Premiér Andrej Babiš a předseda sněmovny Tomio Okamura vystupují před svými voliči tak, že ohledně muniční iniciativy udělali, co jim slibovali. Situace je ale ve skutečnosti jiná. Munice na Ukrajinu totiž dál putuje pod českou taktovkou, jako tomu bylo i za minulé vlády. Aktuálně.cz popisuje, jaké byly postoje obou politiků v předvolební kampani a v čem se liší od toho, co dělají v těchto dnech.
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rozšíření amerického území o Grónsko vyvolávají pobouření už více než rok. Koncem loňského roku Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko a sdělil, že ovládnutí největšího ostrova světa je otázkou „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
„Muniční iniciativu rušit nebudeme. Projekt bude pokračovat a Česká republika bude v roli koordinátora,“ oznámil premiér Babiš po jednání Koalice ochotných v Paříži. „Naše vláda odmítla jménem ČR účast českých vojáků na Ukrajině a muniční iniciativa bude bez českých peněz,“ hlásí vítězoslavně Tomio Okamura.
Když ministryně financí za ANO Alena Schillerová oznamovala, že si ministr zahraničí Petr Macinka předvolá ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče, následovalo množství reakcí na sociálních sítích. Jejich autoři byli přesvědčeni, že Macinka si zve velvyslance na „kobereček“, aby ho pokáral. Oba muži se skutečně setkali – ale je zřejmé, že průběh setkání byl jiný, než mnozí očekávali.
Po krátkém odpočinku se budím a vymýšlím další plán. Zítra už bych chtěl vyrazit k „Ragbistům“ – dronové jednotce 129. brigády. Ujistím se, že mě očekávají, a začnu balit věci. Vyndám munici, která byla po kapsách, sumkách a v batohu. Takové věci zapomenuté v kapse mohou mimo oblast fronty způsobit velké potíže. Je tu sice válka, ale pohyb munice a zbraní se kontroluje velmi přísně.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Novoroční projev šéfa sněmovny Tomia Okamury a následné „pokárání“ ukrajinského velvyslance ze strany ministra zahraničí Petra Macinky popudily Kyjev. Na slovní přestřelku zareagoval šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha, který se postavil na stranu svého úředníka z ambasády v Praze. „Takové poučování odmítám. Vyzývám svého nového českého kolegu ke konstruktivnímu dialogu,“ vzkázal Macinkovi.
Korupční skandál v posledních týdnech otřásá celou Ukrajinou. Protikorupční úřady nyní dokonce odhalily zločineckou skupinu zahrnující zákonodárce – ti dostávali hotovost výměnou za hlasy v parlamentu. Jen několik dní před koncem roku to uvedl Národní protikorupční úřad (NABU).
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Začalo to operací velkých mechanizovaných svazů s podporou letectva, končí to útoky kavalerie. Ukrajinci zveřejnili první video, na kterém je vidět, jak se Rusové snaží překonat při útoku zemi nikoho na koních.
Ministerstvo obrany v Moskvě v úterý oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruský raketový systém Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Za „báječné“ označil americký prezident Donald Trump nedělní setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Oba prezidenti se potkali v Trumpově sídle Mar-a-Lago na Floridě, kde jednali o ukončení války na Ukrajině. Podle Trumpa chce Moskva, aby Ukrajina uspěla. Americký prezident pro takové tvrzení ovšem neposkytl žádné důkazy.
V Rusku byl odsouzen na doživotí. V Evropské unii měl zákaz pobytu. Na Ukrajině založil Ruský dobrovolnický sbor a se zbraní v ruce pořádal nájezdy do pohraničních ruských oblastí. V sobotu 27. prosince padl na Záporožské frontě.
Mír je „možná velmi blízko“, Putin „chce mír“ a uvidíme „za několik týdnů“. Tak hodnotil jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským Donald Trump. Podle Zelenského to bylo „skvělé setkání“ se „skvělou debatou o všech tématech“ s tím, že panuje shoda na devadesáti procentech mírového plánu. Je ale mír opravdu na dosah?
Papež Lev XIV. ve čtvrtek v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný válkou a apeloval na strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s oběťmi přírodních katastrof.
Ukrajinské Vánoce zůstávají i v době války a nejistoty důležitým svátkem, který spojuje rodiny a připomíná tradice předků. V posledních letech se však způsob oslav mění. Po staletí se většina Ukrajinců řídila juliánským kalendářem a slavila Štědrý večer 6. ledna. Od roku 2023 stát oficiálně přesunul svátek na 25. prosince.
Když jednoho z ruských vojáků propustili ze zajateckého tábora na Ukrajině, označil se za vlastence a s radostí volal své rodině, aby jim řekl, že je naživu, zpět v Rusku a brzy se setkají. To se ale nikdy nestalo, po týdnech výslechů jej poslali zpět na frontu.
Tyto body návrhu mírové dohody v úterý představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě:
Život na pozici plyne rychle. Na vzduch se dostanu jen pár minut denně, a tak si ten krátký pohled na svět užívám. Venku nemůžete být příliš dlouho kvůli ruským dronům. Každý výstup ze sklepa znamená otevřít dveře a nejdřív bedlivě poslouchat, jestli neslyšíte bzučení dronu. Pak se důkladně rozhlídnout do krajiny kolem. Vchod je pro jistotu opatřen slabou sítí, aby dron nemohl zalétnout do budovy.
