Rusové nepolevují ve svých útocích směřovaných na civilní ukrajinskou infrastrukturu. Tentokrát mimo jiné zaútočili pomocí roje dronů s náložemi na jedoucí osobní vlak. Útok si vyžádal životy nejméně pěti cestujících.
Vitalij Manskij v dokumentárním filmu Čas do zásahu ukazuje paradoxy svého rodného města Lvov, v němž se každodennost prolíná s truchlením. Centrem kromě zástupů turistů neustále procházejí i pohřební průvody s rakvemi vojáků zastřelených na frontě.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Prezident Petr Pavel zveřejnil soukromé SMS, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poslal jeho poradci Petru Kolářovi, a označil je za vydírání v souvislosti se sporem o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Podle zkušeného diplomata a prezidentova poradce Michaela Žantovského nejde jen o tvrdé vyjednávání, ale o bezprecedentní překročení hranic politické komunikace.
Jak vyplývá z textových zpráv Petra Macinky, které v úterý zveřejnil prezident Petr Pavel, ministr zahraničí zřejmě chtěl Ukrajině poskytnout čtveřici podzvukových letounů z výzbroje české armády. Macinka pak v textovkách vysvětluje, čím se prezident „provinil“ a tím prý i předání strojů L-159 Alca bránícímu se Kyjevu překazil.
Rusko nasadilo novou taktiku, jak vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné obrany. K útokům poprvé využilo vyřazené cvičné střely RM-48U. Tyto „zombie“ rakety sice postrádají přesnost, ale nutí Kyjev plýtvat drahými obrannými technologiemi. Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského stála jen poslední vlna útoků obranu 80 milionů eur, zatímco Rusko pálí levný a vysloužilý šrot ze svých skladů.
Severoatlantická aliance se připravuje na obranu svého východního křídla, s čímž přichází i revoluční změny, které se dotknou jejích hranic od Finska po Rumunsko. Projekt s názvem Eastern Flank Deterrence Lince (EFDL) počítá s vytvořením automatizované zóny plné robotických systémů. V rozhovoru pro welt.de to popsal brigádní generál Bundeswehru Thomas Lowin působící v pozemním velitelství NATO.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
Útoky „kyberšmejdů“ pokračují. A to i poté, co se policii podařilo rozprášit několik call center na Ukrajině, která podvodně připravila Čechy a další Evropany o stovky milionů korun. Deník Aktuálně má k dispozici nahrávku telefonátu, která ukazuje, jakým způsobem se podvodníkům daří vylákat z důvěřivých lidí obrovské peníze.
Pomoc mnohých lidí v Česku Ukrajině nabírá v posledních dnech ještě zcela novou podobu. I když Češi v minulosti už mnohokrát ukázali svou štědrost, nyní tato velkorysost překonává všechny rekordy. Aktuálně.cz se proto zeptalo premiéra Andreje Babiše, co na takovou pomoc říká.
Politolog a poradce prezidenta republiky Jiří Pehe míní, že prezident Petr Pavel by se případné žaloby na ochranu osobnosti ze strany poslance Filipa Turka spíše nezalekl – naopak by ji uvítal jako příležitost vyjasnit ústavní pravidla pro jmenování ministrů. Vyplývá to z jeho vyjádření v rozhovoru pro Spotlight.
Politolog a poradce prezidenta republiky Jiří Pehe míní, že prezident Petr Pavel by se případné žaloby na ochranu osobnosti ze strany poslance Filipa Turka spíše nezalekl – naopak by ji uvítal jako příležitost vyjasnit ústavní pravidla pro jmenování ministrů. Vyplývá to z jeho vyjádření v rozhovoru pro Spotlight.
Aktuálně.cz přináší pohled do jednacího sálu i zákulisí sobotního sněmu hnutí ANO, kde byl předseda hnutí a premiér Andrej Babiš opět zvolený šéfem ANO. Politik, který před 15 lety tvrdil, že není vhodný typ na politiku, vládne Česku a svému hnutí tak, že neexistuje nikdo, kdo by v ANO řekl veřejně něco jiného než Babiš. Ostatně i na sněmu mluvili všichni - bez diskuse - stejnou řečí.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka potvrdil, že armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny L-159 pro Ukrajinu. Ve stanovisku z října i z prosince doporučovala poskytnutí letounů formou daru. Armáda ve stanovisku zároveň upozornila, že přestože letouny nejsou nepotřebné, jejich darování by neohrozilo bezpečnost Česka. Řehka to v pátek řekl novinářům na letišti v pražských Kbelích.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu letos patřil k nejostřejším vystoupením, jaké vůči Evropě od začátku ruské invaze pronesl. Zatímco v minulých letech Ukrajina mluvila o Evropské unii především jako o klíčovém spojenci, tentokrát zazněla tvrdá kritika slabosti, nerozhodnosti a závislosti na Spojených státech.
Spojené státy se snaží rozjet další kolo jednání o míru na Ukrajině. Ve čtvrtek se potkali americký a ukrajinský prezident ve švýcarském Davosu. Kromě toho se v pátek a sobotu sejdou ve Spojených arabských emirátech (SAE) zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Nicméně skepsi, že by nové kolo jednání mohlo přinést trvalý mír, neskrývá ani řada amerických představitelů.
Americký prezident Donald Trump podepsal zakládající listinu Rady míru. Nová organizace má řešit světové konflikty a usilovat o mír. Kromě velkých prohlášení ale Trump nepředstavil žádné konkrétní kroky. Ceremoniálu se zúčastnilo asi dvacet státníků z celého světa. Doživotním předsedou má být současný americký prezident. Členské státy si budou moci koupit exkluzivní členství za miliardu dolarů.
