Řešením vysokých cen energií a pohonných hmot by bylo odebírání plynu a ropy z Ruska. Česko by tak mělo znovu diverzifikovat své zdroje a zajistit svou energetickou bezpečnost. V pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova to dnes řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Česko se závislosti na dovozu z Ruska zbavilo v minulém volebním období po ruském vpádu na Ukrajinu.
Ukrajinské síly v poslední době úspěšně útočí na klíčové uzly pro export ropy na severu i na jihu Ruska a na některé důležité továrny. Jak je možné, že ruská obrana nedokáže reagovat? Vystoupí USA z NATO? A co ohrožuje příměří v Íránu? O tom v pořadu Spotlight News hovoří bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Vlna nejistoty zasáhla letecký průmysl v důsledku prudkých výkyvů cen ropy a leteckého paliva. Pro cestující po celém světě to znamená vyšší poplatky a méně leteckých spojení na výběr, napsala v pátek agentura AP. Za nejistotu na trzích může válka na Blízkém východě, jež začala 28. února útokem Spojených států a Izraele na Írán a vyústila v zablokování klíčového Hormuzského průlivu Teheránem.
Společnosti Orlen Unipetrol a MOL odmítly jakékoliv pochybení při stanovování svých cen pohonných hmot. Jejich velkoobchodní ceny podle nich vycházejí ze situace na trhu. Vyplývá to z reakce obou firem na dnešní kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO), který firmy vyzval ke zlevnění.
„Křehké příměří.“ Tak se by dvěma slovy dalo popsat to, co v noci na dnešek oznámil Donald Trump k pozastavení bojů s Íránem. Ty začaly na konci února zabitím vysokých íránských představitelů. Blízkovýchodní velmoc v reakci na útoky začala blokovat klíčový Hormuzský průliv, což neblaze ovlivnilo ceny paliv, energií, hnojiv a dalších komodit všude po světě.
Ceny ropy v Asii prudce klesají a severomořská ropa Brent sestoupila pod 94 USD za barel. Důvodem je čerstvě ohlášené dvoutýdenní příměří na Blízkém východě, které vyvolalo na trhu úlevu a naději, že se obnoví tok ropy a plynu Hormuzským průlivem, důležitou tepnou světového energetického obchodu.
„Kdyby to bylo na mně, vzal bych tu ropu (íránskou). Nechal si ji a vydělal na tom hodně peněz.“ Takhle v pondělí šokoval Donald Trump. Dodal také (ještě před tím, než se s Íránci ve středu dohodl na příměří), že zvažuje obsazení ostrova Chárg, kde je hlavní terminál, přes který teče 90 procent exportované íránské ropy. Trump je v tomto překvapivě konzistentní – totéž žádal už v roce 1980.
Rusko přišlo díky úspěšným ukrajinským útokům na ropnou infrastrukturu až o 40 procent vývozu. Jenže zároveň tyto útoky vytvářejí další tlak na ceny na světových trzích a ten vede k vyšším cenám ropy. Pro Rusko tak ukrajinské drony a rakety sice přinášejí ztráty v objemech, ale zisky v cenách. Tyto a další paradoxy vysvětluje rusista Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Výbušné“ dění v důležitém ruském baltském přístavu Usť-Luga pokračuje. Ukrajinci v úterý nad ránem znovu už poněkolikáté během posledních dní zaútočili na místo, kudy proudí velká část ruského exportu ropy. Jak je možné, že Rusové nedokážou svůj klíčový dopravní uzel ubránit?
Pákistán od soboty na 30 dní zavádí bezplatnou veřejnou dopravu v metropoli Islámábádu, na což vláda přispěje 350 miliony rupií (přes 26,6 milionu Kč), napsala agentura AFP.
V posledních dnech ukrajinské drony opakovaně úspěšně útočily na významné ropné přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři poblíž Petrohradu. Oba terminály jsou nyní dočasně mimo provoz. Jak to zasáhne Rusko a vývoz jeho klíčové suroviny, vysvětluje v pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v sobotu dohodl se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.
Ropovod TAL, který je od loňska klíčovým zdrojem ropy pro Česko, byl pět dní v minulém týdnu mimo provoz. Důvodem bylo poškození elektrického vedení. Česko během té doby čerpalo ropu ze zásobníků v Německu. V současnosti už je ropovod opět v provozu. Ve čtvrtek na to upozornil server Seznam Zprávy. Podle serveru příčina poškození není jasná. Prošetřuje se i možnost cíleného útoku.
Za proplutí íránskou mýtnou stanicí u Hormuzského průlivu se platí kryptoměnami nebo v jüanech. Aby mohlo plavidlo tuto strategickou vodní cestu překonat, musí navíc pocházet ze zemí, které Írán pokládá za přátelské. S odkazem na své zdroje to píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ).
Íránské vedení požádalo Spojené státy o příměří, uvedl na své sociální síti americký prezident Donald Trump. Jednání o příměří přitom podmínil otevřením pro přepravu ropy klíčového Hormuzského průlivu. Americký prezident by měl v noci na čtvrtek SELČ vystoupit s projevem k národu o válce s Íránem.
Slovenská vláda by příští týden mohla zrušit stav ropné nouze, pokud do té doby bratislavská rafinerie Slovnaft vrátí státu zapůjčenou ropu. Fico to ve středu řekl novinářům po návštěvě Slovnaftu. Ke zrušení stavu ropné nouze vyzval Fica v úterý český premiér Andrej Babiš při společném jednání českého a slovenského kabinetu.
Český premiér Andrej Babiš požádal na společném jednání české a slovenské vlády na Novojičínsku předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Problém s palivy by měl být podle Babiše řešen v celém teritoriu. Fico na to řekl, že až budou splněny podmínky, stav ropné nouze Slovensko zruší. Kritizoval přitom tlak Evropské komise a přístup Ukrajiny.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají přístup k dalšímu leteckému palivu, aby sebraly odvahu a přepravu ropy přes Hormuzský průliv si zajistily vlastními silami.
Evropská komise žádá členské státy, aby zvážily omezení spotřeby ropy a plynu, zejména v odvětví dopravy. Snaží se tak připravit na nejspíš dlouhodobé narušení dodávek energií kvůli válce v Íránu.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se chystá zasáhnout do cen benzinu a nafty. Připravuje zastropování marží distributorů a ve hře je i snížení spotřební daně. Rozhodnout se má v nejbližších dnech. Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord, v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje, co by to znamenalo.
