který se koncem ledna stal nečekaným hrdinou.
Exministryně obrany za ODS Jana Černochová nadále trvá na tom, že postupovala zcela správně, když „její“ vláda s premiérem Petrem Fialou loni neposkytla Ukrajině letouny L-159. Fakticky se tak shodla se svým nástupcem v křesle šéfa resortu obrany za SPD Jaromírem Zůnou, který odmítá prodat letouny Ukrajině nyní. Černochová tvrdí, že problém je na straně velení české armády.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
„Sliboval jsem manželce, že se vrátím,“ říká Ljubomir Mikalo, přezdívaný Baťa, nový ukrajinský hrdina, otec tří dětí a dědeček. Dobrovolně bojuje od začátku války. Loni strávil v obklíčení za nepřátelskými liniemi 42 dnů ve sklepě s mrtvými spolubojovníky i padlými nepřáteli. Za svůj výkon získal od prezidenta Zelenského nejvyšší vojenské vyznamenání – Hrdina Ukrajiny.
Záběry z ukrajinského dronu zachytily likvidaci ruského vojáka v oblečení připomínajícím tučňáka. Na první pohled bizarní podívaná má však racionální a promyšlené vysvětlení.
Lékaři loni zaznamenali v Česku 293 nových případů choroby HIV, nejvíce od začátku sledování a o jeden případ více než roku 2022. Cizinci dlouhodobě žijící v Česku, mezi něž se nepočítají uprchlíci z Ukrajiny, tvořili téměř 48 procent (140). Skoro polovina z nich byla dříve diagnostikována v zahraničí (66), uvádí Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS při Státním zdravotním ústavu (SZÚ).
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.
Jeden z amerických diplomatů, který má na starosti vyjednávání o míru mezi Moskvou a Kyjevem, prokázal v uzavřeném rozhovoru s novináři značné mezery v základních faktech a znalostech. Spletl si totiž ústavní funkce na Ukrajině nebo délku světových válek, což u veřejnosti vyvolává pochybnost o jeho schopnostech vyjednávat.
Počet obětí ruské invaze na Ukrajině se blíží „magické“ hranici, kterou Evropa nepamatuje od konce druhé světové války. Nová studie uvádí, že celkový počet zabitých, raněných a pohřešovaných vojáků na obou stranách dosáhne do letošního jara dvou milionů. Moskva například nasazuje tisíce rekrutů i vězňů navzdory minimálním územním ziskům.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
Střeží politické elity, i když na to nemá adekvátní výcvik. „Kancelářský“ plukovník z Ochranné služby PČR, o kterém již dříve informovala redakce Aktuálně.cz, se opět zúčastnil rizikové zahraniční mise – zkraje roku doprovázel šéfa diplomacie Petra Macinku na Ukrajině. Kde je problém? Coby šéfovi odboru mu chybí drsný výcvik osobních ochránců, kteří na misích počítají s nasazením vlastního života.
V zemích EU včetně Česka začala platit nová pravidla, která mají ztížit ruským špionům s diplomatickým krytím vstup do země. Aktuálně.cz popisuje, jak to bude v praxi fungovat.
Jaká auta se loni v Rusku kradla nejčastěji? Nebyly to volkswageny nebo kdysi mezi lapky oblíbená Škoda Rapid. Skutečnost, že většina kriminálníky vyhledávaných značek před čtyřmi lety zemi opustila, zanechala na chování zlodějů viditelnou stopu.
Rusko a prokremelská propaganda se snaží svět stále přesvědčovat o svém silném postupu v bojích na Ukrajině, na to ale nyní tvrdě zareagoval finský prezident Alexander Stubb. V rozhovoru pro GZERO Media prohlásil, že Vladimir Putin podle něj selhal ve všech svých strategických cílech.
Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.
Rusové nepolevují ve svých útocích směřovaných na civilní ukrajinskou infrastrukturu. Tentokrát mimo jiné zaútočili pomocí roje dronů s náložemi na jedoucí osobní vlak. Útok si vyžádal životy nejméně pěti cestujících.
