Íránské vedení požádalo Spojené státy o příměří, uvedl na své sociální síti americký prezident Donald Trump. Jednání o příměří přitom podmínil otevřením pro přepravu ropy klíčového Hormuzského průlivu. Americký prezident by měl v noci na čtvrtek SELČ vystoupit s projevem k národu o válce s Íránem.
Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.
Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.
Íránský parlament připravuje návrh zákona, na jehož základě by Teherán formálně zpoplatnil cestu Hormuzským průlivem, napsala ve čtvrtek agentura AP s odvoláním na íránská média. Teherán již nyní podle AP po některých lodích požaduje poplatek, aniž by to bylo podloženo zákonem.
„Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.“ Mluvčí íránské armády v reakci na avizovaný 15bodový plán k ukončení války zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Zástupci země v Perském zálivu jakékoli debaty s USA popírají, Američané naopak tvrdí, že by mohly začít už zítra. V reakci na to začala zlevňovat ropa.
Írán vypálil dvě balistické rakety na americkou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. I když jedna raketa na cíl nedoletěla a druhou Američané sestřelili, vojenští analytici zbystřili. Diego Garcia je od Íránu vzdálené 4000 kilometrů. Dosavadní odhady maximálního dostřelu íránských raket se přitom pohybovaly okolo 2000 km. V dostřelu ajatolláhů se tak nyní ocitá i Praha, Berlín nebo Paříž.
Izrael i Spojené státy pokračují v útocích na Írán. První zmínění přitom útočí například i na policejní stanice či kontrolní stanoviště. Tajné služby pak shromažďují informace i od místních, kteří Izraelce na některé cíle údajně navádějí.
Hormuzská úžina je stále uzavřena. Ropa a plyn se nemůže dostat na světové trhy, ceny stoupají a Donald Trump žádá ostatní státy, aby poskytly své válečné lodě jako eskortní plavidla pro tankery. Američané se nepoučili ani z tzv. války tankerů v 80. letech, ani z války na Ukrajině, kde ukrajinské námořní drony zle zatápějí mnohem silnějšímu ruskému námořnictvu.
„Neměli útočit na všechny ty země v Zálivu. Trefili Katar, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt… To nikdo nečekal! Úplně nás to šokovalo!“ Tak komentoval Donald Trump íránské raketové a dronové útoky na země v Perském zálivu. Novinářům řekl, že to nečekali ani ti největší experti. Jenže média oponují, že přesně takové předpovědi existovaly.
Za starých časů by vítězství bylo jasné – zničíme nepřátelské armády, obsadíme jeho hlavní město a nepřítel kapituluje. Jako Německo v druhé světové válce. Ale co ve válce s Íránem? Přes všechnu převahu Spojených států mohou nakonec vítězství slavit ajatolláhové.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
Volba nového ajatolláha Modžtaby Chameneího Donalda Trumpa zklamala. Prohlásil to na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Odmítl sice odpovědět na přímou otázku, zda má na sobě nový ajatolláh pomyslný terč, ale už minulou středu řekl: „Nedělám tohle všechno proto, abych skončil s dalším Chameneím.“
Uprostřed současné eskalace na Blízkém východě zasáhly americké letecké údery i samotné srdce íránské historie. V centru Teheránu byl poškozen Golestánský palác, unikátní komplex zapsaný na seznamu UNESCO, který po staletí vypráví příběh perských dynastií, proměny monarchie i setkání Orientu s evropskou architekturou.
Masivní izraelský úder v pátek ráno zničil teheránský podzemní bunkr nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího, který využívali vysocí představitelé režimu, oznámily Izraelské obranné síly (IDF). Zveřejnily také animaci, která přibližuje detaily podzemního úkrytu.
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.
Íránské Shromáždění znalců dospělo k většinové shodě na nástupci nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího, zabitého v prvních hodinách úderů na Teherán. Podle íránské agentury Mehr to oznámil jeden z 88 členů sboru vysoce postavených islámských právníků a duchovních. Izraelská armáda varuje, že jejím terčem se stane každý nástupce Chameneího i ti, kdo ho chtějí jmenovat.
Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?
Rusko podle zdrojů deníku The Washington Post od začátku války tajně pomáhá Íránu. Teheránu má předávat zpravodajské informace, které mu pomáhají zaměřovat americké síly na Blízkém východě.
