Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Ukrajinská armáda postoupila v Záporožské oblasti. Podle vysokého úředníka NATO k tomu pomohlo vypnutí satelitního internetu Starlink, který ruské jednotky na frontě zneužívaly k řízení útoků a dronů. Společnost SpaceX terminály odpojila na žádost Kyjeva. Rusko teď čelí velkým potížím s velením, protože vlastní náhradu za systém Elona Muska zatím nemá.
Spekulace o možném konání prezidentských voleb na Ukrajině otevřely otázku, zda by Volodymyr Zelenskyj dokázal obhájit svůj mandát a kdo by ho případně mohl nahradit. Pozornost se v této souvislosti soustředí především na bývalého velitele armády Valerije Zalužného, který v současnosti působí jako velvyslanec ve Velké Británii. On sám ovšem tyto spekulace opakovaně odmítá – alespoň prozatím.
I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.
Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl diskvalifikován z olympijského závodu. Navzdory zákazu MOV chtěl mít na helmě sportovce zabité Rusy. MOV mu dokonce odebral i akreditaci, vrátil mu ji až po třech hodinách. Ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj mu nyní udělil Řád svobody.
Soudní dvůr Evropské unie by měl zrušit rozhodnutí Evropské komise, která uvolnila Maďarsku část peněz ze zablokovaných fondů. Doporučila to ve čtvrtek generální advokátka soudu, podle jejíhož názoru nesmí komise vyplácet ani část peněz, dokud Budapešť nesplní její požadavky. Názor advokátů není pro soud závazný, obvykle k němu však přihlížejí.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov nastupuje s ambiciózním plánem: technologií porazit Rusko. Po úspěších v digitalizaci má nyní za úkol modernizovat armádu, zprůhlednit nákupy a efektivněji využívat drony. Jeho příchod však budí i obavy u konzervativního velení. List Ukrajinska Pravda zmapoval, co od mladého reformátora čekají vojáci přímo na frontě.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Brusel z „otevřeného vyhlášení války Maďarsku“. Orbán tím reagoval na nový plán Evropské unie, který počítá s částečným přijetím Ukrajiny mezi členské státy už v roce 2027. Všechno se ale může změnit, pokud Orbánova strana Fidesz prohraje dubnové parlamentní volby.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho švýcarský protějšek a úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Ignazio Cassis si v pátek při jednání v Moskvě vyměnili dárky. Na záběrech ze schůze je slyšet věta bývalého švýcarského prezidenta, který narážel na nynější geopolitickou situaci.
Armáda není schopná postavit do pole víc než 10 tisíc vojáků. Královské námořnictvo dokáže nasadit pouze deset válečných lodí. Královské letectvo má 40 letounů – desetinu toho, co v době studené války. A připočtěte k tomu chronický nedostatek munice. Bývalý náčelník britského generálního štábu Nick Carter varuje, že britské ozbrojené síly slábnou. A protivníci si toho všímají.
Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.
Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by Ukrajině mohl už příští rok zajistit částečné členství v EU. V rámci unikátního modelu by Kyjev mohl získat přístup k unijním institucím ještě před splněním všech podmínek pro plné členství. V úterý o tom informoval server Politico s odvoláním na evropské představitele a diplomaty.
Na Ukrajinu se vrátily drsné mrazy, teploty od začátku týdne padají až k minus 20. Do toho pokračují ruské útoky na energetiku.
Bývaly doby, kdy se během konání olympijských her přerušovaly boje. Takovou snahu projevila i Itálie pro současné klání. Na její návrh přijalo valné shromáždění OSN v listopadu výzvu k dodržování olympijského příměří. Rusko se k ní postavilo typicky rusky.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
Na sociálních sítích koluje video, které ukazuje nejspíš ruského vojenského velitele, jak přivazuje údajné dezertéry vzhůru nohama ke stromům v zasněženém lese, kope je a bije gumovým robertkem, zatímco vykřikuje vulgarismy a vyhrožuje jim za pokus o opuštění pozic. Není to přitom první podobný případ, který se mezi ruskými vojáky na Ukrajině odehrál.
Ukrajinu čeká v letošním roce zásadní obrat v obranné politice země. Kyjev totiž plánuje otevřít desítku center pro export zbraní po celé Evropě. Nejvíc se zaměří zejména na pobaltské a skandinávské státy.
