Americká a íránská delegace se setkaly v pákistánském Islámábádu k prvním přímým jednáním obou zemí na tak vysoké úrovni od islámské revoluce v roce 1979. Detaily zatím nejsou známy, obě strany ale potvrdily, že se jednalo dlouho a intenzivně – devět a půl hodiny. Je svět na dohled dohodě, která nás zbaví přízraku globální recese? Odpověď nabídnou na debatě aktualne.cz tři experti.
Čína se v příštích několika týdnech chystá dodat Íránu nové systémy protivzdušné obrany. S odvoláním na tři zdroje obeznámené s analýzami amerických zpravodajských služeb to dnes napsal web stanice CNN. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu informaci popírá.
Bejrút zažil jedno z nejtragičtějších rán novodobé historie. Poté, co masivní izraelské nálety zasáhly ve středu libanonskou metropoli, záchranáři ve čtvrtek pokračovali v pátrání po přeživších. Údery přišly jen krátce poté, co americký prezident Donald Trump oznámil příměří s Íránem. Izrael ovšem tvrdí, že klid zbraní se netýká bojů s proíránským Hizballáhem v Libanonu.
Nynější příměří ve válce s Íránem neznamená konec, prohlásil ve středu večer na tiskové konferenci izraelský premiér Netanjahu. Klid zbraní se podle něj netýká proíránského hnutí Hizballáh, na jehož pozice v Libanonu bude Izrael nadále útočit. Podle pákistánského premiéra Šarífa, který příměří mezi USA a Íránem zprostředkoval, se dohoda týká celého regionu Blízkého východu včetně Libanonu.
Za naprosté vítězství pro USA označil americký prezident Donald Trump dohodu s Íránem o 14denním příměří. O íránský obohacený uran bude podle něj „dokonale postaráno“. V rozhovoru pro AFP vyjádřil přesvědčení, že Teherán pomohla přivést k jednacímu stolu Čína. Příměří se ale podle AP ocitlo v nejistotě poté, co Írán zveřejnil různé verze tohoto plánu, který má sloužit jako základ pro jednání.
Ceny ropy v Asii prudce klesají a severomořská ropa Brent sestoupila pod 94 USD za barel. Důvodem je čerstvě ohlášené dvoutýdenní příměří na Blízkém východě, které vyvolalo na trhu úlevu a naději, že se obnoví tok ropy a plynu Hormuzským průlivem, důležitou tepnou světového energetického obchodu.
Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby o dva týdny prodloužil své ultimátum, které dal Íránu k dosažení dohody, píše agentura Reuters. Zároveň vyzval Teherán, aby po tuto dobu jako gesto dobré vůle otevřel Hormuzský průliv.
Vzdušný útok v noci na úterý poškodil synagogu v Teheránu. Izraelská armáda v úterý přiznala, že modlitebnu poničil úder, kterým se snažila zlikvidovat člena velitelství íránských ozbrojených sil. Nad incidentem, který označila za takzvanou vedlejší škodu, projevila armáda lítost, píše agentura AFP.
Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti pohrozil zničením celé jedné civilizace, pokud Írán nepřistoupí na dohodu. S odkazem na své dřívější ultimátum napsal, že se v úterý večer ukáže. Podle šéfa Bílého domu totiž nastal jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách světa. Na konci příspěvku hrozícím Íránu zničením Trump napsal: "Bůh žehnej skvělému íránskému lidu".
Byla to ještě komplikovanější operace, než se původně zdálo. Američané si hluboko v Íránu na nevyužívaném zemědělském letišti vytvořili předsunutou základnu, kde přistála jejich transportní letadla. Ta přivezla malé útočné vrtulníky, které poskytovaly palebné krytí při záchraně sestřeleného pilota. Nakonec ale na místě zůstaly jejich trosky, stejně jako ohořelé vraky letadel. Co se stalo?
Velikonoční pondělí v Bílém domě bývá tradičně spojeno s dětským smíchem, velikonočními pochutinami a příjemnou atmosférou. Letos se však slavnostní „Easter Egg Roll“ proměnil v nečekaně bizarní podívanou, v níž se mísila velikonoční symbolika s ostrou politickou rétorikou a varováními před válkou.
„Máme ho!“ Donald Trump oznámil záchranu druhého pilota letounu F-15, který byl v pátek sestřelen nad jižním Íránem. „Je v pořádku a v bezpečí,“ napsal americký prezident. Podle něj šlo o jednu z nejdramatičtějších záchranných misí v historii. Co o ní víme?
Íránské revoluční gardy vedou kampaň na nábor dětí do bezpečnostních a podpůrných rolí už od 12 let. Po smrti malého chlapce, který podle stanice BBC pomáhal na checkpointu v Teheránu, sílí obavy lidskoprávních organizací, které angažmá dětí mladších 15 let označují za válečný zločin. Podobné praktiky přitom Írán využíval už během války s Irákem v 80. letech. Dnes se znovu vracejí.
Za proplutí íránskou mýtnou stanicí u Hormuzského průlivu se platí kryptoměnami nebo v jüanech. Aby mohlo plavidlo tuto strategickou vodní cestu překonat, musí navíc pocházet ze zemí, které Írán pokládá za přátelské. S odkazem na své zdroje to píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ).
Íránské vedení požádalo Spojené státy o příměří, uvedl na své sociální síti americký prezident Donald Trump. Jednání o příměří přitom podmínil otevřením pro přepravu ropy klíčového Hormuzského průlivu. Americký prezident by měl v noci na čtvrtek SELČ vystoupit s projevem k národu o válce s Íránem.
Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.
Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.
Íránský parlament připravuje návrh zákona, na jehož základě by Teherán formálně zpoplatnil cestu Hormuzským průlivem, napsala ve čtvrtek agentura AP s odvoláním na íránská média. Teherán již nyní podle AP po některých lodích požaduje poplatek, aniž by to bylo podloženo zákonem.
„Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.“ Mluvčí íránské armády v reakci na avizovaný 15bodový plán k ukončení války zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Zástupci země v Perském zálivu jakékoli debaty s USA popírají, Američané naopak tvrdí, že by mohly začít už zítra. V reakci na to začala zlevňovat ropa.
Írán vypálil dvě balistické rakety na americkou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. I když jedna raketa na cíl nedoletěla a druhou Američané sestřelili, vojenští analytici zbystřili. Diego Garcia je od Íránu vzdálené 4000 kilometrů. Dosavadní odhady maximálního dostřelu íránských raket se přitom pohybovaly okolo 2000 km. V dostřelu ajatolláhů se tak nyní ocitá i Praha, Berlín nebo Paříž.
