Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
Ceny plynu v Evropě vyskočily od začátku války zhruba o 60 procent, ceny ropy o čtrnáct. Důvod? Írán uzavřel Hormuzskou úžinu, kudy z Perského zálivu na světové trhy míří zhruba dvacet procent světové produkce zkapalněného zemního plynu. Jen Evropa odsud odebírá patnáct procent své spotřeby. A také odsud plyne nějakých třicet procent světové produkce ropy. Čína odsud dováží třetinu své spotřeby.
Eskalace napětí kolem Íránu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích s energiemi. Prudký růst cen ropy zároveň otevřel otázku, kdo z nové situace může ekonomicky profitovat. Podle řady ekonomů a analytiků patří mezi potenciální vítěze Rusko, jehož státní rozpočet je na příjmech z exportu fosilních paliv stále výrazně závislý.
"Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi," prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Ceny ropy míří vzhůru, nikdo si netroufá odhadovat, kde se zastaví. Češi už nicméně na pumpách vyšší ceny benzinu a nafty pocítili. A bude hůř. Ten nejsilnější dopad pocítí jako první dopravci, teprve později se vyšší ceny promítnou do celé ekonomiky, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord.
Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.
Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to dnes řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.
Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po sobotních americko-izraelských úderech na Írán z velké části zastavila. Podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna, jíž při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy, „prakticky uzavřena“. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Ruské hospodářství se ocitlo v tzv. zóně smrti – země nyní padá do stavu, ze kterého už možná není ani návratu, varuje analýza listu The Economist. Zbrojovky sice jedou naplno, zbytek země ale strádá. I přesto Vladimir Putin ale věří, že se Západ vyčerpá dřív než on, a proto v boji pokračuje i za cenu možného budoucího kolapsu.
Spojené státy jednají na vysoké úrovni s kubánským režimem a možná se dohodnou na převzetí této karibské země, řekl v pátek podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump novinářům v Bílém domě. Zdůraznil přitom, jaké má Kuba ekonomické problémy. Za nimi přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo způsobilo na tomto ostrově bezprecedentní krizi.
Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil prezident Donald Trump v tradičním projevu o stavu unie, který byl podle CNN nejdelší v dějinách a trval hodinu a 48 minut. USA podle něj zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň, preferuje ale diplomatické řešení sporu s Teheránem.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.
Ukrajina odmítá a odsuzuje ultimáta a vydírání ze strany vlád Maďarska a Slovenska týkající se dodávek energie. Dnes to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby Maďarska a Slovenska, že pokud jim Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba, zastaví jí dodávky elektřiny.
Maďarsko kvůli pozastavení dodávek ropovodem Družba uvolní 250 tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Přednostní přístup k nim bude mít maďarská společnost MOL. S odkazem na čtvrteční nařízení maďarského ministerstva energetiky o tom informuje agentura MTI.
Od konce ledna kvůli ruskému dronovému útoku neproudí žádná ropa na Slovensko ani do Maďarska. Přestože škody způsobily ruské zbraně, slovenský premiér Robert Fico i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obviňují z narušení provozu vládu v Kyjevě. Obě země v odvetě zastavily vývoz nafty na Ukrajinu.
Slovenská vláda ve středu kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.
Česko nabízí Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který o tom v úterý jednal v Bratislavě se slovenským premiérem Robertem Ficem. Stávající řešení by podle Havlíčka umožnilo dodávat na Slovensko jen menší množství suroviny, pro větší objem dodávek by bylo potřeba technických úprav.
Írán minulý týden odhalil svou vizi války se Spojenými státy. V podrobném plánu zveřejněném agenturou Tasním, napojenou na Islámské revoluční gardy, popisuje údery na americké základny, otevření nových front prostřednictvím spojeneckých milic, kybernetickou válku i snahu paralyzovat globální obchod s ropou.
Ruská ekonomika naráží na vážné problémy. Kvůli nezájmu Indie a nízkým cenám ropy se státní pokladna vyprazdňuje mnohem rychleji, než Moskva čekala. V lednu příjmy z prodeje surovin klesly na polovinu. Podle ekonomů může být schodek rozpočtu do konce roku 2026 až trojnásobný oproti plánu. Kremlu navíc hrozí, že brzy vyčerpá své finanční rezervy.
Mexiko vyšle nejpozději v pondělí na Kubu humanitární pomoc. Bude se jednat hlavně o jídlo, řekla v pátek podle médií mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Podle ní Mexiko stále jedná se Spojenými státy, aby kvůli dodávkám ropy ostrovu Washington nezavedl na svého souseda nová cla, jak oznámil americký prezident Donald Trump.
